Ve středočeských Neumětelích najdete údajný Šemíkův hrob

Horymír měl žít v době panování knížete Křesomysla, když předtím nastoupili po Přemyslovi na knížecí stolec Nezamysl, Mnata a Vojen, jehož následníkem byl Vnislav.

Podle Jiráskových Starých pověstí Křesomysl se na Vyšehradě nestaral ani tak o to, aby se jeho poddaný lid věnoval orbě a pastevectví, jako podporoval těžbu drahých kovů. To samozřejmě přinášelo knížecí pokladnici větší zisky, než jakými byly výnosy z půdy.

To vadilo ostatním vladykům, jejichž manové odcházeli z polí do dolů a země šla ladem. Vybrali jako svého mluvčího Horymíra, který měl přesvědčit knížete, aby zasáhl. To se ale zase nelíbilo kovkopům a Horymírovu ves vypálili. Na oplátku zasáhl Horymír v Březových dolech (dnešních Březových Horách, západní části města Příbram), horníky pobil a jejich jámy kázal zavalit.

Přeživší si stěžovali na Vyšehradě, kam byl, jak víme z Jiráska, Horymír povolán k soudu. Když vynesli tvrdý rozsudek stětí mečem, mohl vladyka vyslovit ještě jedno přání. Jak to dopadlo, je známo, Šemík se s Horymírem přenesl přes palisády knížecího sídla a upaloval k Neumětelům.

Horymírovi byl po tomto výkonu trest odpuštěn, vrátil se na Vyšehrad, ale na jiném koni, protože Šemík si při skoku zle ublížil. U knížete se dlouho nezdržel, spěchal za věrným koněm, který mu měl sdělit, že chce být pochován před vraty svého dvora. To mu měl vladyka splnit a dodnes je tak v Neumětelích opatrován kámen, pod kterým údajně kůň leží.

Šemíkův hrob se nachází při silnici u hřbitovní zdi bývalého opevněného kostelíka sv. Petra a Pavla. Opevnění bylo zlikvidováno roku 1825. V roce 1887 zde byla vybudována nad kamenem, o kterém se traduje, že je zde od nepaměti, klasicistní stříška na čtyřech sloupech. Na ní je vytesán nápis: V Neumětelích se věřilo a věří, že zde Šemík, věrný kůň rytíře Horymíra, zakopán leží. Stříšku dal postavit majitel panství Karel Schwarzenberg nákladem 200 zlatek.

V kameni vidí někteří návštěvníci podobu koňské hlavy. O jeho tajemné moci se vykládala řada legend, jedna za všechny: kámen měl zvyšovat účinky plodnosti.

Jeden z místních sedláků chtěl koně mimořádných kvalit, a proto se obrátil na místní kořenářku. Ta mu poradila, aby za úplňku se svou kobylou třikrát přešel přes Šemíkův hrob. Narodilo se prý nádherné hříbě, ale nebývale bujné. Když přeskočilo plně naložený vůz senem, sedlák ho proklel a zabodl vidlemi, neboť se domníval, že se jedná o čertovského koně.

V obrozeneckých dobách se amatérští archeologové snažili prozkoumat, zda se pod kamenem opravdu skrývají ostatky bájného koně. Neumětelští je silou zahnali, věřili, že jakékoliv znesvěcení náhrobku přinese obci neštěstí. Kopat se podařilo až koncem 19. století správci místního panství Gassauerovi, ale pod údajným náhrobkem se nenašlo vůbec nic.

Podle průzkumů pochází křemencový kámen z nedalekého vrchu Plešivce.

Zajímavý je základ pověsti o Horymírovi a jeho Šemíkovi.

Kůň měl údajně pocházet z posvátného stáda, které chovali u koněpruské svatyně. Zdá se, že naše legenda o mluvícím koni je poměrně mladá a vznikla někdy ve 14. století. Zřejmě jde o počeštění starého německého eposu, ve kterém vystupuje Dietrich z Bernu a jeho kůň Schemming nebo Schemig. V tehdy oblíbeném eposu o Tristanovi a Isoldě je popisován Tristanův skok do jezera, to mohlo být přeneseně parafrázováno na skok Šemíka s Horymírem.

Je zajímavé, proč vladyka obdržel jméno Horymír. Sám proti „horám“ v přeneseném slova smyslu bojoval, na Březových Horách se svou družinou se dopustil na kovkopech násilí, zřejmě i vraždy, když měl být na hrdle sťat. Mír rozhodně nepřinášel, i když mu Křesomysl posléze odpustil.

Každopádně v Neumětelích na kraji vsi jsou stopy valů po tvrzi chráněné vodou, další je nad rybníkem nedaleko vsi. Horymír měl sídlit buď v Neumětelích, nebo na hradišti zvaném Košík, které je asi kilometr severně od vsi.

Toto území bylo značně osídlené, takže po okolí je připomínáno několik tvrzí. Byly v dosahu přemyslovských sídlišť na Tetíně, posléze pak v dosahu Křivoklátu i Karlštejna.

Nejlépe autem, popřípadě autobusovým spojem z Berouna. Dá se jet také vlakem do Hořovic, navštívit zdejší zámek, kde je ve sklepení výstavka strašidel Podbrdska a hezký park. Odtud se dá dojet k Plešivci nebo navštívit nedaleké Koněpruské jeskyně, popřípadě přírodní rezervaci Koda. Od Příbrami se dá jet přes Hostomice nebo přes Jince.