Trump nařídil svému týmu pokračovat v námořní blokádě Íránu

Od vyhlášení příměří, jímž 7. dubna skončily velké nálety na Írán, Donald Trump opakovaně ustupoval od možnosti konflikt znovu eskalovat. Zdrcujícími útoky sice opakovaně hrozil, ale vždy od nich ustoupil a dal přednost diplomacii, připomněl list.

Píše, že Trumpovo rozhodnutí pokračovat donekonečna v neomezené blokádě přístavů představuje „novou fázi ve válce a ukazuje, že prezident, který vždy usiluje o rychlé vítězství, jež se dá dobře prodat (veřejnosti), nemá žádné zázračné řešení“.

Server Axios s odvoláním na některé americké představitele napsal, že konflikt neskončí ani jadernou dohodou, ale ani obnovením bojů. Označil ho za novou studenou válku.

Brzkou dohodu považuje za nepravděpodobnou i analytik Milan Mikulecký. Obnovení bojů by sice dále oslabilo Írán, ale ten by zřejmě opět útočil na ropnou infrastrukturu států v Perském zálivu, což by zvýšilo náklady na válku.

Americký prezident však současně chce utáhnout dále smyčku okolo Íránu, aby dosáhl toho, že se Teherán vzdá svého jaderného programu.

Neuspokojil ho poslední íránský návrh, že by v první fázi USA ukončily válku, v druhé se jednalo o Hormuzském průlivu, kde chce Írán vybírat poplatky od proplouvajících lodí, a až v třetí se jednalo o íránském jaderném programu. Trump ho odmítl jako neupřímný.

„Nepřekvapuje mne, že dohodu nepřijal, protože zcela opomíjí jadernou otázku,“ řekl bývalý hlavní americký analytik pro Írán Eric Brewer.

Americký prezident proto sahá k prodlužování blokády, která podle něj tlačí Írán k tomu, aby se z něj stal zhroucený stát. Íránu chybí další kapacity, kam ukládat vytěženou ropu, když ji nemůže vyvážet. Kvůli blokádě také přichází o příjmy z prodeje ropy.

Íránská ekonomika je pod enormním tlakem. Jak ale uvedla expertka na Írán Suzanne Maloneyová z institutu Brookings: „Írán kalkuluje s tím, že jeho schopnost odolat a obcházet blokádu je silnější než zájem USA, které chtějí předejít hlubší energetické krizi a možné světové recesi.“

Zmiňuje nelidskost íránského vedení, které nebere ohled na obyvatele: „Režim, který v lednu masakroval vlastní občany, aby umlčel protesty, je plně připraven je vystavit ekonomickým potížím.“

Přestože krizi v zemi prohlubuje omezení internetu, které komplikuje platby a kvůli němuž se ocitly desetitisíce lidí bez práce, vedení v Teheránu od něj neustupuje. Bojí se propuknutí dalších protestů.

„Obě strany jsou zřejmě přesvědčeny, že to správně vypočítaly a čas je na jejich straně,“ řekl ředitel německého Institutu pro analýzu rizik a mezinárodní bezpečnost a bývalý německý náčelník štábu Nico Lange.

I pokračující blokáda ale prodlužuje konflikt, který má dopad na USA. Vedl k růstu cen ropy a benzínu, takže klesá podpora amerického prezidenta a republikánů před listopadovými volbami do Kongresu.

Spojené státy taky musejí udržovat v oblasti velké vojenské síly, což je nákladné.