Článek
V celostátní databázi zaregistrovaných vozidel v červenci přibylo jen 21 vozů Lada Iskra, z nichž 20 bylo registrováno na firmy, nejspíše jde o předváděcí vozy do autosalonů. Jen jedno auto mělo soukromého vlastníka. Vůz Lada Iskra je nicméně možné si objednat – a rovnou za něj zaplatit. Za základní model výrobce požaduje 1,29 milionu rublů (asi 340 000 Kč).
Prodejci na dotazy potenciálních zákazníků odpovídají vágními ujištěními, že auta dorazí „už brzy“ a že je potřeba „chvilku počkat“. Konkrétní datum ale nezmiňují, napsal motoristický server 5koleso.ru. Zpoždění výroby AvtoVAZ veřejně nevysvětlil, analytici z oboru však usoudili, že odklad pravděpodobně zavinil nedostatek dílů, přerušení dodávek elektronických součástek a širší logistické problémy.
Tento neúspěch zdůrazňuje problémy, kterým čelí ruský automobilový průmysl od odchodu francouzské automobilky Renault, která dříve AvtoVAZ ovládala, a od uvalení západních sankcí kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Mnoho dílů nyní pochází z Číny a Turecka, napsaly The Moscow Times.
Odvětví má i podle oficiálních údajů daleko k soběstačnosti. Nejvyšší úroveň využití domácí výroby se vyskytuje u modelu Lada Granta, kde ale činí jen 45,7 procenta. Uvádí to institut NAMI, což je státní výzkumné středisko podřízené ministerstvu průmyslu a obchodu.
Tato zjištění ostře kontrastují s dřívějšími tvrzeními šéfa AvtoVAZu Maxima Sokolova. Ten řekl, že Granta je „téměř ze sta procent“ domácí výroby a že modelová řada vozů Lada jako celek se o ruskou výrobu opírá z více než 90 procent, dodal server.
Interiér připomíná vozy skupiny Renault, pod kterou společnost AvtoVaz patřila do začátku války na Ukrajině.
Základem modelu Iskra, který byl představen v roce 2024 s cílem nabídnout karosářská provedení sedan, SW (kombi) a SW Cross (crossover), je přitom platforma CMF-B, vyvinutá ještě francouzskou skupinou Renault. Iskra má v nabídce nahradit právě model Granta, jehož výroba běží od roku 2011 a navzdory faceliftu z roku 2018 je již zastaralý.
Zahájení invaze na Ukrajinu vedlo mimo jiné k odchodu řady západních automobilek z Ruska, včetně skupiny Renault, která držela nadpoloviční podíl společnosti AvtoVaz. V reakci na invazi svůj podíl prodala ruskému státnímu výzkumnému institutu NAMI.
Mezera vzniklá tímto odchodem uvolnila prostor čínským výrobcům, kteří tak ovládli velkou část ruského automobilového trhu. Čínské automobilky mají nyní pod kontrolou více než polovinu ruského automobilového trhu, zatímco před invazí na Ukrajinu to bylo necelých deset procent.
