Test BMW 223i Active Tourer: Rodinný bavorák jezdí krásně, ale dokonalý není

Nová generace BMW řady 2 Active Tourer podle některých starších zpráv neměla vůbec vzniknout. Automobilka ale na podzim roku 2021 všechny tyto zkazky rezolutně popřela, když generaci interně označenou U06 představila. Jestli je stejně dobrá jako ta předchozí, zkouším za volantem silné benzínové varianty 223i.

Předchozí generace mě příjemně překvapila zejména svými jízdními vlastnostmi. U auta, které si sotva někdo bude kupovat kvůli tomu, jak jezdí, BMW nezapomnělo na své kořeny a vůz jezdil výborně. Také měl příkladnou ergonomii – a právě ta je u nejnovějších modelů značky vždycky trochu s otazníkem.

Zvenčí se mi active tourer nakonec docela líbí, i přes masivní ledvinky. Jsou sice vážně velké, ale jejich černá barva je na tmavozelené docela hezky maskuje a spolu se sportovně laděným nárazníkem zas tak nepatřičně nevypadají. Co je nejdůležitější, vůz nepůsobí příliš disproporčně, nemá příliš malá kola ani velké plechové plochy bez předělů.

Zásadními změnami prošel interiér, který se zbavil téměř všech fyzických tlačítek včetně ovladače systému iDrive – který tu je v nejnovější generaci – na středovém tunelu. Právě to je největším kamenem úrazu, největším krokem zpět co do ergonomie interiéru a snadnosti používání systému zejména za jízdy.

Zástupce automobilky mě nicméně ujistil, že takováto změna nečeká všechna BMW. Zde zmizel proto, že by musel být moc vzadu a jeho používání by tak mohlo být nepohodlné. Nejsem si ovšem jistý, že štelovat všechno v displeji, je pohodlnější.

Klimatizace má aspoň pevné zobrazení teplot v dolní liště displeje, ale pro cokoliv dalšího je třeba otevřít její menu. Včetně vyhřívání sedaček, jehož ikonky by se do lišty zcela jistě vešly.

Co mi ovšem přijde více kuriózní, je, že bez přihlášení do účtu BMW ID si nemůžu uložit stanice rádia a navigace nezobrazí historii vyhledávání. Chápu, že majitel vozu ten účet bude mít a díky němu se mu tato nastavení přenesou i do ostatních BMW, v nichž se přihlásí, ale takto rozsáhlou závislost na internetovém připojení považuji za přehnanou.

Nejsem fanouškem ani otevřeného prostoru pod konzolí, která zastává funkci středového tunelu. Loketní opěrka je umístěna dobře, ale schránka v ní je malá a v otevřeném prostoru pod ní nemůžete nic nechat, protože by to mohlo lákat zločince. Totéž platí o držácích nápojů nebo schránkou před nimi. Ta je však, pravda, určena primárně pro mobil, protože tu je bezdrátová nabíječka.

Na co si naopak stěžovat v žádném případě nemůžu, je kvalita použitých materiálů, kvalita zpracování a bytelnost interiéru. Stejně tak je na vysoké úrovni prostornost vpředu i vzadu. Zadní sedačky mají příjemný benefit v možnosti podélného posuvu a ty přední, které jsou stejně jako nárazníky součástí příplatkového paketu M Sport, velmi dobře drží tělo, jsou široce elektricky nastavitelné a i přes tvrdší výplň slušně pohodlné.

Na začátku jsem ale zmiňoval jízdní vlastnosti předchůdce a součástí paketu M Sport je i sportovní adaptivní podvozek, takže základ je víc než slibný.

Jízdní vlastnosti už po pár metrech potvrzují má očekávání. Zelený „krtek“ je co do jízdních vlastností každým coulem BMW – je nádherně stabilní a sebejistý v zatáčkách i v dálničních rychlostech. V jakékoliv situaci se na podvozek můžu spolehnout, odpružení se vyznačuje perfektní kombinací jistoty, tuhosti a pohodlí. Zkrátka – špičková práce.

Spolehlivě funguje také adaptivní tempomat, byť mi vadí, že musím odstup, který má udržovat, nastavovat kdesi hluboko v displeji místo tlačítek na volantu, která by se na jeho levé rameno bez problémů vešla. A pochválit musím také odhlučnění vozu – uvnitř je za jízdy hezky ticho.

Bohužel, chválit nemůžu mapování sedmistupňové dvouspojkové převodovky. V jakékoliv situaci je zhruba sekundová prodleva v reakci vozu na sešlápnutí plynu. Nezávisí na start-stopu, ani na tom, zda jedu, stojím či se sunu krokem.

I po puštění brzdového pedálu je tu tato prodleva, než se auto dá do pohybu, což mi vadí. Ne tak moc, jako v případě loni testované řady 1, oproti té je jízda přece jen plynulejší, ale prostě – jiné automobilky dokážou chování dvouspojkové převodovky odladit lépe i u mnohem levnějších aut.

K dvoulitrovému turbomotoru pod kapotou naopak výhrady nemám. Je dobře odhlučněn a výkon 204 koní se může leckomu zdát zbytečně vysoký, umožňuje ale rychlé, a tedy bezpečné předjetí či zařazení do průběžného pruhu dálnice. Navíc, když auto plně naložíte a ještě připojíte tunu a půl těžký přívěs, bude to tak akorát na to, abyste nebyli brzdou provozu. Spotřeba 8,3 l/100 km po týdnu testování je adekvátní.

BMW se za nový active tourer nemusí ani trochu stydět, je to velmi schopné auto a týden s ním byl příjemný i navzdory některým nevýhodám. Ty však nejsou malé a zvažujete-li pořízení, chce to důkladnou testovací jízdu, při které nevynecháte prověrku žádného z aspektů vozu.