Hlavní obsah

Do severního Německa za Vikingy, krásnou přírodou i vražednou ponorkou

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Modré nebe nad slavnou vikingskou osadou Haithabu u německého městečka Busdorf vypadalo idylicky, na rozdíl od její dramatické historie. Osada však byla jen jednou ze zajímavostí, které jsme potkali na cestě ze západního až na východní pobřeží Jutského poloostrova, tedy v nejsevernější části Německa.

Foto: Petr Veselý

Jedním z největších lákadel oblasti jsou zrekonstruované domy Vikingů.

Článek

Vikingy si většina z nás představuje hlavně jako drsné válečníky. Jak zjednodušená je to představa, zjišťujeme jak v osadě, tak v nedalekém muzeu. V Haithabu stojí sedm zrekonstruovaných stavení, převážně dlouhých, jednoduše zařízených domů. Nakoukli jsme do ložnice, kuchyňského koutu s pecí, do dílen na výrobu běžných předmětů nebo do stájí pro zvířata. Nejzajímavější věci jsme však viděli v muzeu.

Tady jsme rychle pochopili, že Vikingové byli daleko častěji farmáři a výborní řemeslníci nebo obchodníci než jen drsní lupiči. Vynikali zejména ve stavbě lodí, a to jak obchodních, tak válečných. Díky konstrukci, která využívala i kýl, byly pevné, pružné a stabilní. Poháněly je plachty nebo vesla. Dalo se s nimi dobře manévrovat a pluly pozoruhodně rychle.

Z šedivého města horníků se stal barvitý turistický magnet

Cestování

Současné repliky, které postavili nadšenci, dosahovaly mnohem větší rychlosti než lodě Kryštofa Kolumba. Lodě měly relativně malý ponor, takže se s nimi dalo plout i po řekách do vnitrozemí. A když to nešlo jinak, mohla je posádka přepravit po souši. Modely lodí, i jejich rekonstrukce vytvořené díky vrakům potopeným u mola v Haithabu, mi připadaly jako nejzajímavější část expozice.

Foto: Petr Veselý

Vikingové byli zručnými staviteli lodí a dobrými mořeplavci.

Jejich mimořádné vlastnosti umožnily Vikingům plout až do Ameriky, Středomoří, některých koutů Asie nebo do Ruska a skrz něj třeba až do Konstantinopole. V plavbách jim pomáhaly také úlomky islandského křišťálu, díky kterým byli schopni určit polohu slunce i na zatažené obloze, protože tento křišťál dovede zachytit polarizované světlo procházející skrz mraky. A pak dokázali určit i svou polohu.

Haithabu zničili Slované

Díky navigaci a výborným lodím mohla část Vikingů obsazovat nová území, čile obchodovat, případně podnikat loupežné a válečné výpravy. Ostatně Haithabu bylo jedno z jejich nejvýznamnějších obchodních center, kudy proudilo zboží různými směry. Jak osada vypadala, to ve Vikingském muzeu ukazuje její model. V expozici najdete krásné šperky, zbraně, mince a další předměty. Ukazují schopnosti Vikingů i jejich vzestup.

Hledali ztracenou náušnici, našli přes tisíc let staré předměty z doby vikingů

Koktejl

Je ironií historie, že definitivní pád Haitabu mají na svědomí Slované, kteří se nemohou pochlubit tak drsnou image jako Vikingové. Město napadli a vypálili. Obyvatelé, kteří se zachránili, založili nedaleké a dnes půvabné město Schleswig. Haithabu se spolu s obrannou zdí Danewerk, obdobou britského Hadriánova valu, stalo jednou z památek kulturního dědictví UNESCO ve Šlesvicku-Holštýnsku.

Nebezpečné pohlazení

Sympatická Sabrina Kahmannová nám v Tulení stanici ve Friedrichskoogu ukazuje trychtýř, na který je napojená hadička. Tuto jednoduchou pomůcku využívají při záchraně tuleních mláďat, která se zatoulají nebo je matka v nějakého důvodu opustí. Dostávají tady umělou výživu, do které jim pak přidávají rozmixované maso z lososů. Snaží se tak vylepšit její tučnost a výživovou hodnotu. Mléko od jejich matky obsahuje totiž 50 procent tuku, umělá výživa „jen“ 17 procent. Takže po ní přibývají pomaleji. Ve stanici dokážou zachránit mladě, které je staré aspoň šest dní.

Vysvětlují návštěvníkům stejně jako čtenářům svých stránek, jak při záchraně nemocných, zraněných nebo opuštěných zvířat postupovat. Nejdůležitější je zavolat specializovaného pracovníka. Ten dokáže rozlišit, jestli například mládě naříká jen proto, že se matka delší dobu nevrací z lovu ve Waddenském a v Baltském moři, nebo je doopravdy zatoulané, případně opuštěné.

