Článek
Zatímco zimní řez je známější a praktikuje se zpravidla každoročně, ten letní bývá často opomíjený, a přitom má své nezastupitelné místo. Letní řez stromy tolik nestresuje. Strom je v plné vegetaci, schopný rychle zacelit rány a zároveň už nemá tendenci vytvářet divoké přírůstky, tzv. vlky.
Navíc už velmi dobře vidíte, jak strom během části vegetační sezony skutečně povyrostl, kde má příliš hustou korunu nebo které větve stíní plodům. To jsou přednosti letního řezu.
Obecné pravidlo, kdy se vrhnout na letní prořezávku, zní: hned po sklizni. Tedy u třešní a višní klidně už v červenci, u meruněk, broskví, angreštu či rybízu v červenci až srpnu. Vhodné počasí je sušší den bez deště, nejlepší je vyrazit do zahrady po ránu, aby řezy do večera dobře zaschly a nehrozila jim infekce. Případně můžete jít do akce také navečer.
Jak prořezávat stromy
Peckoviny špatně snášejí řez v zimě, jsou totiž velice citlivé na mrazové trhliny a houbové choroby. Letní řez hned po sklizni je tak pro ně ideální.
Třešně a višně: Zkraťte přerostlé výhony, které jdou mimo tvar koruny. Odstraňte proschlé, poškozené nebo křížící se větve. Snažte se udržet korunu stromu vzdušnou a světlou.
Meruňky: Po sklizni zkraťte nové přírůstky přibližně o třetinu délky. Strom tak bude více své síly směrovat do tvorby plodonosného dřeva.
Broskve: U nich je letní řez zásadním krokem, protože podporuje tvorbu plodonosného obrostu pro další rok. Větve, které už plodily, klidně můžete zkrátit až na dvě očka. Zásadou je provádět řez vždy na pupen nebo na větev směřující ven z koruny. Větší rány poté zatřete stromovým balzámem nebo štěpařským voskem, abyste je ochránili.
Jak stříhat keře
Ovocné keře se bez pravidelného řezu rychle zahušťují a slábnou. Letní řez jim pomůže udržet vitalitu v dalším roce, proto je velmi důležitý.
Angrešt a rybíz: Po sklizni odstraňte přestárlé výhony (starší než 3–4 roky) a ty, které rostou k zemi nebo do středu keře a překážejí tam. Nechte si asi 8–12 silných výhonů, a to mladé, silné větve, které budou plodit příští sezonu.
Maliny: U odrůd plodících jednou ročně (na dvouletém dřevě) se po sklizni odstraňují celé výhony, které už přinesly plody, a sice hned u země. Zůstávají jenom letošní zelené výhony. U remontantních odrůd (tedy těch, které plodí v jednom roce dvakrát) se řežou větvičky jenom po druhé sklizni, tedy až na podzim, a na to máte ještě dost času.
Ostružiny: Zkraťte výhony, které už plodily, těsně u země. Z nových výhonů ponechte nejsilnější a připevněte je k opoře. Vedlejší výhony můžete zkrátit na 30–40 cm, což posílí tvorbu květních pupenů.
Na co dát pozor
Sterilita náčiní: Nůžky i pilku před použitím dezinfikujte, stačí technickým lihem nebo alespoň horkou vodou.
Přiměřenost: Letní řez by neměl být příliš radikální, protože nejde o tvarování stromu nebo keře, ale o údržbu. Ideálně neodstraňujte víc než třetinu hmoty.
Stav stromu: Pokud je strom slabý, vyčerpaný po bohaté sklizni nebo napadený chorobou, řez omezte. Nejprve ho nechte zregenerovat.
Jak poznáte, že jste akci provedli správně?
Pokud jste si při řezu počínali správně, příští jaro bude strom či keř plný zdravých květních pupenů. Poznáte je podle kulatého tvaru (na rozdíl od špičatých listových). Keře budou mít svěží výhony a méně planých větví. Plody budou větší, sladší a snadněji dozrají. A hlavně dřevina bude působit vzdušně, zdravě a upraveně.
A co dál?
Po řezu nezapomeňte stromy a keře přihnojit, ideálně kompostem, uleželým hnojem nebo organickým hnojivem s nižším obsahem dusíku. Pomůžete tím tvorbě květních pupenů a posílíte regeneraci dřevin. Během sucha jim dopřejte zálivku. Letní řez není žádná věda, ale citlivý zásah, který vašim dřevinám prodlouží život, dodá sílu a zajistí vám napřesrok bohatou úrodu.
