Letošní snůška medu byla podle včelaře z Českého středohoří průměrná. Problémem byly nemoci včel

„Letošní rok ovlivnily úhyny v uplynulé zimě, které byly v celém Česku rekordní a nevyhnuly se ani nám v Českém středohoří. Řada z nás přišla o včely,“ řekl Novinkám Pelikán, který se na deseti větších i menších stanovištích v okruhu asi 20 kilometrů stará o zhruba 200 včelstev.

Také on zaznamenal v zimě úhyny. „Přišel jsem o patnáct včelstev na jednom stanovišti. Bohužel se u nás objevil i mor včelího plodu. Jsme tady aktuálně v ochranném pásmu a nemůžeme stěhovat včelstva, která musí znovu projít vyšetřením,“ doplnil.

Úhyny v loňské zimě byly podle něj způsobeny viry i varroázou, tedy infekčním onemocněním včel způsobeném parazitickým roztočem kleštíkem včelím, který přenáší různé virózy.

„Proti nim se těžko brání. Jako včelaři proto hledáme nové biotechnologické postupy jako je klíckování matek, tedy omezení nebo přerušení plodování matek, aby se roztoči nemohli rychle množit a omezil se tak přenos virů,“ popsal.

Včelaři podle něj ustupují od léčení varroázy tvrdou chemií a obrací se k přírodnějším léčivům.

„Velmi rozšířené je léčení kyselinou šťavelovou, mravenčí nebo tymolem, což je výtažek z tymiánu, který také odpuzuje roztoče kleštíka včelího. Výhodou je, že na přírodní léčiva si roztoči nezískají rezistenci, takže jsou stále účinná. Na rozdíl od chemických léčiv, na která si roztoči mohou rezistenci vytvořit, takže jsou časem neúčinná. Cesta je tudíž střídat různé léčivé přípravky, nebo aplikovat biotechnologické metody jako je odstraňování plodu nebo klíckování matek, jak už jsem zmínil,“ vysvětlil Pelikán.

Rozšiřuje se podle něj i hniloba včelího plodu, což je bakteriální onemocnění podobné včelímu moru. Problémy s tímto onemocněním mají podle něj včelaři například na Liberecku, v Olomouckém nebo Moravskoslezském kraji.

„U nás se hniloba zatím nevyskytla, ale nedávno se objevil právě mor včelího plodu na Lounsku, takže s ním bojujeme a uvidíme, jak dopadnou vyšetření příští rok, jestli se ho podařilo zažehnat,“ zmínil.

Letošní pocitově poměrně studené léto podle něj medovou snůšku nepoznamenalo. „Červenec byl chladný, ale to už vše odkvetlo a med byl vytočený,“ připomněl. Rozpačité bylo podle něj spíše jaro.

„Ovocné stromy po loňsku, kdy skoro všechny zmrzly a v podstatě jsme tady neměli žádné ovoce, letos kvetly dobře a bylo rekordní množství ovoce. Ale ovocné stromy zase relativně rychle odkvetou, takže včely z nich nestihnou tolik nanosit,“ vysvětlil jednapadesátiletý muž z Třebívlic na Litoměřicku, který se včelám věnuje bezmála čtyřicet let.

Letošní snůšku medu hodnotí jako průměrnou. V porovnání s jinými částmi Česka vyšli ale podle něj včelaři z Českého středohoří celkem dobře. „Zaznamenal jsem, že v některých místech středních nebo jižních Čech nevytočili včelaři skoro nic,“ podotkl.

Med se podle něj prodává čím dál tím lépe, přestože vnímá obrovskou konkurenci levného medu z dovozu, jehož ceně nemohou čeští včelaři zdaleka konkurovat. „Lidé si nacházejí cestu k lokálním produktům, mám čím dál tím více zákazníků, kteří si pro med jezdí,“ pochvaluje si.

Cenu medu květového a pastového drží na úrovni posledních let, tedy na dvou stokorunách za téměř kilovou sklenici. „Mírně jsem zdražil jen prémiové medy jako je akátový či lipový. Ty nyní prodávám za 240 korun za sklenici,“ upřesnil Pelikán, který se druhým rokem včelařením i živí.

Kromě vlastních včelstev se stará o dalších 50 na různých místech Česka v rámci projektu Včely na střechách. Včelařina je podle něj těžká, ale krásná práce.