Zámek z Černých baronů chátrá. Přesto je Zelená Hora letos otevřená každý den

Známý zámek Zelená Hora má od letoška nového nájemce i novou náplň, která má mezi jeho zdi vrátit život. O program se teď stará Družstvo sv. Jana Nepomuckého. Z pěti uchazečů ho vybrala obec Klášter, jež dominantu jižního Plzeňska vlastní. Spolek bude mít areál v pronájmu do roku 2026.

„Zámek jsme přebrali v květnu tohoto roku a poprvé od odchodu armády jsme jej otevřeli veřejnosti pro každodenní provoz, což zde původně nebylo. Několik let bylo otevřeno pouze o víkendech, takže tohle je úplně poprvé, kdy návštěvník může přijít v podstatě jakýkoliv den v týdnu a projít si to tady,“ řekla Novinkám produkční ze zmíněného družstva Anna Jindrová.

Po prostorách zámku se mohou výletníci pohybovat sami, podle vlastního zájmu a tempa. Honosné zámecké interiéry ale uvnitř nenajdou, do sídla postaveného v 17. století se nemilosrdně zakousl zub času.

Obec Klášter prováděla z důvodu omezeného rozpočtu jen nejnutnější opravy, tak aby nedošlo k úplné degradaci kulturní památky.

Ve vyprázdněných a často omšelých komnatách narazí příchozí na několik výstav. Stálicí je ta o nálezu slavného Rukopisu zelenohorského, připomíná se tu také 1100. výročí smrti svaté Ludmily či práce kreslíře Jiřího Neprakty.

Kdo se chce dozvědět víc o historii místa a šlechtických rodech, které zámek vlastnily, může se připojit ke komentovaným prohlídkám. I ty se konají každý den. Na programu tu bývají také občasné koncerty či atrakce pro rodiny s dětmi.

„Zámek se nachází ve stavu, v jakém ho opustila armáda, a to ve velmi zchátralém. Na několika místech se nám propadají krovy, jsou zničené podlahy a původní dřevěné obložení je poškrábané a poškozené,“ vyjmenovala Jindrová, jak to tu dnes vypadá. Československá armáda z objektu odešla v roce 1990.

Areálu se ale blýská na lepší časy a netrpělivě vyhlíží generální rekonstrukci. Matice sv. Jana Nepomuckého, pod kterou družstvo spadá, uzavřela již v roce 2021 s ministerstvem kultury, hejtmanstvím, Ústavem pro studium totalitních režimů, organizací Post Bellum, městem Nepomuk a s obcí Klášter memorandum o revitalizaci.

Ta by se měla dotknout nejen horní, známější části areálu, kde stojí kromě zámku i kostel, konírna či purkrabství, ale také hospodářských stavení Šternberského dvora, který leží na úpatí Zelené hory.

„V současné době je naplánovaný stavebně-historický průzkum, jehož cílem bude komplexní poznání celého zámeckého areálu k určení podmínek pro jeho následnou obnovu,“ přiblížil starosta Kláštera Lukáš Brož (Za Klášter krásnější), v jakém stadiu je projekt.

Kdy začnou práce, ale ještě není jasné, starosta však doufá, že co nejdříve. „Protože zejména stav střech na budovách v areálu Šternberského dvora je katastrofální, někde až život ohrožující,“ dodal.

„Dle mého názoru se částka za celkovou obnovu areálu bude pohybovat v jednotkách miliard korun,“ odhaduje Brož náklady. Na jejich pokrytí by se měli podílet všichni signatáři memoranda, pomoci by mohly i evropské fondy a veřejná sbírka.

Tu se snažil zviditelnit například benefiční koncert filharmoniků, jenž se na návsi obce konal třetí srpnový víkend. „Plzeňská filharmonie chce svým koncertem podpořit snahy o obnovu zámku. Součástí akce tak je i sbírka, kterou za tímto účelem organizuje Paměť národa,“ uváděli v pozvánce pořadatelé.

„Rádi bychom ze Zelené Hory udělali kulturní centrum, které uspokojí široký záběr návštěvníků,“ uvedla Jindrová, jak by mohlo být místo v budoucnu využité.

„Chtěli bychom zde mít několik stálých expozic, například tu o perzekuci církví za obou totalitních režimů, expozici Paměti národa a v neposlední řadě bychom chtěli také obnovit poutní místo k Panně Marii a svatému Vojtěchu, které zde po staletí bylo,“ doplnila.

A jistě sem stále budou mířit i filmoví fanoušci, kteří se budou chtít na vlastní oči podívat na místa, kde se odehrávaly scény z komedie Černí baroni, natočené podle knižní předlohy Miloslava Švandrlíka.

Za černé barony byli dříve označovaní příslušníci tzv. pomocných technických praporů (PTP) Československé lidové armády. Ve skutečnosti ale vojáci PTP na zámku Zelená Hora nikdy nepůsobili.

„V letech 1951 až 1957 byl v tomto objektu umístěn 1. technický prapor, který mezi pétépáky, přes jistou podobnost názvu, nepatřil. U tohoto technického praporu také absolvoval svoji vojenskou službu Miloslav Švandrlík. Skutečné poměry u pomocných technických praporů tak nikdy nepoznal,“ vysvětlili správci objektu.

Více snímků z místa si můžete prohlédnout ve fotogalerii:

Může se vám hodit na Zboží.cz: Kniha: Černí baroni - Miloslav Švandrlík