V prvním případě může třeba dobře míněné pohlazení lidskou rukou znamenat pro malého tuleně rozsudek smrti, protože změní jeho pach a matka ho pak odmítne. Ve stanici ho odchovají a vypustí zpátky do přírody. Jen zvířata, která by v ní nepřežila, si tu nechávají a pečují to ně.

Německý Výmar je malé město velkých osobností

Cestování

Návštěvníci mohou u bazénů, z terasy nebo skrz skla v nádržích sledovat, jak si tuleni hrají, odpočívají nebo předvádějí, co se naučili. Válejí sudy, plácají se ploutví do boku, sjíždějí po šikmé ploše jak po skluzavce a ukazují další kousky. Nejvíc jimi baví děti. Pečovatelé zvířata při tomto improvizovaném vystoupení krmí a kontrolují jejich stav.

Foto: Petr Veselý

Radnice v Kielu. Z její věže je hezký pohled na město a záliv.

Vedle bazénů je stálá výstava, z níž se lidé dozvědí spoustu zajímavých informací o různých druzích tuleňů nebo o dalších ploutvonožcích. Cílem stanice není jen záchrana zvířat, ale i to, aby jim lidé lepe rozuměli a měli větší respekt k prostředí, ve kterém spolu s nimi žijeme.

Nejsevernější přístav

Kiel, nejsevernější německý přístav, leží ve více než 12 kilometrů hlubokém zálivu. Když vyrazíte z centra na prohlídkovou plavbu zálivu, uděláte si o něm přibližnou představu. Při jeho ústí, v obci Laboe, si můžete prohlédnout jednu z ponorek, které během druhé světové války představovaly smrtelné nebezpečí pro spojenecké konvoje.

Foto: Petr Veselý

Rybářský přístav Büsum

Foto: Petr Veselý

V zálivu narazíte na množství majáků.

Uvidíte odsud také zdejší nejstarší maják Bülk, který stojí na druhé straně ústí zálivu. Cestou zpátky minete školní plachetnici zdejší námořnické školy, historická plavidla i nejmodernější plovoucí hotely, ve kterých přijíždějí do čtvrtmilionového města turisté.

Milovníci nákupů si mohou projít Dänische Straße a Holstenstraße v centru města nebo si při špatném počasí zajet do Citti-Parku, největšího nákupního centra ve městě. Pokud vás zajímají vína a destiláty, navštivte v centru města Heimathafen, kde pořádají ochutnávky, ale řadu vín nebo destilátů tu lze vyzkoušet kdykoliv. Milovníkům sladkostí se obvykle líbí cukrárna Bonscherhus, kde přímo před očima návštěvníků vyrábějí ručně z cukrové hmoty bonbony a lízátka.

Vyhlášené šproty

Město má dobrý systém dopravy a ke spoustě zajímavostí se v něm dostanete i na kole po cyklostezkách. Dobrá dopravní řešení jsou jedním z důvodů, proč v roce 2021 získalo německou cenu za udržitelnost. Na kole je to blízko na promenádu za Helmholtzovým centrem pro výzkum oceánů. V hospůdkách nebo u kiosků tam nabízejí za velmi přijatelné ceny třeba rybí sendviče a různé druhy ryb; vyhlášené jsou například kielské šproty. Případně si v křesle nebo na lehátku vychutnáte kávu a užijete pohodu na zeleném trávníku se zálivem před sebou.

Foto: Petr Veselý

Malebné město Schleswig založili také Vikingové.

Mezi populární atrakce města patří Zoologické muzeum se 13 velrybími kostrami, Akvárium Geomar s rybami, korýši, medúzami, korály a tuleni, ale také vyhlídková plošina na věži městské radnice. Je z ní hezký výhled na město a na záliv.

Stojí také za vidění

  • Vikingská krčma v Busdorfu (Wikingerschänke), hned vedle Haithabu, kde si dáte třeba hovězí žebra s medem upečená na grilu, křupavý domácí chléb a medovinu.
  • Rybářská osada Büsum s přístavem i krásnou promenádou, ale také romantické město Schleswig se zachovalým centrem a domy obklopenými květinami.
  • Divoké pláže Národního parku Waddenského moře u městečka St. Peter-Ording, který je i se slanisky a mokřady zapsaný na seznam světového dědictví UNESCO.
  • Řadu užitečných informací najdete na: kiel-sailing-city.de, o restauracích v Kielu se více dozvíte na: moinmoinkiel.de/restaurants, o Vikingském muzeu na: haitbabu.de.

Zámek v německém Schwerinu je domovem poltergeista i zemského parlamentu

Cestování

Může se vám hodit na Firmy.cz: Zájezdy do Německa

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám