Článek
Mladoboleslavská automobilka nechává v rámci oslav 130 let od založení firmy své designéry pohrát si s myšlenkou vzkříšení zásadních modelů ze své minulosti. Tentokrát přišla na řadu „stovka“.
Škoda 100 se stala prvním vozem značky, kterého vznikl více než jeden milion kusů, vyráběla se v letech 1969–1977. Ačkoli šlo tehdy víceméně o lidové auto, vznikalo ještě v době, kdy vlastnictví automobilu rozhodně nebylo samozřejmostí.
I proto se jeho novodobou interpretaci rozhodl designér Martin Paclt pojmout trochu jako luxusní limuzínu. „Vycházel jsem z proporcí modelu Superb a ve výsledku vznikl koncept, který je ještě o trochu větší,“ komentuje základní myšlenku.
„Říkal jsem si, že chci pracovat s vozem, který lidé dobře znají a mnozí jej přímo vlastnili. A Škoda 100 mě i v souvislosti s aktuálním designovým směrem Modern Solid zaujala svými čistými a nadčasovými tvary,“ říká.
Novodobá Škoda 100 je klasickým sedanem, a proto má i elegantní tvary s velkými jednolitými plochami. Zároveň však vize dostala i některé moderní prvky, jako třeba čtyřokou grafiku světlometů vpředu, kapotu s prolisem a logem Škoda či výrazné světelné lišty přes celou šířku přídě i zádě. Ty zároveň odkazují na design původního modelu: chromovanou lištu vpředu a výdech horkého vzduchu vzadu.
Velmi neobvyklé je provedení zadní části karoserie za zadními dveřmi. K němu Martina Paclta inspirovaly tvary předního a zadního okna původního modelu. „Okna jsou si velmi podobná, zdají se být téměř zaměnitelná. A já jsem si říkal, že by bylo fajn toto propojení tvarů vpředu i vzadu nějak vtipně využít,“ vysvětluje.
Právě z toho důvodu použil na zádi odvážnou myšlenku, tedy absenci skla. To umožnilo tvarovat zadní plochy podobně jako ty prosklené vpředu. „Trochu se tím snažím bořit zažitá pravidla. Určitě to vyvolá emoce, ale to by design měl,“ míní.
Studie pravděpodobně zůstane jen u skic, i když v automobilovém designu nelze vyloučit, že se některý z prvků dostane i do sériové podoby na jiném modelu.







