Článek
Kořeny stromů a keřů potřebují vzdušnou, živinami bohatou a zároveň propustnou půdu. Pokud zasadíte stromek do těžké, jílovité země bez úprav, riskujete, že se kořeny budou dusit a v jámě dojde k zadržování vody.
Naopak příliš lehká a písčitá půda nezadrží dostatek vláhy ani živin. Příprava půdy před výsadbou je proto investicí, která rozhodne o vitalitě sazenic na mnoho let dopředu.
S přípravou půdy neotálejte, začněte několik týdnů před samotnou výsadbou, aby měla čas si odpočinout a její jednotlivé složky, tedy vápno, kompost nebo hnojiva se stihly promísit a správně působit. Pokud to nestihnete, není nic ztraceno, jenom je potřeba být při hnojení a vápnění opatrnější a některé kroky posunout na jaro.
Vápnění: základ rovnováhy
Mnohé půdy v Česku jsou kyselé, což stromům a keřům příliš nesvědčí. Přílišná kyselost brání přijímání živin a podporuje rozvoj mechů či některých chorob. Proto se doporučuje půdu čas od času vápnit.
Časem pro vápnění je podzim, nejméně tři týdny před plánovanou výsadbou. Používá se mletý vápenec, dolomitický vápenec (obsahuje navíc hořčík) nebo hašené vápno. Pro zahrady je vhodnější vápenec, protože působí pozvolně a šetrně.
Pozor na dostatek vláhy. Stromky a keře je po zasazení třeba důkladně zalít.
Obvyklá dávka je 200–400 g na metr čtvereční, záleží na kyselosti půdy. Kyselost si můžete změřit jednoduchým testem z obchodu, ideální hodnota pro většinu ovocných stromů je pH 6–7.
Pozor, nikdy nekombinujte čerstvé vápnění s hnojením chlévským hnojem nebo dusíkatými hnojivy. Vápno by totiž dusík uvolnilo do vzduchu a účinek by se ztratil. Proto se nejdříve vápní, a teprve po několika týdnech hnojí.
Hnojení: živiny pro start
Jakmile je půda odpočinutá po vápnění, přichází na řadu hnojení. Stromy a keře ocení především organickou hmotu, která zlepšuje půdní strukturu, drží vláhu a dodává dlouhodobě živiny.
Kompost je zlatý poklad každé zahrady. Do výsadbových jam přidejte 1–2 kbelíky dobře rozloženého kompostu. Mladým rostlinám dodá energii a přitom nehrozí přehnojení.
ProŽeny.cz
Chlévský hnůj je dobrý, ale pokud k němu máte přístup, používejte jen dobře uleželý. Čerstvý by mohl kořeny popálit. Na podzim ho můžete zapravit do půdy v okolí budoucích výsadeb, do jam samotných patří jen ten vyzrálý.
Organická hnojiva se hodí, pokud nemáte vlastní kompost. Uvolňují živiny pomalu a působí dlouhodobě.
Minerální hnojiva (například superfosfát nebo draselná sůl) využijte tehdy, pokud víte, že půdě chybí konkrétní prvky. Fosfor podporuje tvorbu kořenů, draslík zase odolnost vůči mrazu. Naopak dusíkatá hnojiva na podzim nepoužívejte, podporují růst zelené hmoty, což je před zimou nežádoucí.
Šířka připravované jámy pro zasazení stromku by měla být zhruba dvakrát širší než kořenový bal stromku a hluboká zhruba 50-70 cm. Místo roubování by mělo zůstat nad povrchem ve výšce 5–10 cm.
Praktické kroky před výsadbou
- Vyryjte výsadbovou jámu, která by měla být dvakrát širší než kořenový bal, aby měly kořeny dostatek prostoru. Hloubka by měla být zhruba 50–70 cm podle druhu stromu.
- Půdu na dně prokypřete, ale nikdy nenechávejte tvrdé dno, aby se v jámě nedržela voda.
- Promíchejte zeminu s kompostem, připravená směs by měla být kyprá, voňavá a na pohled bohatá.
- Zvažte drenáž, v těžkých půdách se vyplatí dát na dno vrstvu štěrku či písku, aby se zamezilo podmáčení.
- Před výsadbou odstraňte z půdy plevel i s kořeny. Zabráníte tím, aby stromy a keře měly konkurenci v boji o živiny a vodu.
- Užitečné bývá i zelené hnojení. Pokud máte čas a prostor, vysejte na podzim svazenku, hořčici nebo vikev. Do jara půdu obohatí o dusík a zlepší její strukturu, což rozhodně stromkům i keřům prospěje.
- Nezapomeňte také na to, že půda nesmí být suchá, musí obsahovat dostatek vláhy, aby výsadba dobře zakořenila. Suchý podzim je zrádný. Nebojte se proto stromky po výsadbě zalévat v říjnu a listopadu, pokud není deštivo.
Pokud máte dostatek dřevní štěpky od letní prořízky stromů, při výsadbě nových stromků ji dobře využijete jako mulč.
Mulčování: ochranný kabát půdy
Po zasazení stromků a keřů a jejich důkladném zalití je dalším krokem rozhrnutí mulče v jejich okolí. Mulč má hned několik úloh. Za prvé chrání půdu před vysycháním, za druhé brání růstu plevelů, za třetí v zimě působí jako tepelná izolace a navíc se také postupně rozkládá, čímž obohacuje půdu. Pro nově vysazené stromy a keře je tak mulč prakticky nutností.
K mulčování dobře využijete štěpku, drcenou kůru, posekanou trávu (již zavadlou), listí nebo slámu. Hmotu mulče rozhrňte ve vrstvě vysoké 5–10 cm. Pozor ale, aby mulč neležel přímo u kmínku či keře, vždy nechte kolem pár centimetrů volného prostoru, aby nezačal v místě kontaktu zahnívat.
Podzimní práce se vrátí
Možná se vám zdá, že vápnění, hnojení, mulčování a kopání jam je spousta práce. Ale věřte, že právě tyto kroky rozhodují o tom, zda stromek poroste bujně a zdravě, nebo bude roky živořit. Podzimní příprava půdy je jako položit pevné základy domu, bez nich nic pořádného nepostavíte.
Pokud půdě věnujete péči, stromky a keře, které v ní porostou, se vám v budoucnu odmění bohatou úrodou jablek, hrušek či rybízu a zahrada bude působit živě a zdravě. Kvalitní půda je jejím základem.
