Hlavní obsah

Nejen Řím. Jedno z největších koloseí světa je také v Africe

Prsty Římské říše sahaly ve starověku daleko. Po dobytí původního fénického Kartága, které se nacházelo na území dnešního Tuniska, začala velkolepá civilizace expandovat v severní Africe. Dodnes jsou tam po ní viditelné stopy, z nichž tou nejmarkantnější je koloseum v El-Džemu, které je největší na celém kontinentu a zároveň třetí největší na světě. Natáčel se v něm i film Gladiátor.

Nejen Řím. Jedno z největších koloseí světa je také v Africe

Koloseum bylo dokončeno zhruba roku 238 našeho letopočtu, je tedy o skoro dvě století mladší než Flaviovský amfiteátr v Římě. Na první pohled možná nepůsobí tak velkolepě, ale je velmi dobře zachovalé a udržované. A co víc, téměř liduprázdné. Obzvlášť mimo hlavní turistickou sezonu v něm narazíte jen na několik zbloudilců a celou památku tak budete mít prakticky pro sebe.

Arénu nechal postavit africký prokonzul Gordian, jenž se později stal i římským císařem. Stavbu však obestírá celá řada spekulací. „Má se za to, že o kus dál stálo menší koloseum, do nějž se vešlo zhruba šest tisíc diváků. Sjížděli se do něj lidé z celého okolí, protože šlo o velmi atraktivní místo a kapacita brzy nestačila. Koloseum proto rozšířili, aby dokázalo pojmout osm tisíc diváků, což však stále nebylo dost. Na jiném místě proto vyrostl zcela nový amfiteátr,“ vysvětluje Kateřina Dušková z organizace Discover Tunisia.

Koloseum bylo dokončeno kolem roku 238 našeho letopočtu.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Aréna měla kapacitu 35 tisíc diváků.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Co se týče kapacity kolosea, většina historiků se shodne, že v době svojí největší slávy dokázalo pojmout neuvěřitelných 35 tisíc diváků (Koloseum v Římě rovných 50 tisíc). Zdi a tribuny jsou v některých místech rozbořené nebo zcela zmizely, návštěvníci však mohou vystoupat všechna tři původní patra. Z toho nejvyššího se jim naskytne nejširší výhled na celou arénu, ale i směrem do města.

Iniciátor stavby Gordian byl už coby císař zabit, kvůli čemuž se koloseum nikdy nedočkalo finálních úprav. Přesto diváci svůj chléb a hry dostali. „Úplně původně mezi zápasníky pouštěli vyhladovělé šelmy, což přestalo být po čase atraktivní. Proto později zvířatům předhazovali křesťany, válečné zajatce a otroky. Ti všichni byli vězněni přímo v kobkách pod koloseem,“ dodává Dušková. Podzemí je, stejně jako vrchní patra amfiteátru, přístupné a lze si ho projít.

Koná se v něm prestižní festival

Od roku 1979 je koloseum zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a od roku 1985 se v něm pořádá mezinárodní symfonický festival. Koná se vždy v červenci a srpnu po setmění, kdy je amfiteátr nasvícen pouze loučemi. Jde navíc o velmi prestižní událost, jedinou svého druhu v Africe, které se účastní hudební soubory z celého světa — třeba symfonický orchestr vídeňské opery. Letos by mohla klapnout i účast Čechů.

Koloseum je velmi dobře zachovalé.

Foto: Michael Švarc, Novinky

„Koloseum bylo vždy takovým symbolem revolty a vzpoury. V 7. století, kdy sem přišli Arabové, se v aréně opevnila berberská princezna Kahena se svojí družinou. Nechala prý vyhloubit kanál k moři, které je odsud asi 40 kilometrů, a pak z ochozů házela na Araby čerstvé ryby. A samozřejmě se jí podařilo uprchnout,“ usmívá se Dušková.

El-Džem je i častým výletním cílem turistů, kteří do Tuniska zamíří s cestovní kanceláří. Nachází se totiž v blízkosti pobřežních letovisek, jako jsou Sousse, Mahdia nebo Monastir. „Městečko El-Džem je klenot tuniské historie. Známé je zejména díky svému koloseu, zřejmě nejvýznamnější památce v zemi. Jeho návštěva je skvělým zpestřením dovolené u moře,” tvrdí obchodní ředitel cestovní kanceláře Exim tours Petr Kostka.

Kromě kolosea láká El-Džem také na poměrně rozsáhlé muzeum římských podlahových mozaik, které překvapí jednak svou zachovalostí, ale také velikostí. Mozaiky jsou k vidění rovněž v tuniském národním muzeu Bardo, jenž se nachází v hlavním městě.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků