Hlavní obsah

Kubistická stavba v Pelhřimově má prvky připomínající krystaly minerálů

3. 6. 2020, 12:43
Novinky, Text: Petr Kratochvíl, editace: tnk

Slavná kubistická architektura je specificky českým fenoménem. Krátké trvání její základní vývojové fáze před první světovou válkou po sobě zanechalo jen relativně málo památek. Dvě z nejvýznamnějších od architekta Pavla Janáka stojí v Pelhřimově. Jednou z nich je vila Jana Drechsela a Karla Polesného.

Foto: Archiv publikace Slavné vily kraje Vysočina

Stavba s adresou: Strachovská čp. 331, Pelhřimov

Článek

Vila, kterou architekt Pavel Janák postavil pro okresního hejtmana a místodržitelského radu Drechsela a jeho manželku na nově vzniklé ulici za hranicí historického města, je jednou z perel české kubistické architektury v Čechách.

O pozvání architekta Janáka do Pelhřimova se zasloužil zejména učitel Karel Polesný, který zde strávil dětství. Ten si ze studií geografie a historie v Praze přivezl nejen trvalé kontakty s nastupující generací moderních umělců a architektů, ale i členství v Klubu Za starou Prahu. Jeho pelhřimovskému odboru pak předsedal.

Foto: Archiv publikace Slavné vily kraje Vysočina

Esteticky působí i dekorativní podloubí.

K tomuto uměleckému okruhu patřil i Pavel Janák, který byl jako činovník pražského Klubu přizván k několika sporům o necitlivé zásahy do historické podoby Pelhřimova.

Původce Janákova působení v pelhřimovském architektonickém dění, Karel Polesný, byl zetěm Jana Drechsela, a tak se dá předpokládat, že Janáka tchánovi doporučil jako projektanta rodinné vily.

V té době už Janák prosazoval architekturu vyjadřující dynamiku a geometrii. Právě krystalinické geometrické tvary se šikmými plochami mají být protikladem statických hranolů s pravoúhlým systémem svislých a vodorovných ploch.

Kubistické prvky jsou na vile všudypřítomné

Elegantní kubistické prvky jsou nápadné a uplatněné i v lomeném obrysu štítů, zdůrazněném navíc v ploše jejich výplní, ve stupňovitě ustupujících okenních otvorech a především ve sloupech podepírajících střechu zápraží, které jsou podobné i sloupkům oplocení předzahrádky.

Právě šikmé plošky na těchto sloupech nejvíce připomínají krystaly minerálů, ve kterých Janák poněkud mysticky spatřuje síly překonávající zemskou tíži, a tedy i symbol svobodného uměleckého ducha.

Kubistické tvary jsou patrné i na takových detailech, jako jsou okapové svody nebo mříže vstupních vrátek, dodnes nesoucí iniciály původního majitele.

Foto: Archiv publikace Slavné vily kraje Vysočina

Stavba má elegantní art deco prvky.

Působivost vnější podoby stavby podtrhuje i sytá okrová barva, místy se žlutými kontrastními plochami, která dokládá Janákův trvalý zájem o barevnost fasád. Oproti originálnímu vnějšímu vzhledu je vnitřní uspořádání domu celkem klasické.

Směrem k ulici byly v přízemí dvě spíše reprezentační místnosti jídelny a obývacího pokoje, zatímco ložnice se obracela do klidné zahrady. Přízemí obsahovalo ještě malý hostinský pokoj, kuchyň a koupelnu. Na vstupní chodbu navazuje schodiště, jehož jednoduchost a úspornost odpovídá tomu, že v patře se nacházely pouze dva pokoje.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků