Nově opravená Arnoldova vila doplnila další klenoty moravské metropole

Brno se dosud mohlo chlubit čtyřmi slavnými vilami přístupnými veřejnosti. Nejslavnější z nich je funkcionalistická vila Tugendhat, zapsaná mezi památkami UNESCO, do níž jezdí milovníci moderní architektury z celého světa. Hned pod ní leží secesní Löw-Beerova vila, ve které sídlí Muzeum Brněnska. Dalším funkcionalistickým klenotem města je vila Stiassni, sloužící kdysi jako vládní vila a známá tím, že v ní přespal kubánský revolucionář Fidel Castro. Na lidovou architekturu odkazuje malebná Jurkovičova vila. Kromě zmíněných domů je samozřejmě v Brně architektonicky zajímavých vil ještě mnohem více, do nich se ovšem veřejnost jen tak nepodívá.

K veřejně přístupným se ovšem nově přidává pátá architektonická zajímavost - Arnoldova vila, která právě prošla rekonstrukcí. Veřejnosti se otevře již od 15. ledna.

Před zahájením prací byla Arnoldova vila v žalostném stavu. Její dvouletá obnova, na níž Brno získalo i dotace z norských fondů, přišla na 130 milionů korun. Původně secesní objekt, upravený v pozdějších letech ve stylu art deco, byl opraven podle historické dokumentace.

„Vila prošla příkladnou památkovou obnovou, při níž se podařilo zachovat všechny historicky cenné prvky,“ řekla Novinkám brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Rezidenci si nechal v roce 1862 postavit nad Lužánkami, jedním z nejstarších veřejných parků v Evropě, stavitel Josef Arnold s manželkou Kateřinou. Pro město byla její výstavba ostře sledovanou událostí. Dobový tisk tehdy v květnu uvedl, že: „Vila pana Arnolda v Černých Polích u Lužánek je připravena k osazení krovu.“ Zajímavostí objektu je jeho věž s pokojíčkem, průčelí postavené s výhledem na město formou tzv. rizalitu s nepřehlédnutelným třídílným sdruženým oknem. Součástí budovy je i zimní zahrada.

Po Arnoldových se stala majitelkou vily Cecílie Hože. Se svým židovským příbuzenstvem zemřela za druhé světové války a budovu zabavilo gestapo. Později v ní byla mateřská škola. V roce 2012 se stavba ocitla v tak špatném stavu, že musela být mateřinka zrušena. Město hledalo pro tuto památku léta peníze na její obnovu.

Ve vile dnes vytvořilo Muzeum města Brna expozici o staviteli Arnoldovi a také o židovském osídlení v Brně. Poslouží i jako Centrum dialogu, které bude svými akcemi připomínat soužití Moravanů, Němců, Židů a zástupců dalších národností ve městě na přelomu 19. a 20. století.

Arnoldova, Löw-Beerova vila a vila Tugendhat spolu sousedí. Jejich majitelé byli počátkem 20. století spřízněni. Pro milovníky genealogie; Löw-Beerovi darovali dceři Grétě Tugendhatové pozemek nad svojí vilou, aby si na něm postavila s manželem dům - vilu Tugendhat. Vznikala vedle Arnoldovy vily, jejíž majitelkou byla Gretina teta Cecílie Hože.

Sousedství vil, přesněji řečeno přiléhání jejich zahrad k sobě, využijí jejich správci k tomu, že je v příštím roce vzájemně propojí. Vznikne tak unikátní park; oáza zeleně uprostřed architektonických skvostů. Park bude určen i pro společenská setkání. Mimo jiné se letos v létě sešel v zahradě Löw-Beerovy vily za přítomnosti veřejnosti prezident Petr Pavel se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou.