Pivovar u Libeňského zámku se promění v kulturní centrum

O prostory v libeňském podzámčí, jejichž historie sahá až do 16. století, projevilo zájem divadelní Studio Alta. Od města si je pronajalo na 15 let a začalo hledat cesty k jeho adaptaci na kulturní a komunitní centrum a k citlivé rekonstrukci. Už teď, po minimálních úpravách, se rozběhly aktivity v srdci stavení - divadelním sále.

„Využíváme původní tančírnu, kde se dřív tančilo a pilo. Postavili ji tu jako doprovodný program pivovaru v době, kdy začal mít problém uživit se čistě produkcí piva, protože tu v okolí vznikaly konkurenční, modernější pivovary,“ vysvětluje ředitelka Studia Alta Lída Vacková.

Velký úspěch ale tančírna neměla, po roce i tak panský pivovar zanikl. Pozdější snahy o přeměnu v bydlení se nikdy neuskutečnily a místo zasáhlo i několik vln povodní.

„V 60. letech tady byly sklady, v 70. letech truhlářská dílna a dole byla hasičská zbrojnice, šlo v podstatě o využití prázdného domu. Občas tu pak bylo nějaké natáčení,“ shrnuje Vacková historii místa. O vnitřek se nikdo nestaral, oprav se v minulosti dočkaly jen střechy a fasády.

„To, co je na objektu unikátní, je, že díky jeho historii se tu nachází spousta různorodých prostor. Máme jak ten taneční sál, tak obrovské sklepení bývalých pivovarských lednic a nejstarších skladů, které evokují podzemní katakomby. A samozřejmě i spoustu dalších prostor běžného měřítka,“ vyjmenovává architekt Martin Votřel ze společnosti 22:22 Architekti.

Právě tomuto studiu byl svěřený projekt rekonstrukce pivovarského komplexu, který zahrnuje hned dvě budovy nad sebou, jež postupně rostly s dobou a požadavky.

„Je to opravdu taková prostorově složitá srostlice. A pro architekta je velmi zajímavé do něčeho podobného vkládat provoz, který má svá specifika a požadavky a který s tím prostorovým uspořádáním není příliš kompatibilní,“ zmiňuje pravděpodobně největší výzvu projektu.

„I přesto jsme se rozhodli jít cestou minimálních změn, objekt celý nepřebourávat a nestavět ho znovu, ale pokusit se program centra dostat do stávajících prostor,“ vysvětluje Votřel.

Nájemce i architekti to takto vyhodnotili jako ekonomické a vhodné při snaze fungovat v prostoru současně se stavbou.

„A nechtěli jsme zasáhnout do té budovy natolik, aby pak nebyla využitelná jiným způsobem do budoucna. Třeba i elektro bude vedeno takovou průmyslovější formou, po povrchu, bez zasekávání do zdí, budeme citlivě zanechávat autentičnost budov,“ vysvětluje Vacková s tím, že spíš než parcelaci potřebuje Alta velké a multifunkční prostory.

„Do nich budeme vkládat nové prvky ve tvaru různých boxů, budou opláštěné nerezovým plechem a budou fungovat vlastně jako jakýsi nábytek či mobiliář, který doplní stávající objekt o to, co ten nový provoz potřebuje,“ doplňuje architekt.

Nerezový materiál je částečně reflexní, budou se v něm odrážet ostatní povrchy, a tak i tento výrazně moderní prvek zapadne do historických prostor.

„Nechceme objekt výrazně měnit, ani co se týče jeho charakteru. Rozhodli jsme se, že půjdeme cestou maximálního zachování toho oprýskaného vzhledu, tak jak ty prostory vypadají, aby byla zachovaná autenticita a syrovost. To je něco, co v novém domě zkrátka nenajdete,“ popisuje dál Votřel.

Jako nejzajímavější prostor s největším potenciálem vnímá sklepení pivovarnického objektu, do kterého se vchází směrem z ulice. „Jsou tam jednak ty nejstarší sklepy datované až kolem roku 1600 a potom ty novodobější, ale stále velmi charismatické a mnoho metrů vysoké prostory původních lednic pivovaru,“ popisuje tajemné katakomby.

Ty plánuje Alta přetvořit na atypickou pozemní galerii s prostory pro pořádání přednášek, debat či menších představení. Dále pojme komplex také ateliéry, tvůrčí dílny, zkušebny, technické zázemí sálu, kanceláře či kavárnu.

A jaký je časový plán? „Prostor jsme začali oživovat od května tohoto roku. V říjnu se budeme muset veřejnosti zavřít a příští rok nás bude čekat sezona v podstatě venku okolo budov a uvnitř rekonstrukce. Doufáme, že ji dokončíme na konci příštího roku a od roku 2025 bude aspoň zčásti zkolaudovaná a otevřená veřejnosti,“ přeje si Vacková.

Celkové náklady mají podle ní vyjít na 30 milionů korun. Už v minulosti pořádali sbírku na platformě Donio, nyní otevřeli pro dárce transparentní účet, v plánu je jednání s investory či možnost požádat o dotace.

Nedávno se v těsném sousedství panského pivovaru rekonstruoval podobně opuštěný objekt Velkého mlýna, později zvaného Löwitova. Dnes v něm sídlí pobočka Městské knihovny Praha a kavárna.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Studio ALTA