Co v zimě na fotovoltaické panely neplatí

Vzhledem k principu fungování fotovoltaické elektrárny je zřejmé, že v zimě si jejích výhod majitelé nemusí až tak moc užít. Pokud započítáme vliv sněhu a délky dne, obecně platí, že v zimních měsících – zejména v prosinci až únoru – solární elektrárna vyrobí zhruba 20 % instalovaného výkonu, přesné číslo ale závisí na konkrétním počasí.

„Je-li však v zimě slunečné počasí a panely nejsou zakryty sněhem, může být výkon panelů i vyšší než v létě,“ tvrdí Jiří Novák, produktový manažer společnosti V-systém, Saint-Gobain.

Souvisí to mj. i s faktem, že chlad sám o sobě fotovoltaice svědčí, protože zvyšuje účinnost panelů v zimě až o 20 % oproti horkým letním měsícům, upozorňuje Lukáš Papež ze společnosti Woltair a dodává: „Na druhou stranu ale pochopitelně hraje v zimě výraznou roli méně slunečního svitu. Vůbec nejméně elektřiny vyrobí fotovoltaika v měsících prosinec až únor, kdy jsou dny kratší a slunečního svitu bývá nejméně. Zároveň v této době obvykle trávíme více času doma, více svítíme a máme vyšší spotřebu elektřiny. Fotovoltaika tak v tomto období pokryje přibližně 20 % energetické potřeby domácnosti. Přesto však zvládne v průběhu celého roku vyrobit tolik energie, že s ní ročně ušetříte až 80 % nákladů za elektřinu.“

Sníh a námraza na solárních panelech mohou dočasně ovlivnit jejich účinnost, ale obvykle neznamenají vážný problém. Kvalitní panely jsou konstruované i pro extrémní povětrnostní podmínky. Zvládnou i zátěž 5,4 kPa, což pro představu odpovídá 4metrové vrstvě mokrého sněhu. Životnost a odolnost panelů podpoříte už samotnou kvalitní instalací, ideálně od odborníků, kteří mají za sebou stovky realizovaných fotovoltaických elektráren a samozřejmě mají veškerá odborná oprávnění.

Panely se ve většině případů instalují ve sklonu 15–50°, což v kombinaci s jejich hladkým povrchem zajišťuje, že z nich sníh i další materiál sám sklouzne. Navíc, i když jsou panely dočasně pokryty sněhem, stále mohou produkovat elektřinu ze slunečního záření, které proniká skrze sněhovou pokrývku. Panely se zahřívají, což podporuje odtávání sněhu a námrazy.

V některých případech může sníh dokonce zvýšit výkon tím, že odrazí sluneční svit na povrch panelů, což je známé jako „albedo efekt“.

Komu ovšem sníh skutečně vadí, může si podle Jiřího Nováka nechat na panely aplikovat speciální nátěr na bázi nanotechnologie, který přilnavost ledu, sněhu a ostatních nečistot sníží. „Na mechanické čištění bychom si měli dát pozor, protože může způsobit poškrábání panelů,“ upozorňuje.

O tom, že se v létě fotovoltaické panely vyplatí, není asi pochyb. Velké množství elektřiny, kterou vyrobí díky spoustě slunečního světla, domácnost zčásti spotřebuje a zčásti se uloží do baterií. Chytré fotovoltaické systémy ale dokážou vydělávat i v zimě, a dokonce i v době, kdy slunce vůbec nesvítí.

„Vedle sledování provozních údajů chytrý řídicí modul fotovoltaické elektrárny neustále sleduje i tržní ceny elektřiny na burze a rozhoduje, zda je vhodné vyrobenou elektřinu prodávat za vysoké ceny, nebo ji naopak nakupovat, když jsou ceny nízké,“ vysvětluje Petr Florián ze společnosti Somi.

Právě automatické obchodování s elektřinou, která je ukládána do bateriového úložiště, umožňuje vydělávat i v době, kdy samotná elektrárna elektřinu vyrábět nemůže. Uživatelské rozhraní je navíc velice jednoduché, zákazník v podstatě jen na začátku nastaví svůj spotřebitelský profil a dále již systém pracuje zcela autonomně.