Hlavní obsah

Umíte správně topit dřevem?

Se zdražením elektřiny a plynu se spousta domácností rozhodla topit tuto zimu především dřevem. Důvody jsou prosté, dřevo vychází stále jako jedna z nejlevnějších variant. Navíc, manipulace s ním není složitá, je čisté a v neposlední řadě - voní. Kromě toho je to ekologický zdroj tepla a odpad z něj (popel) lze ještě zužitkovat na zahradě. Umíme s ním ale topit správně?

Foto: Bauhaus

Krbová kamna představují jeden ze způsobů nezávislého vytápění bytu, domu či chalupy.

Článek

Abychom ze dřeva při topení získali maximum a zacházeli s ním při spalování co nejefektivněji, je potřeba o něm vědět alespoň pár základních informací.

Dřevo různých stromů má různou hustotu, a tím i tzv. tvrdost, na níž závisí jeho vlastnosti při hoření. Měkké dřevo mají zejména jehličnany, je to tedy dřevo smrkové, borové, modřínové, jedlové. Měkké dřevo mají ale i některé listnáče, jako například lípy, topoly či břízy. Mezi tvrdá dřeva se řadí například bukové, dubové či jasanové a habrové.

Předností měkkého dřeva je nižší cena, především ale rychleji hoří a dobře se štípe na třísky. To vše je předurčuje jako výborné dřevo na podpal. Díky tomu, že se rychle rozhoří a dosáhne vysoké teploty, začne komín brzy táhnout a v kamnech vznikne dostatečně velké teplo i na to, aby bylo možné začít přikládat silnější polena.

Březové dřevo, které hoří ale už pomaluji než dřeva jehličnanů, je oblíbené i pro svůj vzhled. Březová polínka vyskládaná vedle krbu působí velmi dekorativně.

Foto: Hornbach

Dřevo jehličnanů se dobře hodí na podpal, je třeba si je ale naštípat na třísky.

Tvrdé dřevo hoří pomaleji a stabilněji a také déle žhne. V praxi to znamená, že nemusíme tak často přikládat, a i proto se hodí hlavně k topení během zimy. Ale je také dražší. „Pro krby je ideální buk. Bukové dřevo je považováno za klasické krbové dříví. Hoří hezkým plamenem a téměř nejiskří. Kromě toho má mimořádně vysokou výhřevnou hodnotu. Dubové dřevo má vysokou výhřevnost a dlouhou délku hoření. Tento druh používejte ve spalovacích zařízeních, která slouží výhradně pro výrobu tepla – ústřední topení a kamna. Nehoří nijak atraktivním plamenem, při spalování má vůně charakter kyseliny tříslové, která je v dubovém dřevu obsažena,“ radí Marcela Bínová ze společnosti Hornbach.

Výhřevnost dřeva

Jednou z klíčových vlastností dřeva z hlediska topení je jeho výhřevnost. Ta udává, kolik energie se uvolní úplným spálením jedné jednotky, například kilogramu.

Výhřevnost dřeva je obecně srovnatelná s výhřevností hnědého uhlí. Obecně platí, že z 1 kg je výhřevnost u všech druhů dřeva zhruba stejná, 4,1 - 4,4 kWh. Rozdíl je ovšem v množství spáleného dřeva.

Krbová vložka versus akumulační systém. Každá varianta má své

Tipy a trendy

Výhřevnost dřeva je závislá ovšem na jeho vlhkosti. „Proto je zásadní, aby bylo co nejsušší, jinak se při topení spotřebuje spousta energie na to, aby se vlhkost dostala z dřeva pryč,“ vysvětluje Pavel Ulrich z firmy Almeva. Odpařování vody ze dřeva je při hoření i slyšet, projevuje se slabým syčením.

Foto: Fiskars

Při zpracování dřeva je kromě nářadí důležitý i způsob ukládání.

Kromě nižší výhřevnosti je u vlhkého dřeva nevýhodou i větší množství spalin, které při jeho hoření vznikají a uvolňují se do ovzduší v podobě dýmu. To může být problémem hlavně v městské zástavbě.

Ideální k topení je proto suché dřevo s vlhkostí 20 procent. Tuto hodnotu si lze ověřit pomocí vlhkoměru, který lze pořídit okolo 500 korun. Pokud topíme převážně dřevem, nebo dokonce pouze jím, pořízení vlhkoměru se skutečně vyplatí.

Mohu si odnést dřevo z lesa?

Kdysi bývalo zvykem, chodit na klestí do lesa, a tím trochu snížit náklady na topení dřevem. Víte ale, co si z lesa můžete odnést dnes?

„Odpověď je jednoduchá: Odnést si můžete klest na zem spadlou. Tím jsou míněny větve a zbytky stromů o průměru do 7 cm. Pokud jde o větve s větším průměrem, už se nejedná o klest, ale o dřevo. O jakékoliv jiné dřevo. To je možné si od vlastníka lesa koupit, je ale samozřejmě nutné majitele kontaktovat,“ uvádí Stanislav Polák z Nadace dřevo pro život

Skladování dřeva

Naštípané dřevo ukládáme nejlépe pod přístřešek, nebo do krechtů (kuželových hromad, někde se jim říká ježek) pod nepromokavou plachtu. U krechtu nezapomeneme vytvořit otvory pro větrání. Praktické je uložení dřeva pod přesah střechy okolo domu. Jednak je hned po ruce, neprší na něj a jeho vrstva zvyšuje tepelnou izolaci zdi.

Foto: Hoxter

Ke kamnům či ke krbu si nanosíme vždy jen tolik dřeva, kolik zvládneme spálit během následujících tří dnů.

Po přenesení dřeva do interiéru je umístíme nejméně 80 cm od kamen či kotle. Blíže je můžeme ukládat tehdy, je-li mezi topidlem a dřevem nehořlavá stěna. Aby nám dřevo doma příliš nepřeschlo (hořelo by pak rychleji, než je žádoucí), nanosíme si vždy jen takové množství, jaké zvládneme spálit během následujících tří dnů.

Vánoční přehlídka čtenářů – hledáme symbol Vánoc

V každé rodině symbolizuje Vánoce něco jiného. Někde vytáhnou ze skříně po generace uchovávaný betlém, tu vyzdobí okna, jinde zase zavěsí na dveře věnec s chvojím. Co je symbolem Vánoc u vás? Co musíte nachystat, abyste si mohli říci: „Tak, a jsou tu zase Vánoce.“ Podělte se o kousek své sváteční atmosféry v naší tradiční vánoční přehlídce!

Snímky s krátkým popisem a údajem, odkud pocházíte, zasílejte na náš e-mail: bydleni@novinky.cz.

Kachlové krby a kamna se hodí na chalupu i do moderního interiéru

Tipy a trendy

Může se vám hodit na Firmy.cz: Prodej palivového dříví

Může se vám hodit na Zboží.cz: Sekery, Štípače dříví

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám