Koněpruské jeskyně už jsou otevřené a lákají na osvícené minerály

Letošní novinkou koněpruského podzemí je nasvícení minerálů opálů ultrafialovým světlem, které vyvolá zelenou fluorescenci. Prohlídky jsou tady od pondělí do pátku vždy v 9, 11 a 14 hodin. Kromě toho se jeskyně otevřou i na dva víkendy 14., 15., 28. a 29. března.

Ve stejné dny je otevřena i expozice v Domě přírody Českého krasu u vstupu do jeskyní. „Například pro školy jde o možnost, jak zpestřit výuku i v době před jarními výlety,“ uvedl ředitel Správy jeskyní ČR Milan Jan Půček.

Pro návštěvníky by dokonce nyní v zimě nemusel být vstup do podzemí takový teplotní šok, jako to bývá v létě. „Uvnitř je celoroční konstantní teplota 10 stupňů a bezvětří, i když venku mrzne či panují jiné rozmary počasí,“ potvrzovala vedoucí Koněpruských jeskyní Michaela Nedvědová.

V Domě přírody je pro děti i dospělé přichystaná interaktivní expozice o přírodě a objevování Českého krasu, kterou správci jeskyní připravili ve spolupráci s Agenturou přírody a krajiny ČR.

Koněpruské jeskyně jsou největším jeskynním systémem v Čechách a po Moravském krasu druhými nejnavštěvovanějšími jeskyněmi ze čtrnácti veřejnosti zpřístupněných jeskyní v péči Správy jeskyní ČR. Leží ve středních Čechách, sedm kilometrů jižně od Berouna v chráněné krajinné oblasti Český kras, nedaleko hradu Karlštejn.

„Vznikly v devonských vápencích starých až 410 milionů let. Jsou vyvinuty ve třech výškových úrovních o celkové délce 2050 metrů a výškovém rozpětí přes 70 metrů,“ popsal mluvčí Správy jeskyní České republiky Pavel Gejdoš.

Koněprusy nejsou jen mimořádně paleontologicky a archeologicky významným místem s bohatou krápníkovou výzdobou. Jsou také spojené s nelegální činností. Ve svrchním patře byla v 15. století tajná penězokazecká dílna. Padělatelé tady vyráběli mince z měděného plechu a snažili se o napodobení stříbrného platidla.

Loni si jeskyně připomněly 75 let od svého objevení. Do první části systému proniklo 14. září 1950 několik pracovníků zdejšího lomu Zlatý koník, když se po odstřelu v lomu otevřel na konci závalu drobný otvor s průvanem. O měsíc později postoupili jeskyňáři do dalších prostor s rozsáhlou krápníkovou výzdobou a postupně pak objevovali další a další unikátní místa.

Průzkumy pak ukázaly, že už v pravěku tady bylo hodně živo. Nejstarší datované kosti nalezené v Proškově dómu pocházejí z nejstaršího období čtvrtohor před 1,5 milionem let. Náleží převážně netopýrům či hrabošům. Nalezeny byly i o něco mladší kosterní pozůstatky medvědů. Nejvíce kosterních nálezů bylo z poslední doby ledové. Z tohoto období dominují nálezy kostí nosorožců, koní, jelenů či vlků a hyen.

Nalezeny tady byly také lidské pozůstatky. Dolní čelist a další části lebky či žeber náležely ženě z období magdalénského osídlení Českého krasu v době před 13 tisíci lety. Hrob ženy se patrně nacházel ve vyšší části nehluboko pod povrchem, odkud se později propadl až do jeskyní.

Pro veřejnost byly Koněpruské jeskyně zpřístupněny v roce 1959. Jejich 620 metrů dlouhý prohlídkový okruh ročně projde zhruba 80 tisíc návštěvníků.