Hlavní obsah
Pohled na město z pevnosti Foto: Vratislav Konečný

Procházka Malou Prahou, polským městem spojeným s českou historií

Český dvouocasý lev ve znaku města, opakující se v mnoha variantách po celém Kladsku (polsky Kłodzko), dá tušit, kdo založil město, jemuž se říká Malá Praha. Dlouhou dobu bylo součástí zemí Koruny české, vše ukončila až prohraná válka, do které byla vtažena Marie Terezie. Prusové vyhráli, na mapě království se objevilo vykousnuté území, jehož jsme se nedomohli ani při pozdějším politickém vývoji.

Pohled na město z pevnosti Foto: Vratislav Konečný
Procházka Malou Prahou, polským městem spojeným s českou historií

Od Náchoda vede k městu solidní silnice, asfaltka pokračuje na Vratislav (Wroclaw), také kdysi české město. V opačném směru je to s komunikací horší, zaostávání je markantní, třebaže se neustále omílá, jak je páteřní silnice důležitá.

V Kladsku jsme za zhruba 40 minut, překročení rychlosti se nevyplácí, české SPZ mají zdejší policisté v oblibě. Cestou minete trojici velmi hezkých a upravených lázní – Kudowu, Duszniki a Polanici.

Barokní pevnost měla zadržet vpád nepřítele. Naposledy sloužila jako vězení.

Foto: Vratislav Konečný

Klády daly městu jméno

Zřejmě to byly klády v podobě opevnění nebo můstků přes rokle, proč dostalo město jméno Kladsko.

Tady začíná česká stopa, prvním majitelem byl otec svatého Vojtěcha Slavník. Němečtí kolonisté, které sem český král povolal, převzali poněmčený název Glatz. Když se tu roztáhli nacionalisté, začali tvrdit, že město založili Římané, což měly potvrdit nálezy římských mincí. Když jim to neprošlo, přišli v 19. století s verzí, že město založil Karel Veliký nebo Jindřich I. Ptáčník.

Město bylo důležitou zastávkou na Jantarové stezce, Přemysl Otakar II. zřejmě naplánoval jeho výstavbu v podobě velkého náměstí a pravoúhlých ulic.

Staré město zaštiťuje mohutná barokní pevnost na Zámeckém vrchu, jedna z několika turistických atrakcí. Byl to král Otakar, jenž udělil městu do erbu českého lva, krásný kamenný exemplář ze 17. století stojí na kašně na náměstí Boleslava Chrabrého naproti radnici.

Část expozice představuje lazaret, amputace byly na denním pořádku.

Foto: Vratislav Konečný

Velmi malá Praha

Zaparkovat se dá téměř v centru, třeba nedaleko kamenného mostu svatého Jana, vede přes řeku Kladskou Nisu (Nysa Kłodzka) a je to jedna z turistických libůstek. Poláci si ho velmi váží, přirovnávají ho k pražskému Karlovu mostu, ale na ten náš nemá. Nespraví to ani sochařská výzdoba, šest skulptur na most umístili na přelomu 17. a 18. století, což je podobné s Karlovým. Ale to je asi vše, jejich výrobu financovali měšťané. Městu občas říkají Malá Praha.

Velmi důležitou osobností byl první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, prožil v Kladsku dětství a je pochován v chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Najdete tu dva jeho náhrobky, starý gotický, tumbu s ležící postavou, a nový, bělostný mramorový s barokní podobou preláta. Ve městě založil Arnošt augustiniánský klášter.

Spolu s kostelem Panny Marie Růžencové jsou svatostánky architektonickými skvosty.

Moždíř plzeňské Škodovky s ráží 305 mm, na pevnosti ale nikdy nebyl. Jedná se o model.

Foto: Vratislav Konečný

Pevnost, o kterou se i bojovalo

Mírně stoupající ulice nás zavede ke vchodu na barokní pevnost. Cestou mineme kasu, kde se prodávají vstupenky do rozsáhlého podzemí. Je velmi zajímavé, chodby vedou pod celým starým městem. V některých sekcích narazíte na figurální děje. Názorně se předvádí, co se ve sklepeních odehrávalo, sloužily i jako úkryty v časech válečných.

Před samotným areálem pevnosti stojí malý zděný obchod se suvenýry vztahujícími se ke kdysi oblíbenému seriálu Čtyři z tanku a pes. Trika s herci, včetně Šarika, hrnky, cetky… Část seriálu se tu natáčela.

