Extrémní počasí zatěžuje včely, mohou se upracovat k smrti

„Vše letos kvete mnohem dříve, než jsme byli zvyklí, řepka téměř o tři týdny, třešně nejméně o čtrnáct dnů. Pro včely je to zátěž. Samozřejmě na to reagují, ale v úlech jsou nyní většinou ještě dlouhověké včely, které se narodily loni v létě, a ty čím více pracují, tak hrozí, že se dříve upracují k smrti, než stačí vychovat novou generaci včel,“ řekl Novinkám a Právu padesátiletý muž z Třebívlic na Litoměřicku, který se včelaření věnuje od svých dvanácti, tedy již osmatřicet let.

V reakci na dříve probuzenou přírodu začaly podle něj matky klást ve velkém. „Jenže hrozí, že při vysokých teplotách odkvetou ovocné stromy dříve, než včelstva stačí zesílit, opylit květy a nanosit nektar,“ upozornil Pelikán ve chvíli, kdy teplota vzduchu atakovala letních 25 stupňů. „Na začátek dubna je to extrém,“ připustil. „Každý rok je ale jiný, s výkyvy počasí musí zemědělci počítat,“ dodal smířlivě včelař, který má na různých místech v Českém středohoří zhruba dvě stovky včelstev.

Časté výkyvy teplot v poledních týdnech nepůsobí podle něj na včely dobře. „Když se v zimě náhle oteplí, tak včely začnou létat a matky klást vajíčka, a jakmile se pak ochladí, včely se zase stáhnou do chumáče a je nebezpečí, že neuhřejí plod,“ přiblížil Pelikán.

Včely mají podle něj zároveň větší spotřebu zásob krmiva. „Tím, že zima byla poměrně teplá, spotřebovaly včely dost zásob, takže než začalo vše kvést, museli někteří včelaři dokrmovat včely, protože hrozilo, že uhynou hladem,“ připomněl Pelikán s vysvětlením, že čím více včely na podzim a v zimě plodí, tím mají větší spotřebu zásob. „Optimální proto je, když teploty vzduchu nekolísají, drží se kolem nuly nebo lehce pod nulou, ale setrvale. Stálé teploty jsou pro včely ideální,“ dodal.

Dalším problémem podle něj může být, že vše kvete dříve než obvykle, ale den je pro včely ještě krátký. „Znamená to pro ně, že mohou vyletovat kratší dobu, a tím pádem přinesou méně nektaru. A až bude den delší, bude už vše odkvetlé,“ upozornil zkušený včelař.

To může mít podle něj vliv na výnos letošního medu. „Může ho být méně,“ připustil Pelikán. Záležet prý bude na vývoji počasí v příštích dnech a jak postupně pokvetou další plodiny jako akát nebo lípa.

„Zatím to není žádná katastrofa. Dosavadní přínosy nejsou velké, ale další snůšky mohou být dobré. Uvidíme, kolik toho včely nanosí. Zatím je to věštění,“ poznamenal a ujistil, že všechny popsané neduhy, se kterými se včely musí kvůli brzkému příchodu jara potýkat, by neměly mít vliv na kvalitu letošního medu. „Nepředpokládám to,“ podotkl vlastník několika zlatých medailí v každoroční soutěži Český med.