Hlavní obsah

Černo-bílý svět kávy aneb Kávovary nejsou obvykle fešáci, ale potěší jako máloco

I když moc krásy nepobraly, staly se nezbytným doplňkem kanceláří i domácností. Kdo? Přece kávovary. Dokážou totiž udělat profesionálního baristu z každého, a to pouhým stisknutím tlačítka.

Foto: Adobe Stock

Zahájit den šálkem horké voňavé kávy je pro spoustu lidí neodmyslitelným rituálem (ilustrační foto).

Článek

Ve středoevropských rovnoběžkách se stala káva vyhledávaným nápojem už ke konci 17. století, kdy šlechta toužila po nových požitcích. Tmavý, hořký a silný nápoj se vyšplhal na objekt vášně i kratochvíle a ze své popularity už neustoupil. Naopak na ní přidává. Podle předloňského výzkumu agentury Nielsen holduje v Česku každodennímu popíjení kávy 70 % obyvatel a celkem se kávovému pokušení oddává plných 91 % populace.

Bez pěny ani ránu

Nejpopulárnější jsou u nás mléčné speciality se základem z espressa, ať už to je cappuccino, latte či macchiato. Navzájem se odlišují množstvím kávy a mléka, a tudíž i výslednou chutí. Oblíbené cappuccino má poměr zmíněných složek stejný a obsah šálku 180 ml. Latte je „delší“, proto patří do 250 ml vysokého hrnku, kam se vejde víc mléka a jen malá vrstvička pěny nahoře. Poslední latte macchiato je vlastně jen mléko „tečkované“ kávou - odtud i jeho název.

V domácnostech a kancelářích vede nejpřímější cesta k podobným kávově hebkým tónům přes moderní kávovary, které dokážou mléko i vhodně napěnit. Oblibu takových nápojů sdílíme s Němci a Rakušany, zatímco třeba Slováci a Maďaři upřednostňují kávu černou.

A Italové? Doma pijí tu připravenou na hořáku sporáku v moka konvičce anebo si zajdou do některé z kaváren, které mají na každém rohu. Příprava espressa zůstává v Itálii rituálem, který má přesný scénář. Ať už jde o správné namletí kvalitních a vhodně upražených zrn, nebo o přesné odvážení namleté kávy a její temperování, pohlídání si optimálního množství a teploty vody.

Automatické kávovary

Automatické kávovary jsou ideální pro ty, kdo chtějí „jen stisknout knoflík“ a mají na větší přístroj místo. Do přípravy lze zasáhnout minimálně, bez ovlivnění množství namletých zrn či dávky vody. V nádržce mívají přístroje filtry na odstranění chloru a potlačení tvrdosti vody.

Jsou abnormálně citlivé na mléko, je třeba je stále čistit a odvápňovat. Připraví až 20 druhů kávových nápojů odlišných teplot, intenzity, velikostí i stylů. Jsou nejdražší, v ceně od zhruba 8000 do 60 000 Kč, ideálem bývá zlatý střed.

Foto: Envato Elements

Automatický kávovar

Rychle je pomalu a naopak

Espresso dostalo název z italského slova „expresní“, byť princip spaření kávy objevil Francouz Louis Bernard Rabaut. Před 203 lety přišel s přístrojem, jenž vytvořil páru, aby ji pak tlakem prohnal přes namletá kávová zrna. Modernější variantu stroje, kde páru nahradila vřící voda, si dal v roce 1938 zaregistrovat Ital Achille Gaggia. Jeho nablýskané, pochromované mašiny se po druhé světové válce rychle rozšířily po celé Itálii. Do Británie se pak dostaly až na začátku 60. let, kdy je tam slavnostně uvedla svůdná Gina Lollobrigida.

Trvalo pak dalšího čtvrt století, než se objevil první plně automatický kávovar do běžných domácností. Málokdo si ho mohl dovolit, a tak až když kov vystřídaly levnější plasty a mechanické ovládání elektronika, zrodily se chytré „mašinky“, které si zrna namelou, dostatečně upěchují, spaří do vyhřátých šálků a de facto se následně postarají i o vzniklý odpad.

Pákové kávovary

Pákové kávovary jsou ideální pro ty, kteří mají dostatek času i chuť při přípravě nápojů experimentovat. Jsou menší, a to i v případě, že obsahují parní trysku a integrovaný mlýnek. Ten umožňuje namlít zrna rovnou do držáku, páku je ale vždy po použití nutno vyčistit. Pákové přístroje jsou jednodušší než automaty, víc vydrží, lépe se udržují a čistí.

Sílu kávy si lze nastavit od 19-22 g, zatímco automatické stroje obvykle dávkují 11-13 g na větší šálek. Celkově jsou levnější, v cenách od 1 500 Kč do 35 000 Kč za přístroje s celokovovým tělem.

Foto: Envato Elements

Pákový kávovar

U „klasiky“, tedy pákového přístroje, toto vše musíte zvládnout sami. Podstatné je vědět, že na malý šálek espressa patří 25-35 ml vody a 7-9 g namleté kávy (pro double espresso to je 12-14 g). Nasype se do tzv. portafiltru, kde se musí upěchovat tamperem (připomíná velké razítko díky větší rukojeti a kulaté plošce na udusání rozemleté kávy), a pak už přichází na řadu vroucí voda. S její pomocí trvá extrakce 20-30 vteřin. Minimální tlak u domácích kávovarů bývá kolem 15 barů a teplota se šplhá na 83-96 °C.

Výhodou většiny pákových kávovarů je už vestavěný mlýnek s nerezovými či keramickými kameny, takže se zrna melou těsně před použitím. Sami si přitom můžete nastavit jemnost či hrubost, a to často až ve dvou desítkách variant. Otevírá to dveře doslova k celoživotnímu experimentování. Přesto už při prvním pokusu zjistíte, o jaký jde rozdíl - buď z kávovaru teče pouze nahnědlá „hrušková voda“, nebo opravdu voňavý hutný nápoj. Na jeho hladině se v ideálním případě vytvoří vrstva voňavé pěny přezdívané „créma“, tedy pokud ji nepřekryje napěněné mléko prskající z parní trysky, tzv. cappuccinátoru.

Kávovary na kapsle

Kávovary na kapsle jsou ideální pro ty, kdo nemají čas ani vůli starat se o přípravu nápojů a odpad z nich. První přístroje se objevily až v roce 1996 a patent trval do roku 2015.

Dnes kapsle vyrábí na 400 společností, dovnitř se vejde pouhých 5-8 g kávy, přesný objem žádný z výrobců záměrně neuvádí. Kávovary stojí většinou od 2500 do 6000 Kč, provoz však vychází dráž kvůli kapslím na jednorázové použití.

Foto: Envato Elements

Kávovar na kapsle

Anketa

Jaký typ kávovaru nejčastěji používáte?
Automatický
53,3 %
Pákový
18,4 %
Kapslový
12,5 %
Dělám si překapávanou kávu
3,3 %
Žádný
7,2 %
Používám moka konvičku
5,3 %
Celkem hlasovalo 152 čtenářů.
Související témata:

Výběr článků

Načítám