Hlavní obsah

Australan sestavil jednoduchý akvaponický systém pro každého

4:33
4:33

Poslechněte si tento článek

Ačkoli o akvaponii už většina zahradníků a pěstitelů jistě někdy slyšela, málokdo se asi do ní zatím pustil. Zajímavým nápadem, jak si tento styl pomalu „osahat“, je skutečně malý a levný systém, ke kterému stačí trocha kamení a písku, zásobník na limonády s kohoutkem a například jeden rozkořeněný batát.

Akvaponické akvárium s batátemVideo: Newsflare, AP

Článek

Australan jménem Shane, jenž už pět let publikuje na instagramu nejrůznější nápady týkající se udržitelných postupů na zahradě, zveřejnil před měsícem návod, jak si vytvořit domácí akvaponický systém. Jeho příspěvek vzbudil ovšem tak silnou vlnu reakcí, že na svém projektu zapracoval, svůj systém různě vylepšoval a z jednoho příspěvku se rázem stal seriál o pěti dílech.

Víte, co je akvaponie?

Akvaponie je zemědělský postup kombinující chov ryb (akvakultura) a hydroponické pěstování rostlin. Snahou akvaponie je vytvoření fungujícího ekosystému, který se blíží tomu přírodnímu. Rybí výkaly v této uzavřené soustavě fungují jako hnojivo pro rostliny, které rybám na oplátku čistí a filtrují vodu.

To, čím je jeho systém nejzajímavější, je snadná dostupnost jednotlivých položek a jednoduchost obsluhy. Podstatou Shanova systému není produkce plodin, ale vytvoření ekosystému, který je navíc zajímavý na pozorování a provozovatelný doma, třeba i uvnitř bytu. Navíc tímto způsobem získává vodu bohatou na živiny, kterou využívá na zalévání pokojových květin.

Nejprve je třeba si nechat rozkořenit batát

Důležitou součástí Shanova akvaponického systému je důkladně rozkořeněný batát. Správný postup, jak na to, není složitý. Pointou je umístit batát (třeba z obchodu) na vršek sklenice naplněné vodou tak, aby jeho spodní část spočívala ve vodě. I vršek je potřeba pro začátek navlhčit a poté už šup s batátem na sklenici do šera.

Tam hlíza za pár dní začne klíčit, ze spodní strany do vody vyrazí kořínky, na vršku pak začnou rašit zelené výhonky s lístky. Tehdy je možné vzít batát zpět na světlo, a až se trochu aklimatizuje, lze pokračovat v práci na domácím akvaponickém systému.

První fáze s rybičkami nebyla ideální

První systém, který Shane vytvořil, byl založen na symbióze rostliny a živých akvarijních rybek. Pořídil si tedy pětilitrový skleněný zásobník na nápoje s kohoutkem ve spodní části. Dno vyplnil nadrcenými kameny z řeky, použít lze ale i kamínky zakoupené v akvaristice.

Aby vytvořil na pohled i pro rybky zajímavější prostor, doplnil kamínky většími kameny a sklenici naplnil čistou přefiltrovanou vodou. V akvaristice pak pořídil trojici parmiček nádherných (Pethia conchonius).

Skleněnou nádobu uzavřel jejím původním víkem, do nějž vyřízl uprostřed otvor, aby tam mohl zavěsit hlízu batátu tak, že její spodní část spočívala těsně nad vodou a kořeny byly ponořené celé ve vodě. Po obvodu víka pak vytvořil ještě několik menších větracích otvorů, jimiž zároveň sypal rybkám krmení. „Dávám jim vločky, aby měly proteiny, ale obecně jedí mnohem méně, než by tomu bylo normálně,“ vysvětlil.

Jak ale hned upozornil ve svém příspěvku, do nádoby přidává pravidelně přefiltrovanou vodu a pomocí kohoutku odpouští tu, která je díky trusu rybek obohacená o živiny. Tuto vodu pak používá na zálivku pro ostatní pokojové květiny, které doma pěstuje. Vždy tímto způsobem obmění ale pouze část vody, nikoli všechnu.

Finální podoba se sladkovodními plži

Shaneovi se ale příliš nelíbilo chovat parmičky, byť jen po třech, v takto malém prostoru (ideálně by potřebovaly několik desítek litrů) a obrátil se na veřejnost i odborníky z akvaristiky s žádostí o nápady, čím by je mohl nahradit.

Po konzultacích do systému umístil menší tetry, později přidal sladkovodní hlemýždě a krevetky, které obzvláště ocenily jeho děti. Ani tetry a krevetky však s čistým svědomím chovat v nádobě nechtěl, neboť i pro ně byla příliš malá. A tak - stejně jako předtím parmičky - putovaly do venkovního sladkovodního jezírka.

Shane tak nakonec v pátém díle svého seriálu představil dvojici sklenic, z nichž jedna je na vrchu osazená starým známým batátem, zatímco na vršku druhé trůní pěkně rozkořeněná červená řepa. Na kamenitém dně má zasazenou jednu vodní rostlinu a každé z „akvárií“ obývá pár sladkovodních hlemýžďů a plžů. Zaměřil se na druhy, které likvidují řasy, tedy například ampulárky argentinské a rozličné druhy tylomelanií, takže vnitřní povrch nádob zůstává stále čistý.

Zatímco zasazená vodní rostlina funguje spíše jako přirozená dekorace a úkryt pro hlemýždě a plže, vlastní krmení jim dopřává v podobě kousků blanšírované zeleniny z vlastní zahrady.

Své sledující nabádá, aby si vyzkoušeli systém s živočichy podle svého gusta, ovšem vždy by se měli nejprve o vhodném výběru konkrétních vodních živočichů poradit s akvaristy a řídit se jejich radami a doporučeními.

Ten, komu se tento způsob pěstování květin (povijnice, tedy batáty, jsou v dospělé fázi velmi dekorativní) a vodních živočichů zalíbí, může nakonec přejít na větší a vhodnější nádoby, kde si bude moci dopřát i pestřejší škálu živočichů, kteří se nebudou ve větším prostoru trápit.

Anketa

Chtěli byste si vyzkoušet akvaponické pěstování v této miniaturizované podobě?
Ano, docela se mi to zalíbilo.
65,4 %
Asi ne v takto malé nádobě, aby se ta zvířata netrápila, ale jinak ano.
10,7 %
Asi ne, moc se mi to nezamlouvá...
3,5 %
Ne, to mě nijak neoslovilo.
20,4 %
Celkem hlasovalo 460 čtenářů.

Výběr článků

Načítám