Nevěřili byste, že jde o stejný dům. Stojí na rohu dvou ulic a do každé nastavuje zcela jinou tvář

Navrhnout dům na podlouhlý rohový pozemek dostali za úkol architekti z ateliéru Mano de Santo. Pro své klienty se rozhodli vytvořit dům, jenž bude velice poctivě zapadat do stylu okolní zástavby, byť její charakter v každé z potkávajících se ulic je jiný.

A tak do té rušnější s hezkými, úpravnými domy navrhli pěkně propracovanou fasádu s dřevěnými dveřmi a balkonkem s tepaným zábradlím, po jejíž celé ploše lze obdivovat velmi hezké štukování.

Do druhé, méně rušné ulice, pak směřuje moderně minimalisticky řešená strana, která ovšem rovněž působí poněkud stroze a uzavřeně. Sem jsou také orientované široké dveře garáže pro tři vozy, zídka, za níž se bezpečně ukrývá malý dvorek a též hlavní vstup do domu.

Architekti pro stavbu zvolili kombinaci čistě bílé omítky s dřevěnými prvky a tmavě hnědým ostěním na „minimalistické“ straně. Na tradičněji pojaté straně pak přibývá šeď kovových detailů.

Dům s užitnou plochou 400 m2 je rozdělen do dvou podlaží. V přízemí je kromě již zmiňované garáže také denní zóna domu. Je zde velký společenský prostor, v němž je propojen obývací pokoj s jídelnou a kuchyní. Ten lze pomocí prosklených posuvných oken propojit s nádvořím, přes které také vede hlavní vstup do domu.

Horní podlaží je pak vyhrazeno pro ložnice, jednu hlavní a jednu menší, sousedící s pokojem, který k ní lze otevřením posuvných dveří připojit. Anebo lze druhý pokoj ponechat oddělený a využít třeba jako třetí soukromý pokoj. Obě ložnice doplňuje vlastní šatna a hlavní ložnici pak i vlastní koupelna. Koupelna pro druhou ložnici je v chodbě umístěna tak, aby ji popřípadě bylo možné používat i z eventuální třetí ložnice.

Architekti obě podlaží domu propojili nejenom schodištěm, ale také výtahem. Prostřednictvím žebříku implementovaného do stropu před výtahem pak zpřístupnili majitelům podkroví, kam umístili některé prvky technického zázemí.

Jak architekti vysvětlují, neobvyklý vzhled domu je dán částečně polohou pozemku a z velké části také stavebními předpisy platnými pro danou lokalitu. Jim musel odpovídat i vzhled střechy, proto má dům na všech částech směřujících do ulice šikmou či sedlovou střechu, pouze zadní část má střechu rovnou a pochozí.

Právě na základě jisté uzavřenosti domu, jenž tak chrání soukromí majitelů, vznikl i název projektu - Convent house, což lze volně přeložit jako Dům - klášter.