Hlavní obsah
Takto vypadala oranžerie ještě před pár lety, ukazuje uvnitř zachráněné památky manětínský kastelán Karel Mašek. Foto: Ivan Blažek, Právo

Manětínská oranžerie vstala z trosek

Barokní areál zámku v Manětíně na severním Plzeňsku vyšperkovala pomyslná „třešnička na dortu“ – obnovená oranžerie.

Takto vypadala oranžerie ještě před pár lety, ukazuje uvnitř zachráněné památky manětínský kastelán Karel Mašek. Foto: Ivan Blažek, Právo
Manětínská oranžerie vstala z trosek

Za šlechtického rodu Lažanských v osmnáctém století patřila mezi nejreprezentativnější stavby svého druhu v království, po éře komunistických pánů z ní zbyly jen trosky. A teď si ji po komplexní rekonstrukci mohou opět prohlédnout návštěvníci.

„Je to pro mne satisfakce,“ řekl Právu manětínský kastelán Karel Mašek. „Jsem tady třicet let a celou dobu jsem musel chodit kolem té ruiny, zůstaly z ní jen tři pobořené stěny,“ připomněl.

Polozřícenou oranžerii na okraji zámecké zahrady vykoupil stát od soukromého vlastníka v roce 1997 za 117 tisíc korun. Dalších dvaadvacet let ale trvalo, než se našlo potřebných deset milionů na generální opravu. Práce začaly loni v březnu a letos v srpnu se pavilon podařilo zpřístupnit.

„Archeologický průzkum mimo jiné zmapoval systém dobového vytápění — pod podlahou byla síť zaklenutých kanálů, do kterých se z pece vháněl horký vzduch. Přes zimu to tady dokázali vytopit na pět šest stupňů, což na přezimování rostlin stačilo,“ vysvětlil Mašek. Kanály zůstaly zachované, systém vytápění je ale už jiný.

Zbyla jen torza

Lažanští manětínskou oranžerii využívali k reprezentativním účelům, její výjimečnost spočívala především v komplexní výzdobě interiéru — zřejmě ji vytvořil stejný malíř, který se přičinil i o hlavní sál zámku.

„Mám radost, že se dochovaly alespoň dvě části původních fresek,“ podotkl kastelán. Uvnitř je původní nádrž na vodu, která pomáhala zvyšovat vlhkost vzduchu, a správa zámku sem umístí i torza soch nalezených v parku.

Kdysi se přes prosklenou jižní stěnu natahovaly rákosové rohože, ty dnes nahradily moderní elektrické látkové rolety. A o pěstování citrusů, zeleniny nebo květin, tomuto účelu stavba sloužila ještě před válkou, už tady ale neuvažují. Nyní je uvnitř výstava o zahradách na valdštejnských dvorech, počítá se tady s příležitostnými akcemi, svatbami.

„Musíme se s tím prostorem naučit pracovat. Do konce letošní sezony počítáme s omezeným provozem, do budoucna uvažuji o samostatném prohlídkovém okruhu, který by návštěvníky provedl francouzskou zahradou, anglickým parkem i oranžerií,“ doplnil Mašek.

Pustili tam slepice

Manětínská zámecká zahrada ve stávající podobě pochází z první poloviny osmnáctého století a stejně jako zámek i oranžerie má za sebou černou kapitolu poválečné devastace.

Konzervátor státní ochrany přírody Vladimír Zahna o tom ostatně referoval už v roce 1960: „Velmi park poškodili chamtiví a z hlediska ochrany přírody neuvědomělí občané, kteří po revoluci vyrývali z parku a odnášeli na hřbitov a domů petrklíče, šafrány a jiné květiny, které v parku rostly. Do parku vpouštěli drůbež, která přízemní vegetaci zcela zdevastovala…“

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků