Hlavní obsah

Malebná Vratislav je polská, ale trochu i česká

17. 4. 2021, 12:28

Město, jímž neprotéká řeka, nemá poetickou duši, říkají znalci. Polská Vratislav je z tohoto pohledu městem požehnaným, stéká se tam hned pět řek. Mezi nimi dominuje Odra, do níž se čtyři ostatní vlévají.

Foto: Profimedia.cz

Na vratislavském Rynku sotva poznáte, který dům je původní.

Článek

Do Broumovského výběžku je to z Vratislavi nějakých sto kilometrů a blízko k nám má i historicky. Trvají dohady o původu názvu města, a tak se držme toho, že tam v desátém století vznikla česká pevnost, a když v roce tisíc ustanovili biskupství, psalo se o něm jako o Vratislavii, zřejmě s odkazem na českého knížete Vratislava I.

Počátkem 14. století získal Vratislav, a poté celé Slezsko, Jan Lucemburský a město bylo do poloviny 18. století významným obchodním střediskem zemí Koruny české. Z té doby má Vratislav univerzitu a českého lva ve znaku. Poté Slezsko ovládli Prusové a v německých rukou bylo až do roku 1945. Větší náměstí než Vratislav má v Polsku jen Krakov a Olecko, město v oblasti Mazurských jezer. Vratislavský Rynek zabírá plochu čtyř hektarů, je lemován měšťanskými domy a uprostřed stojí komplex budov, jimž vévodí Stará radnice.

Nechybí ani pivnice

Svou dnešní podobou z let 1343 až 1357 patří radnice jistě k nejhezčím budovám svého druhu v Polsku. Je v ní sněmovní, soudní a rytířský sál, klenotnice a spousta dalších prostor. Aby nic nechybělo, v podzemí je Svídnická pivnice, jedna z nejstarších evropských hospod. Po několikaleté rekonstrukci by snad letos měla znovu otevřít. Dnes je v radničním komplexu také muzeum.

Foto: Profimedia.cz

Radnice patří k nejhezčím budovám svého druhu v Polsku.

Většina domů na Rynku představuje svou strukturou, malebností a mnoha dalšími prvky pozoruhodná umělecká díla. Jsou tam domy gotické, barokní i secesní, fasády strohé i přeplácané. Původní zástavba se dochovala zejména na západní straně náměstí, zbytek jsou z větší části repliky původních domů postavené v padesátých letech dvacátého století.

Za druhé světové války prohlásili nacisté Breslau, jak se tehdy město jmenovalo, za nedobytnou pevnost. Rudá armáda tedy neosvobozovala polské město, ale dobývala nepřátelskou pevnost. Podle toho to dopadlo. Desetitisíce mrtvých a sedmdesát procent městské zástavby v troskách. Podle zachovalé dokumentace a fotografií dokázali Poláci (podobně jako třeba v Gdaňsku) po válce neuvěřitelné, postavili nové „původní“ centrum Vratislavi. Běžný návštěvník nepozná, které průčelí je původní a co je replika.

Bývalý ostrov

Nejstarší částí Vratislavi je Tumský ostrov (Dómský). Vlastně už to ostrov není, v roce 1824, když bylo dokončováno boření hradeb, s nímž začal Napoleon, zasypali jedno z ramen Odry. U kostela sv. Martina je vůbec nejstarší dochovaná památka na český původ města, pozůstatky dřevěného Piastovského hradu z 10. století, který nechal postavit buď sám kníže Vratislav I., nebo jiný z Přemyslovců té doby.

Ostrovu vévodí Dóm, katedrála sv. Jana Křtitele, hlavní kostel Vratislavi. Je to už pátá církevní stavba na stejném místě, přičemž ta první tam stála v 10. století. Katedrála patří také k těm budovám, které byly rekonstruovány po roce 1945 v původním, tedy gotickém stylu.

Foto: Profimedia.cz

Na Tumském poloostrově je dvojí kostel (vlevo) a katedrála sv. Jana Křtitele.

Na ostrově je zvláštní dvojí kostel svatého Kříže a sv. Bartoloměje. Strop kostela sv. Bartoloměje je zároveň podlahou kostela sv. Kříže, pod jednou střechou a pod společnou věží se nacházejí dva kostely. Od svého dokončení v roce 1350 nebyla budova nikdy vážněji poškozena a říká se, že je to nejkrásnější gotická stavba ve městě.

Většina míst, která stojí za vidění, je v pěším dosahu a člověk je může obejít při víkendové návštěvě. To by ale měl vynechat zoologickou a botanickou zahradu, protože v těch může milovník fauny a flóry uváznout na celý víkend.

Foto: Profimedia.cz

Hala století je jedinou památkou UNESCO ve městě.

Jedinou památkou na seznamu UNESCO je Hala století dokončená v roce 1913 ke stoletému výročí porážky Napoleona v bitvě národů u Lipska. Kupole vysoká 42 metrů a o průměru 65 metrů je označována za vůbec první železobetonovou stavbu na světě. A když už jsme u velkých budov, tak tou další je tržnice - Hala Targova. Postavená na počátku 20. století slouží svému účelu dodnes a říká se, že by návštěvník neměl odjet z Vratislavi, aniž by tam zavítal.

Obří trh s květinami

To už se vracíme na Rynek, v jehož blízkosti jsou další pozoruhodnosti. Hned třeba sousední Solný trh. Kdysi býval centrem obchodu s touto komoditou, dnes je plný pouličních restaurací a kaváren, tedy byl a snad brzy zase bude. Co tam ale funguje pandemie nepandemie, je veliký trh s květinami. Je otevřený prakticky neustále, některé stánky doslova, takže místní muži se nemohou vymlouvat, že nesehnali květiny pro dámu.

Foto: Profimedia.cz

Čas ve městě si lze zpestřit i návštěvou tržnice.

Hned vedle Rynku, u kostela sv. Alžběty, je řada domů, které oddělovaly centrum od hřbitova. Klenba nad rohovou bránou symbolizuje ruce Jeníčka a Mařenky, budov z patnáctého století po stranách brány. Na stěně Jeníčka je plastika, kterou by člověk v katolickém Polsku nečekal. Umístil ji tam sochař Eugeniusz Get-Stankiewicz, který v domě měl svůj ateliér. Je na ní v jakémsi šuplíku vyobrazen Kristus a k tomu je tam kříž, kladivo a tři hřeby. Celé se to jmenuje Udělej si sám.

České stopy

Na Svídnické ulici je kostel svatých Stanislava, Doroty a Václava, který založil český král Karel IV. Kostel má symbolizovat smíření tří národů žijících tehdy ve městě.

Českých stop je po celé Vratislavi požehnaně, ale zmiňme alespoň ještě jednu, hospůdku nedaleko Rynku, která se jmenuje Český film. Je to příjemné místo k posezení u kávy nebo u piva. Podle místních má podnik své jméno proto, že české filmy jsou zpravidla velmi složité a náročné na psychiku, takže po jejich zhlédnutí se člověk potřebuje něčeho napít. Až tam v kinech půjde Nabarvené ptáče, to se Poláci upijí.

Centrum Vratislavi je nesmírně rozmanité a popsat všechny kostely, sochu Šermíře, skleněnou fontánu na Rynku, galerie a krámky v Jateční ulici, muzea, nábřeží a romantická zákoutí, to by chtělo hodně času a místa. Především pak dobrého průvodce. Každý návštěvník má kolem sebe průvodců stovky. Jsou to bronzoví trpaslíci rozesetí po celém centru města. Většina z nich nezahálí, ale je zaujata něčím, co je právě pro jejich okolí typické.

U dveří hospody se dva mužíci snaží z lahve naplnit vedle stojící sklenici. Před hotelem chrní trpaslík v posteli, u cukrárny líže zmrzlinu a za zamřížovaným suterénním oknem ve Vězeňské ulici sedí trpaslík s koulí přikovanou k noze. V ulicích potkáte trpaslíky hasiče, muzikanty, žebrající flašinetáře, lodníky na nábřeží, trpaslíky spravující boty, prohánějící se na motorkách. Jeden trpaslík zametá ulici, jiný vybírá peníze z bankomatu, další slouží mši.

Oranžová alternativa

Kde se trpaslíci ve Vratislavi vzali? V osmdesátých letech minulého století působilo ve městě původně studentské protestní hnutí, které si říkalo Oranžová alternativa a bojovalo za práva trpaslíků.

Foto: Profimedia.cz

Trpaslík s koulí přikovanou k noze sedí za zamřížovaným oknem ve Vězeňské ulici.

Protirežimní hesla po zdech domů často doprovázela právě postavička trpaslíka, která se postupně stala symbolem odporu. Na Den dětí, 1. června 1988, se v ulicích shromáždilo na dvacet tisíc lidí v převleku za trpaslíky s oranžovými klobouky a čapkami. V roce 2001 nechala městská rada odlít a umístit na Swídnické ulici, kde se většina protestů odehrávala, Tátu trpaslíka na počest všech těch trpasličích disidentů.

Studenti Akademie krásných umění později nechali odlít další trpaslíky a pak se s nimi roztrhl pytel. Jsou všude, dnes je jejich počet odhadován na čtyři až pět stovek. Provázejí návštěvníky celým městem, mají vlastní internetové stránky, ale ani tam nejsou všichni.

Vratislav je město malebné, bohaté na dojmy a zážitky, které v návštěvníkovi vyvolává, a je to také město přátelské. Jako všude v Evropě je tam nyní skoro všechno zavřené. Můžeme se těšit, až se poměry zlepší a budeme moci vyrazit na výlet. Těší se i lidé ve Vratislavi, jimž návštěvníci také chybějí.

Procházky nejen Brnem aneb Jak nahradit průvodce

Tipy na výlety

Reklama

Související témata:

Výběr článků