Hlavní obsah

Architektka rekonstruovala chatu nedaleko Prahy. Zrcadlo na fasádě odráží okolní les

Když se architektka rozhodla pořídit si chatu k rekonstrukci, věděla dvě věci. Jednak, že to nebude snadný úkol, protože měla jen omezený rozpočet, a jednak chtěla chatu, ve které by cítila nějaký potenciál. Tu podle svých představ našla, po rekonstrukci je z ní nenápadný šperk uprostřed lesů nedaleko Prahy.

Foto: KK FOTO a časopis Bydlení mezi panely

Díky rekonstrukci se z běžné chatky v Posázaví stal roztomilý domek s atmosférou a duší.

Článek

Jedním z prvních požadavků architektky Anety Dvořákové na hledanou chatu bylo, aby se nacházela v dojezdové vzdálenosti od hlavního města, aby tam mohl člověk snadno uniknout před stresem a shonem a dočerpal zpět energii. Proto se dívala po středních Čechách, a to ještě jen místech, která jsou 30 až 45 minut od metropole.

Další kritériem byla relativní samota. Architektka hledala hezké prostředí, pokud možno s minimem lidí v okolí.

Poslední kritérium bylo profesního typu. Architektka hledala chatu, která by už v původní podobě byla tvarově zajímavá a zároveň její stav umožňoval rekonstrukci v rozumném rozpočtu.

To vše se nakonec podařilo splnit a ona si pořídila chatu v Posázaví. Stavení to přitom není nijak veliké, má necelých 25 m2, půdorys zhruba 6×4 m. U chatky byla původně přístavba, která sloužila jako sklad přístupný z obou stran, patřívala k ní i pergola. Vzhledem k orientaci světových stran a množství světla, které dopadalo do interiéru domku, se jako nejlepší řešení ukázala její demolice. Pergola totiž příliš stínila.

Osobitost interiéru a barevnost

Cílem architektky bylo vtisknout chatce vlastní osobitý styl, aby nebyla jako každá druhá. Při zařizování interiéru proto vsadila na kombinaci nadčasové neutrality, která neomrzí, a zároveň barevnosti. Jak říká, většina lidí se barev bojí, což je škoda. Ve svých realizacích barvy používá moc ráda a snaží se k tomu navést i své klienty.

Hlavní barevná škála chaty je sice bílá, béžová, hnědá a černá, ale to se vztahuje ke stavebnímu řešení.

Dominantním materiálem chatky je dřevo a jeho kresba. Tomu pak odpovídal i výběr doplňků, textilií a dekorací. Polštáře jsou okrové, žluté až zlaté. Cílem bylo v malém prostoru navodit hřejivý pocit. Interiér chaty ozařují různé druhy světelných zdrojů, od LED pásků pro nastavení atmosféry po funkční otočné reflektory pro nasměrování světla požadovaným směrem.

Chata získala nové obložení v podobě dřevěné provětrávané fasády. V nahodilém, ale zároveň pravidelném rastru dřevěných prken. Ta jsou opatřena ochranným nátěrem a namořena olejem šedozelené tlumené barvy „kamenná šedá“. Střecha má plechovou krytinu v tmavošedé barvě, jež v lesním prostředí působí nenápadně.

Zajímavým prvkem na fasádě chatky, který rozhodně není obvyklý, je velkoformátové zrcadlo, v němž se odráží okolní les a rostliny, a působí jako „oko“ přírody. Pod zrcadlem je umístěna nádrž na dešťovou vodu.

Harmonie pěti elementů

Architektka původně zanedbané okolí chatky vyčistila, upravila a osázela stálezelenými rostlinami. V zahradě propojila pět základních elementů, přesně podle zásad feng shui - vodu, dřevo, oheň, zemi a kov, které mají být v rovnováze, aby prostor působil harmonicky.

Nechala jednotlivé prvky reprezentovat barvami, tvary a jejich charakteristickými vlastnostmi. „Když to vše máte na paměti a dodržíte, vytvoříte krásný harmonický prostor, kde se vám hezky tráví čas, odpočinete si a rádi se do něj vracíte,“ radí a zároveň vysvětluje, že krásy, pocitu útulnosti i celkové harmonie prostoru není nutné dosahovat pouze drahými a nedostupnými prvky.

Důležité je vhodně kombinovat materiály a věci, které připomínají a propojují přírodu v prostředí, kde trávíme svůj čas. „Proto není nikdy pozdě se o své bydlení začít zajímat a věnovat mu čas a energii. Pokud ho totiž jednou hezky a chytře zařídíme, čerpat z něj budeme téměř každodenně, pak ho stačí jen udržovat,“ uzavírá architektka.

Výběr článků

Načítám