Dvě jeskyně Moravského krasu i s Macochou usilují o zápis na seznam UNESCO

Obě jeskyně se nacházejí v centrální části CHKO. Součástí Punkevní jeskyně je téměř 140 metrů hluboká propast Macocha. „Chráněná krajinná oblast Moravský kras, kterou mám velmi blízko od svého bydliště v rodném Jihomoravském kraji, je živým důkazem toho, jak rozmanité a jedinečné přírodní krásy můžeme v naší zemi objevovat a obdivovat,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), jenž pochází z Brna.

Podle něj jsou Punkevní jeskyně s propastí Macocha i Kateřinská jeskyně naprosto unikátním prostředím. „Podzemí je tvořené spletí tajuplných jeskyní a propastí, které umožňují dechberoucí podívanou. Zápis na seznam UNESCO si jednoznačně zaslouží. Míra zdejší ochrany splňuje parametry tak, abychom si o zápis na seznam světového dědictví mohli zažádat,“ řekl Hladík.

Na přípravě podkladů k nominační dokumentaci podle něj pracuje široký tým odborníků. „Nápad jsme projednávali také se starosty obcí Moravského krasu i s hejtmanem Jihomoravského kraje. Záměru vyjádřili podporu. Důležité je, že pro obce a obyvatele CHKO Moravský kras se nic nezmění,“ dodal Hladík.

Obě jeskyně leží na území národní přírodní rezervace nazvané Vývěry Punkvy, která jim podle zákona o ochraně přírody a krajiny zajišťuje nejvyšší možný statut ochrany. Území je zapsané i na Seznam mokřadů chráněných podle Ramsarské úmluvy o mokřadech, jež mají mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, a to pod názvem Podzemní Punkva.

„Punkevní jeskyně jsou unikátní skladbou prohlídkové trasy, kde návštěvníci procházejí suchými jeskynními prostorami s krápníkovou výzdobou, poté stanou na dně propasti a odtud plují na elektrických člunech po podzemní řece Punkvě včetně vývěru na povrch,“ uvedl ředitel Správy jeskyní České republiky Milan Jan Půček.

Připomněl, že v Kateřinské jeskyni se našlo 15 a patrně i více pravěkých kreseb, které se vyskytují v různých místech tamních jeskynních prostor. „Proto budeme usilovat o zápis nejen mezi čistě přírodní, ale i mezi takzvané smíšené statky,“ vysvětlil Půček s tím, že obě jeskyně i s propastí vynikají zejména unikátními geologickými a hydrologickými poměry, včetně jejich vzájemného působení.

Podle mluvčí ministerstva životního prostředí Veroniky Krejčí je Macocha pravděpodobně největší propastí typu light hole ve střední Evropě s endemickou flórou, tedy takovou, která se nachází jen na určitém území. Light hole znamená v překladu světlá díra a značí, že na dno propasti dopadá denní světlo.

„Zpřístupněním dna Macochy v roce 1914 se návštěvníkům otevřely fascinující pohledy Punkevních jeskyní. Tato trasa je v evropském měřítku ojedinělá. Začíná průchodem suchými jeskynními sály zdobenými krápníky, pokračuje sestupem na dno monumentální krasové propasti a završuje se plavbou na elektrických člunech po téměř půlkilometrovém úseku podzemní řeky Punkvy, včetně jejího vývěru na povrch,“ doplnila Krejčí.

Kateřinská jeskyně je podle ní zase unikátní svými geologickými vlastnostmi a paleontologickými nálezy a také charakterem archeologické lokality. „Je bohatým nalezištěm kostí pleistocenních zvířat, především medvědů. Na jejích stěnách se v různých místech našlo 15 a patrně i více pravěkých kreseb uhlem z doby před asi 7000 lety,“ poznamenala mluvčí. Nejstarší nálezy kamenných nástrojů pocházejí ze starší doby kamenné. Stáří těchto předmětů je přibližně 12 tisíc let. Další osídlení je doloženo nálezy z období neolitu, doby bronzové, doby halštatské a ze středověku.

Kromě Jizerskohorských bučin má Česká republika na seznamu světového dědictví UNESCO dalších 16 památek hmotného dědictví. Ty jsou ale chráněné výhradně pro svou historii a architekturu.