Článek
Správně, účinných metod je spousta, ale věřte nebo ne, vyplatí se, když si dokážete z výskytu určitých druhů plevele tzv. přečíst, jakou kvalitu má půda, na níž chcete svou zahradu snů vytvořit. Zahradní plevel totiž poskytuje zajímavou informaci o stavu půdy a zásobení živinami.
Na přílišnou půdní kyselost pro zahradní rostliny upozorňuje výskyt šťovíku menšího (Rumex acetosella) s knoflíkovitými listy tvořícími růžici, dalšími signálními rostlinami jsou kolenec rolní (Spergula arvensis), který poznáme podle jehlicovitého olistění, podobného modřínu, jetel rolní (Trifolium arvense), nápadný nesčetnými, kočičkám podobnými, jetelovitými květy na značně rozvětvených výhonech, violka skalní (Viola tricolor subsp. saxatilis), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), která se hodně podobá pampelišce. Do této skupiny ale patří i kopretina (Leucanthemum vulgare), vratič (Tanacetum vulgare), rdesno ptačí – truskavec (Polygonum aviculare). Takovou plochu na podzim vápníme.
Chrpa modrá prozradí, že v půdě je dostatek vápníku. Preferuje kypré, lehké a výživné půdy, půdy s nízkou hladinou spodní vody.
Na dobrý stav vápníku ukazují pcháč oset (Cirsium arvense), svlačec rolní (Convolvulus arvensis), ostrožka polní (Consolida regalis), chrpa (Centaurea cyanus), podběl obecný (Tussilago farfara), tetlucha kozí pysk, lnice, kohoutek, měsíček a mák polní.
Podběl signalizuje dobrý stav vápníku v půdě.
Na dusík chudé jsou ty trávníky, kde se vyskytuje jetel plazivý, který patří ke sběračům dusíku. Jakmile pohnojíte dusíkem, jetel plazivý zmizí.
Jetel plazivý - jestliže zvítězil nad trávníkem, pak proto, že vyjedl trávníku dusík. Jakmile pohnojíte dusíkem, jetel z trávníku zmizí.
Na dusík bohaté jsou půdy, kde rostou mj. jitrocel větší, kopřiva žahavka, zemědým, mléč, pryšec okrouhlý, kokoška, svízel přítula, sléz, lebeda, mrkev obecná, lilek černý, pýr plazivý, šťovík, kakost, hluchavka objímavá.
Kopřiva žahavka - znamení, že půda je bohatá na dusík.
Všeobecně na živiny chudé jsou půdy se zvonkem řepovitým, přesličkou rolní, jetelem rolním, osivkou jarní, třezalkou, pomněnkou a pryšcem chvojkou.
Třezalka tečkovaná indikuje půdu chudou na živiny.
Pryšec okrouhlý – tam, kde roste, je půda bohatá na dusík.
Dobré zásobení živinami signalizují durman, blín černý, potměchuť (všechny tři jsou jedovaté), zemědým, mochna, popenec, podběl obecný, pampeliška, lebeda, pýr, šťovík, jitrocel kopinatý, jitrocel větší, hluchavka, svlačec.
Jitrocel větší potvrzuje, že půda je dobře zásobená živinami.
K mírně dusíkatým patří půdy, na nichž rostou mléč rolní, drchnička rolní, přeslička rolní, violka rolní, šklebivec, polníček kozlíček, pěťour, tetlucha kozí pysk, mák a ptačinec žabinec.
Přeslička rolní dokládá, že půda je chudá na živiny.
Ptačinec žabinec - přírodní důkaz mírně dusíkaté půdy.
Jak zatočit s plevelem
Plevele se dělí na jednoleté, dvouleté a vytrvalé. Hlavně na jaře se vyvíjejí mnohem rychleji než pěstované kulturní rostliny, přerůstají je a utlačují, odebírají jim světlo, vláhu a živiny.
Vynikají obrovskou rozmnožovací schopností – vždyť třeba pampeliška má 5000 semen na jedné rostlině, pcháč dokonce 35 000! Nejen proto je nutné ničit plevele dříve, než začnu kvést, protože některé druhy jsou schopny vytvořit semena, i když je vytrháme na počátku květu.
Mechanický způsob ničení plevelů je pro zahrádkáře nejvhodnější – jednoleté druhy plevele (penízek, pastuší tobolka, starček, pěťour, merlík, lilek, mléč, ohnice) nejsou-li napadené chorobami nebo škůdci, můžeme dát do kompostu.
Peťour prozradí, že půda je mírně dusíkatá.
Oddenkaté a kořenové vytrvalé plevele – nejobtížnější jsou bodláky, svlačec, pampeliška (smetanka), bršlice, pýr, pcháč (oset) s hlubokými kůlovými kořeny, vesnovka – nejsnadněji odstraníme při základním zpracování půdy rycími vidlemi nebo kopáčem.
Nezbytnou výbavou každého zahrádkáře ovšem musí být přímo andělská trpělivost, pečlivost a důslednost – pravidelné mechanické ničení nadzemních částí totiž postupně oslabí kořenový systém (což vyžaduje týdenní až dvoutýdenní rytmus pletí).
Chemie na pomoc
K očištění ploch silně zarostlých vytrvalými druhy plevele před zakládáním trávníků nebo cest se s úspěchem používá totální listový herbicid Roundup ve 2% koncentraci v období plného rozvoje nadzemních částí plevelů. Během 10 až 14 dnů po postřiku plevele uhynou a plochu lze kultivovat pro pěstování zahradních rostlin.
Ale pozor! Herbicidy se nesmějí používat za větru, kdy při postřiku hrozí riziko poškození pěstovaných rostlin.
Doporučuje se, aby se na pozemku jeden rok před založením větší zahrady pěstovaly brambory. Brambory totiž tvoří vysoký a hustý porost, takže potlačují i tvrdošíjné kořenové plevele.
Skalničkáři umějí knotovou metodu
Hlavně skalničkáři používají zmíněný herbicid k tzv. knotové metodě likvidace plevelů v případě, že mají ve skalce mezi kameny vytrvalé plevele (svlačec).
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
V nádobce ho ředí v poměru 1:1-2 a natřou jím listy plevele štětcem nebo vatou na špejli. Přípravek postupně pronikne až do kořenů plevele, který uhyne.