Hlavní obsah

Teplo od nohou je pohodlné a uspoříte s ním i peníze

Když vstoupíte bosí na podlahu vyhřátou podlahovým topením, okamžitě pochopíte, proč se tato technologie stala hitem moderního bydlení. Tím spíš, když k tomu připočtete i energetickou efektivitu.

Foto: Envato Elements

Hraní na zemi je v domácnostech s podlahovým topením pohodlné a příjemné (ilustrační foto).

Článek

Podlahové topení přitom není záležitostí posledních dekád. Znali jej už staří Římané. Používali tzv. hypokausty - duté prostory pod podlahou, kterými proudil horký vzduch z venkovního ohniště.

Moderní technologie pak vyhřívání podlah dovedly k dokonalosti. Plastové trubky, elektrické kabely či topné fólie dnes umožňují bezpečný, efektivní a snadno regulovatelný provoz. Podlahové vytápění se tak z prastarého vynálezu stalo standardní součástí komfortního bydlení.

Dva hlavní směry

Vodní (hydronické) systémy tvoří síť plastových trubek zalitých v betonovém potěru či uložených v lehkých systémových deskách. Jimi pak cirkuluje voda. Stačí ji přitom ohřát na 35 až 45 °C, což podlahovému topení stačí, aby dosáhlo doporučovaného maxima 29 °C. Je to tedy ideální příležitost pro zapojení tepelného čerpadla.

Teplovodní vytápění se ale doporučuje také v kombinaci s plynovým kondenzačním kotlem nebo s využitím obnovitelných zdrojů energie, jako jsou teplovodní krby, kotle na dřevo nebo solární kolektory. Podlahové topení se hodí především pro novostavby a větší plochy.

Elektrické varianty využívají kabely, topné rohože nebo tenké fólie instalované přímo pod krytinou. Instalace je rychlá, nepotřebují rozvodné potrubí ani kotel a jsou praktickým řešením při rekonstrukcích či v menších místnostech, typicky v koupelnách. Nevýhodou může být vyšší cena provozu, pokud je elektřina jediným zdrojem energie.

Kromě klasických vodních a elektrických systémů existují i speciální konstrukční varianty – například nízkoprofilové suché systémy vhodné pro rekonstrukce a všude tam, kde není možné výrazně zvýšit podlahu, nebo speciální topné fólie určené pod plovoucí podlahy a parkety.

Kolik to stojí?

Cena se odvíjí od zvoleného typu a rozsahu instalace. Orientačně lze říct, že:

  • Elektrické systémy (rohože, kabely, fólie) vyjdou na zhruba 1200 až 3000 Kč za m² včetně montáže.
  • Vodní systémy stojí podobně – v průměru 1200 až 3000 Kč za m², ovšem vyžadují zdroj tepla a často složitější montáž.

Provozní náklady pak závisí na ceně energie a zdroji. Elektrické systémy jsou rychlé a levné na instalaci, ale dražší v dlouhodobém provozu. Vodní okruhy spojené s tepelným čerpadlem zase patří k nejefektivnějším variantám vůbec.

Foto: Envato Elements

Instalace elektrických kabelů

Výhody, jež oceníte každý den

Hlavním argumentem pro podlahové topení je určitě komfort. Teplo je rozloženo rovnoměrně, bez průvanu a bez výrazného proudění vzduchu. Oproti klasickým radiátorům tak méně víří prach, což ocení alergici.

Dalším plusem je estetika: radiátory už nezabírají místo na stěnách a interiér působí čistěji a vzdušněji.

Výhodou je i energetická efektivita - i s nižší teplotou vody v systému lze udržet stejný pocit tepla jako při vyšších teplotách vody v radiátorech. To přináší úspory, zejména pokud je systém propojen s moderním zdrojem tepla. Elektrické rohože zase bodují nenáročnou údržbou - v praxi prakticky žádnou nevyžadují.

Podle čeho se rozhodovat

  • Pro novostavby je často optimální teplovodní systém v litých potěrech. Pro rekonstrukce se hodí spíš suché nízkoprofilové systémy nebo elektrické rohože.
  • Pokud máte tepelné čerpadlo nebo si je plánujete pořídit, ekonomicky výhodnější bude hydronika. Máte-li k dispozici pouze elektřinu a malou plochu (koupelna), bývá praktičtější elektrické podlahové vytápění.
  • Investujte do samostatných termostatů/čidel pro hlavní místnosti - to šetří provozní náklady a zvyšuje komfort.
  • Správné vrstvy izolace, topné rozteče, rozvody a dokumentace sníží riziko problémů a zjednoduší případné opravy.

Slabiny, na které je dobré myslet

Nic ovšem není bez chyb a u podlahového vytápění platí, že hlavním minusem je vyšší pořizovací cena. Zvláště u vodních systémů vyžaduje instalace větší investici než klasické radiátory.

Další nevýhodou je delší reakční doba. Podlaha se ohřívá i ochlazuje pomaleji, což není ideální tam, kde potřebujete pružně reagovat na změny - třeba v místnostech využívaných jen občas. Problémem může být i dodatečná oprava: pokud dojde k poruše trubky v podlaze, bez stavebního zásahu se neobejdete. Proto je zásadní kvalitní projekt, dokumentace a provedení.

A pozor i na podlahové krytiny - silné koberce či některé druhy dřeva mohou snižovat efektivitu nebo způsobovat technické komplikace.

Foto: Envato Elements

Aplikace cementového potěru na rozvod teplovodního podlahového vytápění

Kam se hodí, kam ne

Podlahové topení je téměř ideální do koupelen a kuchyní, skvěle funguje pod keramickou dlažbou nebo kamenem, které dobře vedou teplo.

Naopak méně vhodné je do objektů s rychlou potřebou změny teplot nebo do starších budov, kde výška podlahy nedovoluje instalaci silného potěru. Tam pomohou nízkoprofilové nebo elektrické varianty, ale s vyšší cenou za materiál.

Výběr článků

Načítám