Test Volkswagenu Taigo: Malý a šikovný

Taigo přišlo jako šik alternativa k malinkému crossoveru T-Cross a zároveň první SUV-kupé v nabídce Volkswagenu na stejné platformě a s velmi podobnou cílovou skupinou zákazníků.

A taky s ceníkem na stejné úrovni, což ve mě vzbudilo podezření, že se u taiga také šetřilo na místech, kde to není dobrý nápad. Na týdenní testování jsem ho tedy přebíral s obavami.

Totiž, jakkoliv byl t-cross docela povedeným městským prckem po stránce designu a překvapivě i prostornosti interiéru, co do podvozku a odpružení to byla bída. Doufal jsem tedy, že se inženýři trochu chytli za nos. Ale nepředbíhejme.

Taigo se původně dostalo na svět jako jihoamerický model Nivus, až o několik měsíců později přišlo do Evropy. Pro evropské trhy se vyrábí ve Španělsku, nevozí se přes oceán, a v hodnocení Euro NCAP získalo pět hvězdiček, takže není třeba mít obavy z bezpečnosti.

Vypadá skvěle díky obrysovkám, které mají linku skrz celý vůz na obou koncích auta, relativně vysoké zádi a příjemným proporcím. Žádná část auta není dominantní vizuálně či svou masou, šedá 18″ kola dobře pasují k bílé karoserii – zkrátka, po vzhledové stránce těžko cokoliv vytýkat, snad vyjma levnější antény ve tvaru prutu a nikoliv ploutve.

Palubní deska jako by z oka vypadla té v modernizovaném hatchbacku Polo, včetně lehké orientace na řidiče, zdůrazněné „hradbou“ středové konzole v místě, kde si o ni může spolujezdec opřít nohu.

Zůstává tedy povedené dotykové ovládání klimatizace, a protože taigo patří k levnějším volkswagenům, taky volant s fyzickými tlačítky místo dotykových.

Pochválit musím i příjemné sedačky, které jakž takž drží tělo v zatáčkách, ale zároveň dokážou být pohodlné na dlouhé cestě, a prostornost vozu všude kromě zadní lavice. Docela velký kufr v pohodě pojme věci na víkendový výlet ve dvou; tři budou ještě bez problému, čtyři lidi už budou muset v kufru trochu hrát tetris.

Interiér je však zároveň místem, kde je vidět snaha o ořezávání nákladů. Díky palubní desce z pola ani ne tolik v materiálech, jak hřešil t-cross. Jde spíš o detaily, jako že tu nejsou madla nad dveřmi, takže si můžete kabát pověsit jen na háček na B-sloupku, kde vadí ve výhledu přes levé rameno.

Vyzdvihnout naopak musím slušně výkonné světlomety s technologií LED Matrix, která sice ve srovnání např. s opely či třeba s tiguanem není zrovna špičková, ale je to lepší než nic. A také s krásně přístupnými šrouby k seřizování sklonu potkávacích světlometů, pokud by vám nevyhovovalo sériové nastavení autonivelačního systému.

Kde Volkswagen na taigu také nešetřil, jsou jízdní vlastnosti. Ve městě se to tolik nepozná, ale jinak tam, kde byl t-cross na stejných kolech hlučný, nepohodlný, uskákaný, nejistý a celkově nepříjemný, jede taigo sebejistě, hladce a potichu. Podvozek dobře hlídá pohyby velkých kol a slušně drží v zatáčkách – i když samozřejmě je znát koncepce a fakt, že nesedím ve sporťáku.

Totéž mi říká motor. Litrový tříválec není žádný silák, a to taigo váží pod 1,3 tuny. Na normální jízdu však úplně v pohodě stačí a jak je u tohoto motoru zvykem, dokáže jezdit se slušnou spotřebou. Průměr 6,9 l/100 km svižnou jízdou považuji za hezké číslo.

Stejně tak se mi líbí odhlučnění vozu či adaptivní tempomat s aktivním vedením v jízdním pruhu. Oba tito pomocníci fungují bez zaškobrtnutí a je na ně dobrý spoleh. Už méně se mi líbí jemnost dvouspojkové převodovky, zejména při rozjíždění. Je to však vlastnost této technologie, že rozjezdy nejsou tak přirozené a samozřejmé, jako u převodovek využívajících hydrodynamický měnič točivého momentu.

Zbývá jen poslední slon v kuchyni – cena. 780 tisíc je na takhle malé auto prostě hodně. Tento konkrétní exemplář je však ukázkou, do jak nesmyslných výšek dokáže vyhnat cenu přílišná rozšafnost v katalogu příplatků.

Verze Style, která s tímto motorem a manuální převodovkou začíná pod 600 tisíci korunami – i to je hodně, ale takové prostě dnes ceny aut jsou – už má bezdrátové zrcadlení smartphonu, adaptivní tempomat s aktivním vedením v jízdním pruhu a světlomety s technologií LED Matrix.

Když brouzdám konfigurátorem, snadno vytvořím kousek o 150 tisíc levnější, a to si nemusím odpustit „zbytečnosti“ jako lepší audiosystém či tažné zařízení.

Je tedy taigo dobrou volbou? Na funkci jediného auta v rodině je příliš malé, ale pokud už třeba vaše děti mají vlastní auta, nebo hledáte druhé auto do domácnosti, ve správné specifikaci výbavy to může být velmi zajímavá nabídka.