Hlavní obsah

Jako v Řecku. Modrobílé městečko v Tunisku klame tělem

Při procházení městečkem Sidi Bou Said by si kdekdo pomyslel, že je v Řecku. Jenže sněhově bílé domky se sytě modrými dveřmi a okny klamou tělem. Do Tuniska se tento tradiční nátěr dostal z Andalusie a pro svou vizuálně podmanivou podobu je dodnes chráněn zákonem. Není proto příliš překvapením, že je městečko velkým tahákem nejen pro turisty.

Jako v Řecku. Modrobílé městečko v Tunisku klame tělem

Sidi Bou Said leží co by kamenem dohodil od Tunisu, hlavního města země. Je proto téměř povinnou zastávkou pro každého, kdo metropoli navštíví. Množství turistů je v něm sice o něco vyšší než jinde v zemi, ale přesto nejde o vyloženě davovou záležitost, obzvlášť mimo hlavní sezonu v zimě.

Turisty do Sidi Bou Said přitahuje zejména estetická podoba městečka, která v minulosti uhranula i filmařům — natáčela se tu slavná francouzská sága o markýze Angelice. V domcích dnes naleznete zejména nejrůznější prodejce s tradičním místním zbožím, ať už jde o ručně malovanou keramiku a porcelán, koření, arganový olej, koberce nebo jiné suvenýry.

Modrobílý nátěr se musí v Sidi Bou Said dodržovat podle zákona.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Café des Nattes přitahovalo v minulosti umělce a intelektuály.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Dvě místa se v městečku ale těší většímu věhlasu než ostatní. Prvním z nich je Café des Nattes, kavárna oblíbená údajně mezi tuniskými intelektuály a dříve zejména mezi umělci. Jejímu kouzlu propadnul i německý expresionistický malíř August Macke, který kavárnu s elegantními bílými schody a modře lemovanou terasou zvěčnil na plátně.

Zřejmě ještě více populární je Café des Délices, kavárna s terasami zasazená do úbočí skály, z níž se otevírá nádherný pohled na moře a přístav. A modré slunečníky jsou už jen třešničkou na dortu místních kýčovitých panoramat. Pokud se tu při cestě usadíte, počítejte vzhledem k výhledu s přirážkou za občerstvení a nápoje.

Barva je chráněná zákonem

Městečko Sidi Bou Said vzniklo původně ve 13. století na místě vesnice Jabal el-Menar a současné jméno nese po muslimském světci Sidi Bou Saidovi. Nynější podobu mu dali až o tři století později muslimové vyhnaní z Andalusie.

Jeden z nejznámějších výhledů se turistům otevírá od Café des Délices.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Městečko je zapsáno na seznamu kulturního dědictví UNESCO a jeho charakteristické zbarvení je dodnes chráněno zákonem — žádný dům v Sidi Bou Said zkrátka nesmí být jiný než bílý s modrými prvky. Majiteli by jinak hrozila tučná pokuta a svého by stejně nedosáhl.

Mimo hlavních uliček se turisté mohou ztratit i v těch méně frekventovaných, které jsou klidnější, a přitom si zachovávají stejné kouzlo jako zbytek městečka. Po průzkumu se můžete usadit v některé z místních kaváren, ať už to budou dvě nejslavnější, nebo i klidně nějaká obyčejnější.

V Tunisku se podobně jako v Maroku pije horký mátový čaj, silně slazený cukrem, i když místní většinou pro turisty dělají odlehčenější verzi.

V městečku narazíte i na množství pomerančovníků.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Do Sidi Bou Said se dá nejsnadněji dojet vlakem přímo z Tunisu. Celá země je pro Evropany až směšně levná, nákladné dopravy se proto není třeba obávat. Kousek od městečka se nacházejí také ruiny fénického Kartága, které patřilo ve starověku k námořním mocnostem, a jehož pozůstatky jsou rovněž zapsány na seznamu UNESCO.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků