Dvě kupole nadité technologiemi a pohodlím uprostřed lesa. To vše za cenu bytu v Praze

Dům, který má podobu dvou nestejně vysokých kupolí propojených nad úrovní země rovným segmentem, si v polovině 90. let navrhl a postavil ekologický podnikatel David Winkelman. K jeho návrhu použil projektovou sadu od místní minnesotské společnosti Natural Spaces Homes in North Branch.

Winkelman se svou společností Water Foundation pak dům vybavil dvaceti v té době nejmodernějšími technologiemi, které mu umožňují fungovat díky sluneční a tepelné energii, kterou si sám získá, ať již díky dvojici tepelných čerpadel, nebo díky solárním panelům či větrné turbíně.

„Byla to srdeční záležitost,“ svěřil se Winkelman webu StarTribune a pokračuje: „Cílem bylo vytvořit dům, který bude fungovat díky vlastním zdrojům. Hodně předběhl svou dobu.“

Jednou z hlavních předností stavby neobvyklého tvaru, který by se lépe hodil na povrch Měsíce či některé z planet, je ovšem skutečnost, že své technologické vybavení nedává okatě na odiv. Naopak ho dobře skrývá a host je po vstupu až zaskočen interiérem zařízeným v silně rustikálním stylu.

Dřevěnými palubkami obkládané stěny rozdělené do pravidelných rovnostranných trojúhelníků tvoří pozadí pro nábytek z masivního dřeva i bambusu. Některé kusy nábytku a zařízení, například postel v hlavní ložnici nebo zábradlí galerie, jsou vyrobeny z opracovaných kmenů a větví.

Odborník pak s překvapením zjistí, že veškeré zařízení je vytvořeno dohromady ze sedmi místních druhů dřeva, například dubu letního, ořešáku popelavého či jasanu amerického.

Protože je dům postaven tak, aby se jeho provoz co nejméně podepisoval na stavu okolní přírody, nepřekvapí ani rozhodnutí tvůrců ponechat i veškeré dřevěné prvky v interiéru bez chemické konzervace, aby eventuální výpary z použitých látek neovlivňovaly kvalitu vzduchu uvnitř domu.

Dům dokončený v roce 1999 stojí na pozemku o výměře 0,8 hektaru. Je zajímavostí, že jeho autor v něm ve skutečnosti nikdy nebydlel. Stavbu používal jako ukázkový dům pro svou společnost, aby jeho klienti měli možnost spatřit veškeré technologie, jak fungují v praxi. Sám přitom odhaduje, že dům tak v průběhu let navštívilo okolo 80 tisíc lidí.

Winkelman své dílo ovšem v roce 2012 nakonec prodal a noví majitelé jej začali využívat jako rekreační dům. A není to právě malý domov. Má užitnou plochu 789 čtverečních metrů.

Hlavní obytná část má plochu 481 čtverečních metrů, které jsou rozdělené do dvou nadzemních podlaží. V přízemí je otevřený prostor, v němž je sloučena kuchyň, jídelna a obývací pokoj, nad ním jsou pak umístěny ložnice, k nimž se přichází po galerii.

V nejvyšším bodě má hlavní místnost výšku stropu mírně přes 9 metrů. Druhý dům má užitnou plochu 149 čtverečních metrů a slouží jako velký rodinný pokoj, eventuálně multimediální místnost či herna.

Zbývající užitnou plochu si mezi sebou rozdělují centrální část propojující obě kupole a také sklep, který je ze železobetonu a slouží jako útočiště před tornády. Posledním prvkem, který patří k domu, je skleník.

Tvar stavby není přitom nijak náhodný. Kupole složená z trojúhelníkových ploch je považovaná za nejodolnější typ konstrukce, který lze postavit. Tyto mají navíc 46 cm tlusté stěny. Nejenom že si dům díky tomu umí udržet vlastními zdroji získané teplo, ale navíc dobře odolává tornádům. Proudící vítr dům obtéká.

„V roce 1998 jsme tu měli tornádo. Sotva jsem ho slyšel,“ říká Winkelman.

Noví majitelé, manželé Kouněvovi, původem z Bulharska, dům po osmi letech nabízejí znovu k prodeji. Nikoli snad proto, že by s ním byli nespokojení. Naopak, dosud jsou z něj nadšení. Paní Vessela Kouněvová si nemůže vynachválit jeho vzdušný interiér plný světla a všudypřítomnou vůni dřeva.

Její manžel, Kalin Kouněv, coby inženýr stále obdivuje technologické vychytávky, díky nimž mohou nadbytečnou energii, kterou dům svým provozem vyrábí, odprodávat do místní energetické sítě. Majitelé ovšem bydlí v Shorewiev, a jak zjistili, na to, aby na svou neobvyklou „chalupu“ pravidelně jezdili a plnohodnotně ji tak využívali, nemají čas.

Proto výjimečný dům nakonec nabízejí dalšímu zájemci z řad ekologicky založených milovníků energeticky úsporných domů či přesněji dómů, a to za 449 tisíc dolarů, tj. zhruba 10 milionů korun. Čistě pro představu, to je částka, za kterou je možné koupit byt v Praze.