Do motokár se zamiloval už v deseti letech, nyní se chystá do Bahrajnu

„Sice jsem do té doby nejezdil, ale táta mě brával s sebou na své závody. Jezdil od svých 17 let motokros. Takže jsem z toho nevypadl, máme to v rodině. Jsem mu vděčný, že do toho se mnou šel,“ usmíval se mladý pilot, který vystudoval Střední školu technickou a dopravní v Ostravě-Vítkovicích.

„Samozřejmě jsem měl radost, že jde syn v mých šlépějích. Jsem bývalý motokrosař. Jeho tři sestry se nepotatily, dvě inklinují ke koním a ta nejstarší s námi občas vyrazí na závody, ale jen se podívat,“ líčil otec úspěšného motokárového závodníka, třiapadesátiletý Martin Richter.

Svou kariéru Matteo s podporou otce odstartoval v roce 2014, odjeto tak má nyní devět sezon.

Začínal v dětské kategorii na malinké káře s úzkými pneumatikami, vypracoval se až do seniorské celosvětové kategorie Rotax. S otcem objíždí motokárové závody u nás, ale i v zahraničí.

„Nejsme profesionálové, je to náš koníček. Děláme to srdcem. Jinak oba pracujeme jako dopraváci. Mattea si občas vezme nějaký motokárový tým jako mechanika. Přezouvá pneumatiky, stará se o nějakého pilota a bere za to apanáž. Vlastně dělá to, co já,“ podotkl otec závodníka s tím, že těmto neprofesionálům se říká privatýři nebo také garážisté. „Jsou to prostě srdcaři,“ konstatovali oba.

Nyní je čeká příprava na světové finále v Bahrajnu, které se bude konat od 2. do 9. prosince. Účast v tomto závodu nelze koupit, závodník musí vyhrát nějaký šampionát. „Musíte si zajistit postup - ticket, teprve pak se do světového finále můžete přihlásit. V dané kategorii se utká dvaasedmdesát lidí z celého světa. Jezdí tam opravdu špičky,“ upozornil Martin Richter.

Letos se Matteo dostal na světové finále popáté. Závodit ale bude počtvrté, protože v roce 2020 byly závody v Portugalsku zrušeny kvůli covidu.

Za svůj největší úspěch ve světovém finále zatím otec se synem považují závody v roce 2019 v italském Sarnu. „To jsme to fakt měli krásně rozjeto. Vypadalo to, že bychom na světové úrovni mohli získat úspěch. Pořád jsme byli někde mezi pěti až deseti nejrychlejšími. Bohužel ve třetí závodní jízdě Mattea otočil napříč Angličan. Při nehodě si syn zlomil ruku,“ popisoval otec s tím, že tyto závody jsou velmi vyrovnané. „Dá se říct, že v kategorii senior je úspěch startovat v sobotním superfinále pro šestatřicet nejlepších závodníků. A to se nám daří,“ dodal.

Oba svorně vypráví o tom, že strach k tomuto nebezpečnému sportu příliš nepatří. „O syna strach nemám. Asi to bude tím, že já mám za sebou kariéru motokrosového závodníka a zažil jsem mnoho pádů a úrazů. To k tomu patří,“ podotkl Martin Richter.

Samotný Matteo přiznal, že za devět let závodění zažil strach či obavy pouze jednou. „V káře se nebojím, tam to člověk musí mít v hlavě srovnané. V tomto sportu se říká, že pokud nechcete, aby vás na trati soupeři sežrali, tak se musíte projevovat tak trochu jako psychopat,“ smál se talentovaný pilot z Paskova. Svůj první strach tak zažil až po vystoupení z motokáry vloni na světovém finále v Portugalsku.

„Dojel jsem závod, vystoupil z káry, sundal přilbu a vypadlo ze mně, že to je banda bláznů. Uvědomil jsem si, že prostě někteří jsou magoři bez pudu sebezáchovy,“ líčil mladík s tím, že proto je důležité, aby pilot měl nejenom dobrou fyzičku, ale aby měl i srovnanou psychiku.

„Při závodě nesmíte, jak my říkáme, uvadnout. Pokud uvadnete, tak si s vámi soupeři začnou dělat, co chtějí. Je potřeba tu zátěž udýchat a nezhroutit se. Prostě si to užít,“ uzavřel Matteo.