Hlavní obsah
Zámek Pribylina. Foto: Petr Hejna

Liptovské muzeum představuje život a historii kraje ve skanzenech, v kostele i na hradě

Do sestavy patří například skanzen v Pribylině, Národopisné muzeum Liptovský Hrádek, lovecké muzeum v Liptovském Mikuláši, rolnický dům a dvůr ve Vlkolínci, Liptovské muzeum v Ružomberku, archeoskanzen Liptovská Mara, gotický kostel Všech svatých v Ludrové a hrad Likava.

Zámek Pribylina. Foto: Petr Hejna
Liptovské muzeum představuje život a historii kraje ve skanzenech, v kostele i na hradě

Rozsáhlou zástavbu Muzea liptovské dědiny v Pribylině tvoří nejen dřevěné chalupy a hospodářská stavení z oblasti zatopené přehradou Liptovská Mara, ale najdete zde i kamenný kostel Blahoslavené Panny Marie z Liptovské Mary a zámek z Parížovic.

Stejně jako jiné objekty i toto goticko-renesanční sídlo bylo před zatopením oblasti pečlivě zdokumentováno, aby, doplněno původním mobiliářem, mohlo znovu vyrůst v replice venkovské osady.

Tkalcovský interiér v Pribylině.

Foto: Petr Hejna

Každou celou hodinu je zámek přístupný, podobně jako následně kostel, s výkladem průvodce. Parkoviště se nachází hned u vstupu do „vesnice“, celá prohlídka zabere návštěvníkům spoustu času, pokud chtějí nahlédnout do každé chalupy, vybavené stylovým nábytkem a popisky, zda se jedná o dům rychtáře, chalupu chudého bezzemka, který druh řemeslníka, rolníka, nahlédnout lze do školy, k vidění jsou chovaná hospodářská zvířata…

Zhruba 20 minut od kostela se nachází ukázka povážské lesní železnice – ta sem byla umístěna až roku 2001, skanzen jako takový vznikl roku 1991.

Národopisné muzeum Liptovský hrádek sídlí v budově bývalého královského solného skladu a úřadu, takže jedna z expozic je věnována solné stezce. Další seznamuje v pracovně připomínající zámek s postavou Františka Wisnera z Morgensternu (titul mu udělil František Josef I.). Tento voják a lesník se zasloužil o rozvoj kraje, který jako prefekt komorského panství spravoval.

Dále je možno seznámit se s lidovým užitým uměním, a to s modrotiskem, stejně jako s jemnými paličkovanými krajkami. Velké oblibě se těší rozsáhlá podkrovní expozice s tematikou ovčáctví a pastevectví. K vidění jsou oděvy pastevců charakteristické pro jednotlivé oblasti, zdobené přezky, valašky, pastevecké nástroje, hole, zvonce, fujary…

Pro změnu bývalý zájezdní hostinec ze 17. století poskytl prostory Muzeu Černý orel v Liptovském Mikuláši. Jeho hlavním zaměřením je lesnictví, lovectví a rybářství na Liptově, část stálé expozice je věnována lidové léčitelce Eleně Badové, ale své místo má i umělecká činnost v galerijní místnosti.

Pokud vás třeba zarazí fotografie lovců s rysem, pak se dozvíte, že ještě v 70. letech byl odstřel této dnes vzácné šelmy běžný, a evidentně i dnes existuje období, kdy je toto stále legální.

V obci Vlkolínec, zapsané do dědictví UNESCO, spravuje Liptovské muzeum rolnický dům a dvůr, seznamující s bydlením a životem rolníků v horské vesnici.

Mladší dobu železnou, římskou i středověk přibližuje stálá expozice v archeoskanzenu Liptovská Mara. Toto muzeum v přírodě bylo vystavěno nad přehradou v archeologické lokalitě púchovské kultury na vrchu Havránek. Časy Keltů evokuje opevněná svatyně, středověk jak opevnění hrádku, tak především původní věž kostela Panny Marie, pocházejícího z 12. století.

Dobrou půlhodinku zabere cesta ke zřícenině královského strážního hradu Likava. Hrad byl až do bitvy u Lipan po tři roky držen husity, kteří sídlo (pocházející z let 1335–1341) při svém tažení roku 1431 dobyli. V 17. století hrad sloužil jako vězení, jeho zánik počal dobytím roku 1707, i tak se zachoval mohutný vysoký palácový komplex horního hradu.

Kostel v Ludrové.

Foto: Petr Hejna

Nedaleko Ružomberku, v obci Ludrová stojí u silnice opevněný kostel Všech svatých, rovněž spadající pod muzeum. Pochází z 13. století, unikátní jsou nástěnné malby z počátku 15. století. I když se jedná o malý objekt, stojí za to, nechat v něm na sebe dýchnout dávné časy.

Centrální správa všech objektů sídlí v budově Národopisného muzea v Ružomberku. Krom obvyklých expozic větších muzeí, jako je zoologická, botanická, geologická nebo paleontologická, jsou zde samozřejmě i mnohé přímo s oblastí a městem spjaté.

Národopisná expozice muzea v Ružomberku.

Foto: Petr Hejna

Církevní artefakty nabízí galerie sakrálního umění Liptova, kraji je zasvěcena expozice archeologická, seznamující s cechy a řemesly, s výrobou papíru i významnou osobností. Tou byl Andrej Hlinka, prakticky místní rodák z blízké obce Černová, dnes již součásti Ružomberku, katolický kněz, politik, vůdčí postava slovenského národního hnutí. Studoval a vysvěcen byl ve Spišské kapitule, objektu, který rozhodně stojí za návštěvu.

Jak bylo zmíněno v úvodu, nabídka Liptovského muzea Ružomberok je skutečně bohatá a zdaleka nepostačí jeden den na seznámení s ní. A to vlastně ještě pod ně spadají další dvě, věnovaná hornictví. Rozcestník s informacemi o všech expozicích najdete na webu muzea.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků