Město je navíc jediným zástupcem památek východních Čech na prestižním seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Zapsána na něj byla v roce 1999, kdy tak byla oceněna historická a architektonická kvalita zdejšího renesančního zámku.

Renesanční zámecká perla tu vyrostla v 16. století v místech, kde v minulosti bývalo slovanské hradiště a později i slavníkovský příhraniční hrad. Podobu mu v letech 1568 až 1581 vtiskli italští stavitelé Jan Baptista Avostalis a Oldřich Avostalis, které sem pozval majitel panství Vratislav z Pernštejna.

Od roku 1999 je litomyšlský zámecký areál zapsán do seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Od roku 1999 je litomyšlský zámecký areál zapsán do seznamu kulturního dědictví UNESCO.

FOTO: fotobanka Profimedia

Dodnes se dochovala sgrafitová výzdoba na fasádách a štítech zámku, na jejímž vzniku se podíleli italští mistři. Psaníčková sgrafita jsou bohatě dekorována, nechybí ani rozměrné figurální scény s motivy ze života císaře Konstantina.

Unikátní je i zámecké divadlo, které si tu nechali na sklonku 18. století zbudovat tehdejší majitelé z rodu Valdštejnů Vartenberků. Vídeňský malíř Josef Platzer pro ně zhotovil jedinečný soubor jevištních dekorací a kulis, které patří k nejstarším dochovaným památkám tohoto druhu v Evropě.

Smetanovo rodiště v pivovaru

Návštěvníci si mohou vybrat z několika prohlídkových okruhů. Jeden je seznámí s reprezentačními zámeckými sály a s unikáním zámeckým divadlem, druhý okruh je provede obytnými komnatami a nechá je nahlédnout do kaple sv. Moniky. Zájem je i o prohlídku zámecké věže.

Loňskou novinkou pak bylo zpřístupnění zámeckého podzemí. Tajemné chodby procházejí jak pod areálem zámku, tak pod parkem a pivovarem. Vzhledem k tomu, že se jedná o adrenalinovou záležitost, není vhodná pro malé děti, naopak ji přivítají fyzicky zdatní návštěvníci.

Pro dějiny české hudby se stal v souvislosti s Litomyšlí důležitý 2. březen 1824, kdy se ve zdejším zámeckém pivovaru narodil pozdější hudební skladatel Bedřich Smetana.

Pomník Bedřicha Smetany na stejnojmenném náměstí v Litomyšli

Pomník Bedřicha Smetany na stejnojmenném náměstí v Litomyšli

FOTO: Ludmila Žlábková, Právo

Památku umělce tu připomíná nejen Štursův pomník, odhalený roku 1924 na dnešním Smetanově náměstí, ale například i každoroční smetanovský festival a samozřejmě i prohlídka Smetanova rodného bytu nacházejícího se v přízemních prostorách pivovarské budovy. Expozice je zaměřena na dobu hudebníkova dětství, snaží se přiblížit život v tehdejší Smetanově rodině a všímá si i odrazu autorových vzpomínek na dětství v jeho tvorbě.

Posezení v zahradách

V těsné blízkosti zámku je umístěno litomyšlské muzeum, sídlící v barokní budově bývalého piaristického gymnázia. Na něm mimo jiné učil i spisovatel Alois Jirásek. Od září 2000 si obyvatelé i návštěvníci města mohou zpříjemnit volný čas procházkou či posezením v nedalekých zrekonstruovaných klášterních zahradách.

Klášterní zahrady leží mezi dvěma litomyšlskými chrámy – proboštským kostelem Povýšení sv. Kříže a kostelem Nalezení sv. Kříže, jenž byl součástí piaristického kláštera. Bývalo tu okrasné, ale i užitkové zázemí mnichů, nechyběla štěpnice nebo zelinářská zahrada.

Jeden z domů v uličce u Smetanova náměstí zdobí sgrafita na motivy díla Josefa Váchala.

Jeden z domů v uličce u Smetanova náměstí zdobí sgrafita na motivy díla Josefa Váchala.

FOTO: Ludmila Žlábková, Právo

Po roce 1948, kdy piaristé z Litomyšle museli odejít, zahrady zcela zpustly. Obnoveny byly díky aktivitě města až na sklonku 20. století. Na rozloze více než jeden hektar nechybí altán s výhledem na město, bazén s mlhovištěm nebo sousoší z dílny sochaře Olbrama Zoubka.

V Litomyšli láká k prohlídce nejen zámecký areál, ale i historické centrum města s řadou zajímavých renesančních a barokních domů na Jiráskově náměstí nebo Portmoneum – muzeum Josefa Váchala.

Ve 20. letech minulého století totiž pozval do Litomyšle tohoto osobitého umělce zdejší úředník a amatérský tiskař Josef Portman a nechal ho vyzdobit stěny a stropy dvou místností svého domu. Tyto originální nástěnné malby se dodnes dochovaly a jsou díky majiteli, nakladatelství Paseka, přístupny veřejnosti jako muzeum.