Vzpomínky na úspěšný seriál Čtyři v tanku a pes

Foto: Vratislav Konečný

Z hradeb rozsáhlé pevnosti přehlédnete město obklopené moderní zástavbou. Za Karla IV. Kladsko vzkvétalo, jako celé království. Vše zastavily husitské války. Za Jiřího z Poděbrad město opět prosperovalo, od roku 1458 se stalo hlavním městem Kladského hrabství. Vše zhatila až třicetiletá válka.

Poté se území stalo součástí habsburské monarchie, později Pruska. Pruský král investoval do obrany města i nedaleké Srebrné Góry značné finance. Srebrná Góra byla největší evropskou horskou pevností, měla chránit Prusko před Rakušany. Dnes je muzejním objektem.

Kladská pevnost je množství vzájemně propojených objektů, spousta kasemat, které měly ochránit posádku. Na protější zarostlé Ovčí hoře jsou zbytky další, podpůrné pevnosti. Uvažovalo se o výstavbě kabinkové lanovky mezi kopci, ale jsou důležitější věci.

Kamenný most Svatého Jana. Osazen je šesti skulpturami.

Foto: Vratislav Konečný

Při prohlídce povětšinou opuštěných chodeb či mohutného nádvoří s klešťovou obranou si uvědomíte, kolik peněz stály přípravy na válku. Za Marie Terezie se sloužilo dvacet let, v dobách válčení se plnily pevnosti muži jinak ubytovanými v roztroušených garnizónách.

Figurální dioramata ukazují běžný život, od ubikací, přes vojenské sklady, ložnice mužstva, až 200 chlapů v jednom sále, to musela být bakteriologická válka. Dále lazaret s názornými ukázkami amputací, výrobnou obvazů, k tomu po stěnách slušná porce instruktážních tabulí, jak co fiknout a kam co zahodit…

Barokní náhrobek Arnošta z Pardubic

Foto: Vratislav Konečný

Těžký žalář, věznili tu i pandura Trencka

Pevnost sloužila až do roku 1945, bylo tu těžké vězení. Naposledy tu do kopce útočila roku 1807 napoleonská vojska. Pevnost využívali jako vězení, své si zde odkroutil i známý hrabě Trenck, jehož panovnice za zásluhy nechala přesunout do pro něj daleko pohodlnějšího žaláře na brněnském Špilberku. Za první války tu věznili i vůdce německých socialistů a později komunistů Karla Liebknechta.

Pevnost měla být za 2. světové na rozkaz Hitlera bráněna jako Festung Glatz do posledního muže, nakonec město osvobodila Rudá armáda za chodu bez boje.

Kladská radnice

Foto: Vratislav Konečný

Jak jsme dostali nic

Ač by se zdálo, že Kladský výběžek patří k republice, nepodařilo se požadavek prosadit ani při vzniku československého státu, ani po válce, kdy se rozhodnutím spojenců stalo součástí nově vytvořeného polského státu. Spor skončil vysídlením Němců a přesídlením Poláků z východu, po nátlaku SSSR byla podepsána v roce 1958 mezistátní smlouva.

Kladsko bylo zle poničeno povodněmi, řádění Kladské Nisy připomínají panely na zdi kláštera v centru města. Nejhorší povodeň přišla v roce 1997, kdy voda byla přes osm metrů nad normál, krom obrovských materiálních škod zahynulo i 12 lidí.

Mariánský sloup pod tvrzí, inspirací byl pražský, jehož replika se nedávno vrátila na Staroměstské náměstí.

Foto: Vratislav Konečný

Nejen vizuální vjemy

Ve městě je množství restaurací, kaváren, zmrzlináren. Výborné jsou pouliční stánky nabízející speciality, sýry, uzeniny, pečivo, a třeba Pajdu se smalcem - krajíc chleba jako z Lotranda se sádlem, okurkou, rajčaty, smaženou cibulkou za 10 zlotůvek (1 zlotý = 5,50 Kč). Energetická bomba, která na chvíli znehybní i český žaludek.

Kladsko za návštěvu stojí, nejen na předvánoční trhy. Na okraji města stojí Minieuroland, najdete zde přes 40 objektů z celého světa. Někdy jsou tu ale fronty na parkování.

Turistická navigace zdarma
Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků