Hlavní obsah

Obyvatelé Velikonočního ostrova turisty ještě nechtějí. Bojí se covidu

Obyvatelé Velikonočního ostrova v neděli v referendu hlasovali pro to, aby se toto chilské území v Tichém oceánu ještě neotevíralo turistům. Důvodem je obava z šíření covidu-19 na ostrově, který leží asi 3700 kilometrů od pobřeží Jižní Ameriky a který je pro turisty uzavřen už skoro dva roky. Podle agentury AFP ale výsledek plebiscitu není pro úřady závazný.

Foto: Taťána Marenčíková, Novinky

El Gigante se tyčí na východní části ostrova.

Článek

Velikonoční ostrov, v domorodém jazyce nazývaný Rapa Nui, na němž žije podle AFP asi 10 tisíc lidí, se uzavřel loni v září, když chilská vláda vyhlásila nouzový stav kvůli pandemii covidu-19. Od té doby se na ostrově, který proslavily zejména tajemné obří sochy, potvrdilo osm případů nákazy, poslední z nich loni v září. Nikdo tam kvůli této nemoci nebyl hospitalizován ani nezemřel.

Na Velikonočním ostrově podle AFP není nemocnice s jednotkou intenzivní péče a let na pevninu trvá asi pět a půl hodiny. Nicméně minulý měsíc z pevniny chilské úřady poslaly na ostrov lékařskou ambulanci vybavenou pro pacienta s vážným průběhem covidu-19. Očkováno je proti této nemoci na Velikonočním ostrově asi 73 procent populace.

Referenda se účastnila pouze necelá pětina voličů, z nichž se pro neotevření ostrova vyslovilo 67 procent hlasujících. Zda se ale ostrov turistům od ledna otevře, mají rozhodnout zdravotnický úřad regionu či ministerstvo zdravotnictví. Ty se zatím k záležitosti nevyjádřily, uvedla AFP. Ekonomika ostrova je přitom závislá zejména na cestovním ruchu a rybolovu.

Na nejodlehlejším letišti světa si můžete udělat i piknik

Cestování

Od listopadu se však otevírá pevninská část Chile, respektive po naočkovaných turistech už nebude vyžadována povinná pětidenní karanténa. Budou však muset podstoupit test po příletu a na jeho výsledek počkat v hotelu.

Hlavním tahákem jsou záhadné sochy

Část Velikonočního ostrova je národním parkem, který je od roku 1995 zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Proslavily ho sochy moai s velkou hlavou a bez nohou, které vytvořili domorodí obyvatelé ve 13. až 15. století. Původně jich bylo na ostrově zhruba 900, největší z nich měřila asi deset metrů a vážila kolem 82 tun.

Dlouho bylo záhadou, jak tyto obří sochy obyvatelé ostrova přemisťovali. Jednu z možností ověřil v 80. letech minulého století přímo na ostrově po boku norského cestovatele Thora Heyerdahla český technik Pavel Pavel.

Nejsušší poušť světa rozkvetla. Stává se to jednou za zhruba šest let

Cestování

Reklama

Výběr článků

Načítám