Článek
Každý tíhne k určitému typu bydlení, někdo preferuje město, jiného to táhne na venkov. Současný majitel tohoto mlýna, pan Nušl, strávil většinu života ve velkoměstech, dvacet pět let žil a podnikal v Londýně, ale kontakt s Českem nepřerušil. Jednoho dne v něm uzrálo přesvědčení, že se chce vrátit, a začalo usilovné pátrání po místě, kde by se chtěl usadit.
Podvědomě ho to táhlo k mlýnu, možná kvůli síle vody. Po mnoha neúspěšných pokusech svůj vytoužený mlýn nakonec objevil v malebných jižních Čechách, na okraji vesnice Strmilov. „Když jsem zde byl poprvé, nebyl jsem si příliš jist. Mlýn byl zdevastovaný a na jeho stavu se podepsala i povodeň. Po čase se mi to rozleželo v hlavě a já věděl, že jsem na správném místě,“ svěřil se nám. Svoji roli nejspíš sehrál půvab lokality, byl tu rybník, les a pastviny a budova byla moc hezky zasazena do krajiny. Dostupné ale přitom byly i vymoženosti civilizace.
Pohled do dvora těsně před rekonstrukcí. Na fotografii jsou vidět některé přístavby, které vznikly až v šedesátých letech a které pak byly odstraněny. Z pavlače zbylo jen torzo.
Ze stavebního hlediska šlo o nepodsklepený dvoupodlažní kamenný dům ve tvaru písmene L, který v jedné části přiléhá k náhonu.
Náročná rekonstrukce
„Spoléhal jsem na to, že když už je zde budova dvě stě tři sta let, tak vydrží i nadále,“ vypráví majitel. Rekonstrukce ovšem byla opravdu rozsáhlá, takže si žádala zkušeného projektanta a architekta. Majitel se rozhodl pro Ing. arch. Zbyňka Pšeničku, což se ukázalo jako šťastná volba.
Kompletní obnova začala prací na hospodářských budovách, do jejichž krovů byly na přání majitele vestavěny tři apartmány s vlastními kuchyňkami a sociálním zařízením, dole vznikl správcovský byt, kam se nejprve nastěhovala rodina majitele. Pak přišla na řadu hlavní budova mlýna, na jejíž přestavbu pro trvalé bydlení už novodobý pán mlýna mohl dohlížet osobně.
V polorozpadlé hospodářské budově vznikly útulné apartmány. Případné turisty, kteří by v okolí Strmilova sháněli přístřeší, prý majitelé od svých vrat neodeženou.
Od základů po střechu
Nejvíce byly zdevastovány spodní partie, protože dům byl velmi mělce založen. Navíc byly obvodové stěny v přímém kontaktu s terénem, což mělo za následek permanentní vlhko od vzlínající vody. Proto bylo nutné začít obkopáním obvodových zdí, jejich statickým zajištěním a sanací. Svahy byly následně zpevněny vybetonovanou železobetonovou opěrnou stěnou s odvodněním pomocí venkovních žlabů a drenáží.
Takto vypadala budova mlýna před rekonstrukcí v roce 2006. Na snímku sice vypadá romanticky, ale stavebně na tom byla po využívání JZD dost špatně.
Stav domu si sice vyžádal rozsáhlé stavební zásahy, ale majitel se maximálně snažil zachovat původní stavební prvky. Například ve dvorní části mlýna byla kdysi pavlač tvořená kamennými krakorcovými konzolami a dřevěnou podlahou se zábradlím. Z pavlače se však dochovaly jen dvě konzoly, ostatní nechal majitel znovu vytesat a celou pavlač postavit znovu. Domu se tak vrátil významný stavební prvek, který byste před šesti lety mohli jen tušit.
Mlýn je velmi hezky, přímo ideálně zasazen do krajiny, což patří k jeho největším přednostem.
Detaily v interiéru
V hlavní budově se majitel snažil zachovat fragmenty původního strojního mlýnského vybavení. Totéž se podařilo i v případě původních trámů, které z větší části zůstaly zachovány. Majitel má radost i z kamenných ostění dveří a oken, která nenechávají nikoho na pochybách, že je ve tři sta let starém domě.
Když stoupáte po schodišti do patra, máte nad hlavou původní dřevěný násypník na mouku.
Na druhé straně je vše přizpůsobeno pohodlnému a příjemnému bydlení - v žádném případě nejde o nějaký skanzen. Zařízení interiéru zkrátka nepostrádá žádný z výdobytků moderní domácnosti.
Jedna z několika obytných místností v horní části domu s nádherným výhledem do lesa.
Energie a vytápění
Topení v obydlené části domu zajišťuje tepelné čerpadlo vzduch/voda, na které jsou napojeny radiátory a teplovodní podlahové topení. O přísun energie pro toto i další zařízení se stará malá vodní elektrárna, takže dům je do značné míry soběstačný.
Kromě tepelného čerpadla a centrálního kotle na dřevo, které slouží jako hlavní zdroje tepla, jsou k dispozici i prosklená litinová kamna.
Malá farma
Soběstačnost rodině částečně poskytuje i malý chov zvířat. Kousek od domu najdete ohrady s ovcemi a kozami, na ostrůvku poblíž domu žijí největší kohouti a slepice na světě (plemeno Giant Jersey).
Zajímavostí ve mlýně je původní Francisova turbína, která zásobuje domácnost cca 14 kW elektřiny - pan Nušl ji pouze nechal opravit a nepatrně zmodernizovat.
Velkou práci dalo vyčistit a rekonstruovat rybník za domem, podobné to bylo i s náhonem, který dnes namísto mlýnského kola roztáčí turbínu. Pozitivní změnu doznalo i okolí, které bylo vyčištěno od náletových dřevin. Z odkopaného terénu byla vytvořena rampa, umožňující ovcím a kozám výběh na pastvu.
Článek připravila redakce časopisu Můj Dům.