Češi jsou konzervativní a bojí se barev. Snažím se jim otevřít oči, říká umělecká natěračka interiérů

„Natřít je možné de facto úplně všechno, co se nehýbe,“ směje se sedmatřicetiletá Klára Pětovská při odpovědi na otázku, co všechno jde barvami vylepšit. „Natřít lze kachličky, nábytek, podlahy, sklo a tak dále. Nejčastěji mě lidé oslovují pro rekonstrukci kuchyně, kuchyňských linek, koupelen a dlažby,“ přibližuje umělecká natěračka z Prahy.

Ke své současné profesi se dostala vlastně náhodou. Začala u sebe doma, v malém pronajatém bytě, který si chtěla zútulnit, chtěla popustit uzdu barevné fantazii a zapomenout při míchání barev a natírání na starosti běžného života.

Výsledek se líbil nejen jí, ale i jejím známým. „A tak jsem pokračovala u kamarádů a z ničeho nic se z toho stal můj projekt a moje práce na plný úvazek,“ popisuje svou cestu.

„Myslím si, že spousta věcí, které v interiéru máme, je často ještě použitelných a není potřeba hned vyměňovat, vybourávat, kupovat nové, a tak se snažím o nápravu nebo opravu v jakékoliv formě, a to právě těmi barvami,“ přibližuje nám svůj pohled.

Oslovují ji také lidé, kteří by rádi renovovali svůj domov, na rekonstrukci však nemají dostatečně velký obnos. „Často říkám, že je to taková ‚rekonstrukce bez rekonstrukce‘, navíc ekologická i ekonomická forma,“ myslí si.

„Pro mě je ekologie strašně důležitá, a proto taky celý tento projekt vznikl a dává mi smysl. A proto si vybírám také co nejekologičtější barvy, snažím se nepoužívat jednorázové pomůcky, netvořit odpad a celkově přistupovat k tomu nátěru vědomě,“ vysvětluje.

Zákazníky chce pod svou značkou „Natřu ti to“ také inspirovat a motivovat. „Aby šli i do kontroverznějších, charizmatičtějších úprav a nebáli se používání barev. Chci měnit jejich interiéry v umělecké dílo,“ přiznává s tím, že lidé jsou často svázaní konvenčními představami.

„Ano, hodně se potýkám s tím, že jsou klienti konzervativní, barev v interiéru se bojí, bojí se kombinací, nedokážou si to představit, nejsou na to prostě zvyklí. Snažím se jim otevřít oči a ukázat jim, jaké jsou možnosti. Jsou automaticky nastavení, že cokoli je nejlepší na bílo, případně na nějaké šedivé odstíny v kombinaci s černou. A to je, myslím si, škoda.“

Barvy podle ní dodávají prostorám jedinečnou atmosféru a specifický charakter. Ráda si hraje s dekoracemi, nejen na zeď. S nejrůznějšími motivy pracuje třeba i na podlaze či kuchyňských linkách, ač si stále řada lidí podle ní myslí, že dekorační malba patří jen do dětských pokojů či do kaváren. Ráda poradí také s výzdobou či vhodnými doplňky.

A jak se jí daří lidi přesvědčovat, aby se nebáli vystoupit z komfortní zóny? „Někdy mi klienti důvěřují a dají mi volnou ruku k tvorbě a někdy je to složitější a končíme na nějakém kompromisu – třeba kombinace barev s bílou.“

Bílá je však podle ní „nevděčná“ a snaží se jí vyhýbat. „Nemá pigmentaci, takže je potřeba ji natírat v mnoha vrstvách, klidně i v pěti, a dlouho se čeká na zaschnutí, tím pádem se celý projekt prodlužuje a zdražuje. Výsledný efekt není úplně wow, a ještě to stojí víc,“ objasňuje.

Štáb Novinek Kláru zastihl při práci na kuchyňské lince v malém bytě na pražském Břevnově.

„Bydlíme tu v pronájmu a už se nám to tady přestávalo líbit, tak jsme chtěli nějakou změnu. Kdyby člověk pořizoval úplně novou kuchyň, tak je to mnohonásobně dražší a časově náročnější, tady si peníze rádi ušetříme na cestování a budeme to tu mít zároveň i hezčí,“ říká Alžběta Sainerová, která v bytě bydlí s partnerem a malým synem.

Natěračce dali při hledání vhodných barevných kombinací volnou ruku. „Domluvili jsme se, že nám dá Klára nějaké návrhy, a společně jsme zkonzultovali, který bude ten pravý,“ přibližuje postup Alžběta.

Nakonec zvítězila souhra dvou odstínů modré na dvířka s novými madly a jemně růžová na kachličky. Partner Alžběty si prý nebyl na začátku kombinací jistý, výsledek se ale prý nakonec povedl nad jejich očekávání.

„Když to vidíte na obrázku, uděláte si nějakou představu, ale nakonec je to v reálu úplně suprové a jsme nadšení,“ hodnotí mladá maminka. Práce tu Kláře trvala jen dva dny, stihnout by se to prý dalo i za jeden den.

„Pokud zvolíte kvalitní barvy, nepodceníte proces přípravy, budete se k tomu chovat šetrně, tak je nátěr řešením určitě na několik let, pět až deset to vydrží. Není to ale řešení třeba na dvacet let, na to záruku dát nemůžu,“ upřesňuje Klára.

Nátěr podle ní doma zvládne každý i sám, radí však, aby domácí kutilové nepodceňovali především fázi přípravy. „Proces čištění, příprav povrchu, včetně oblepení, nic z toho se nesmí podcenit. Ta čistící fáze je vlastně ta nejdůležitější, aby byl nátěr odolný a vydržel, co vydržet má,“ říká.

Časem by společné malování interiérů chtěla zavést také jako formu firemních teambuildingů nebo jako společnou aktivitu na různé eventy. Plánů má hodně, a jak sama přiznává, práce se jí prolíná s osobním životem, stále nad něčím pracovním přemýšlí, hledá inspiraci na sítích a na nic jiného už jí moc času nezbývá. Ale nestýská si, přece jen – koníček se jí stal prací a práce koníčkem. A to jen tak někdo říct nemůže.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Malířství a tapetářství, Malíři pokojů