Článek
Nejsnáze se k nevšednímu skalisku v okrese Kroměříž, které je od roku 1967 přírodní památkou, dostanete od rozcestí U Křížku. To se nachází u silnice z Koryčan na Vřesovice a dá se tam bezplatně zaparkovat.
Rozcestí, kde v roce 1344 měla být při loupežném přepadení zavražděna manželka Dětřicha ze Světlova, což dodnes připomíná kříž umístěný na jednom z okolních stromů, je častým výchozím bodem výletních cílů v Chřibech třeba na hrad Cimburk, několik studánek, skalní útvar Kozel či právě Kazatelnu.
Po červené turistické trase se napřed vydáte jeden kilometr pěšky ke studánce U Mísy, kde se podle oficiálních stránek Koryčan můžete osvěžit pitnou a velmi chutnou vodou. Sběrač na vodu pod pramenem má tvar mísy, což dalo studánce jméno. Váže se k ní pověst, že zdejší pramen měl mít kdysi takovou sílu, že v místě, kam spadal, vytvořil kulatou mísu. Studánce se dříve mělo říkat i Metodějova.
Od studánky budete pokračovat opět po červené trase podle směrovky Pod Kazatelnou. Až ke skalnímu útvaru je to od rozcestí U Křížku necelého tři a půl kilometru, cesta se vám ale bude zdát mnohem delší, protože během ní překonáte bezmála sto výškových metrů.
Závěrečný kilometr a půl je vlastně celý do kopce. Husté bukové lesy po obou stranách stezky se na prudkém svahu kopce Ocásku naklánějí a jejich zelenající se koruny tak tvoří malebný tunel.
Nebudete-li si při stoupání jisti, kterým rozdvojením se po stezce vydat, následujte symbol bílé stříšky s modrou tečkou pod ním, který je vidět v úvodu videa. V závěru výstupu se totiž cesta k rozhledně stáčí mírně vlevo.
Pak už ujdete jen pár desítek kroků a otevře se před vámi pohled na Kazatelnu. Dá se k ní dojít i z jiného směru od rozcestí Pod Ocáskem.
Skála z magurského pískovce, která je předmětem ochrany, se nachází v nadmořské výšce 520 až 542 metrů. Horní část skalní věže byla během středověku opracována a nápadně tak připomíná kostelní kazatelnu. Je přístupná po vytesaných schodech, při výstupu je třeba překonat menší prohlubeň v dolní části.
V 80. letech 20. století přibyl na vrcholku skály kovový dvouramenný kříž, který nahradil dřívější dřevěný symbol. O pár let dříve byly okolní husté bukové lesy vykáceny a z Kazatelny se otevřel výhled na hrad Cimburk, Koryčanskou přehradu, Litenčickou pahorkatinu a Drahanskou vrchovinu. Stromy ale od té doby opět narostly a z vrcholku skály je tak vidět jen zeleň stromů a nebeská modř.
Pověsti o slavných jménech, sektách i černé magii
Kazatelna má ale i s absencí výhledu zvláštní mystickou atmosféru. Monumentální místo mělo v minulosti sloužit ke shromažďování přívrženců církví. Nejčastěji se mluví o tom, že tu měli kázat soluňští bratři Konstantin a Metoděj, zmiňována je ale i návštěva Jana Amose Komenského a jeho promluva ke krajanům čekajícím pod skálou.
Spíše jen šeptem se pak naznačuje spojitost Kazatelny s černokněžníky z Buchlovských hor a jako místo setkávání přívrženců středověkých sekt.
Za slunečného letního dne, v obklopení zeleně a za zpěvu četných ptáků, působí skalní věž pozitivně a poeticky. O tajemstvích minulosti dnes svědčí jen notně ošlapané schody, vedoucí do nebe.
