Zahradnická práce, která není pro bábovky. Takto vypadá stříhání 300 let starého živého plotu

Kvůli údržbě tráví v zahradách velšského hradu zahradník Dan Bull každý podzim dva měsíce. Aby se dostal pohodlně až nad vršek tisů, používá vysokozdvižnou plošinu a elektrické nůžky, bez kterých by taková práce byla prakticky nemožná.

Na rozdíl od slabších povah sužovaných závratěmi, on si výhledy z plošiny pochvaluje. „Není to tak děsivé, jak to vypadá. Jsem připoutaný, takže se můžu snadno pohybovat a střídat mezi dlouhými a krátkými nůžkami,“ říká v reportáži pro web CountyTimes.

Jeho úkolem je udržet obrovské tvarované bloky tisu ve tvaru připomínajícím naducané mraky. Jejich celkový povrch má plochu 15 000 metrů čtverečních, což z živého plotu dělá jednoho z nejobjemnějších zástupců barokního zahradního designu na Britských ostrovech.

Na pozemcích velšského hradu vysadili živý plot z tisů v 18. století jako součást rozsáhlého projektu rodiny Herbertů, kteří v té době sídlo obývali. Vzhled přilehlých zahrad a výsadby v nich se postupně měnil podle dobových trendů.

Samotné tisy měly podobu jak přísně tvarovaných kuželů, tak volnějších, přírodněji působících forem inspirovaných slavnými krajinářskými architekty, jako byl Lancelot „Capability“ Brown.

Ve viktoriánské době se ale vrátila obliba formálního střihu, a tak se tisům vrátil jejich charakteristický vzhled, který uchvacuje návštěvníky dodnes.

Pravidelná údržba před nástupem mechanizace vyžadovala opravdové siláky a akrobaty v jednom. Deset mužů s ručními nůžkami trávilo čtyři měsíce balancováním na vysokých žebřících – často svázaných provazy –, aby dosáhli na vrchol plotu.

Dnes zvládne stejnou práci za poloviční čas jediný člověk vybavený moderní technikou. Hlavní požadavek však zůstává stejný – dokonalá řemeslná zručnost a cit.

Není proto divu, že i pro Dana Bulla je stříhání tisů nejen fyzickou výzvou, ale i srdeční záležitostí: „Každý rok mám skvělý pocit, když vidím, jak se živý plot vrací do své podoby. A vědomí, že přináší radost tisícům návštěvníků, je prostě nádherné.“

Zahrady hradu Powis, o které dnes pečuje organizace National Trust Cymru, tak stále patří mezi nejpůsobivější v celé zemi.