Hlavní obsah

Jak můžete zachránit život při plavbě na českých řekách

Právo, Petra Hátlová

Mezi zrádná a na vodě velmi nebezpečná místa patří jezy. Jejich typů je více, pro všechny však platí, pokud do nich člověk spadne, mohou znamenat smrt.

Článek

Proč jsou jezy tak nebezpečné? V jejich těsné blízkosti, hned za přepadem, voda vytváří tzv. vodní válec. Ten vzniká z přepadávající vody, která padá ke dnu, od něhož se odráží a vrací se zpět k přepadu. Pouze část vody odtéká dál po proudu řeky, zbytek vodní masy rotuje na jednom místě.

Pozor u lodí

„Proud má v těchto místech velkou sílu, člověku brání, aby mohl z válce vyplavat, podráží mu nohy, což mu neumožní se postavit, a zároveň ho hází zpět do tzv. vývařiště. Každý, kdo svedl boj s vodou, ví, že je problém i v tom se zorientovat v prostoru,“ popisuje Petr Ptáček z Akreditované školy vodácké záchrany a spoluautor projektu Nebezpečné jezy.

Menší riziko znamenají jezy pro lodě a rafty, plavidla mají větší šanci zdolat jez, než mají lidé. Je to tím, že loď po splutí jezu díky své délce dokáže najet dál do proudu, který ji vytáhne vlastní silou do toku řeky. To se člověku nikdy nemůže podařit. Ani loď ale není zcela bezpečná. „Vodáci některé jezy na lodích skáčou, některé sjíždějí, ale na části jezů je nutné loď přenést, protože ani na lodi není možné je bezpečně sjet. Velmi zrádné jsou jezy po jarním tání, při silných deštích nebo při povodních,“ varuje Pavel Šálek z Českého svazu kanoistů.

Do vody jen na laně

Vyplavat z válce vlastními silami je téměř nemožné. „Teoreticky je možné se z válce dostat spolu s odtokovým proudem, který do řeky odtéká podél dna. Toto ale není možné považovat za návod nebo doporučení, protože proud může tonoucího vtáhnout ke kamenům, na které ho hodí nebo ho pod ně zaklíní. A určitá část jezů potopení se pod přepadovou vodu svou stavbou ani neumožní,“ upozorňuje Pavel Šálek.

Tonoucí je tak odkázán na pomoc z břehu. „Pokud vidíte někoho topit se pod jezem, rozhodně za ním neskákejte v naději, že ve dvou sílu proudu překonáte a pomůžete si z řeky vzájemně ven. Takové akce končí převážně tragicky,“ varuje Pavel Šálek. Lepší je se snažit hodit tonoucímu záchranný prostředek, aby se mohl sám chytit a s pomocí poskytnutou ze břehu být vytažen z vody.

Správná záchrana

Aby byla pomoc účinná, je třeba dodržet několik zásad. Po nalezení bezpečného místa na břehu by měla následovat snaha o navázání vizuálního kontaktu s plaváčkem. Pokud se kontakt podaří, je možné tonoucího upozornit na to, že mu házíte záchranu.

„Špatné je, když se lidé z břehu snaží hodit házečku nebo kruh a tonoucí vůbec o pomoci neví. Což se člověku, který rotuje ve válci, může snadno stát. Pak může být na dosah od hozené záchrany a nedokáže se chytit,“ varují odborníci.

Je-li jasné, že vizuální kontakt navázat nelze, je dobré hodit kruh nebo házečku cíleně na hlavu topícího se tak, aby ho zasáhla a on se mohl chytit. Zde je nutné pečlivě volit druh záchranného prostředku s ohledem na bezpečnost zdraví tonoucího. Podaří-li se to a tonoucí má dost sil se držet, snažte se jej rychle vytáhnout z vody. „Tato pomoc musí být okamžitá, ne však zbrklá. Lano nesmíte tonoucímu vytrhnout z ruky,“ popisuje Petr Ptáček z Akreditované školy vodácké záchrany.

Petr Ptáček: Alkohol na řeku nepatří
Jaké vybavení by měl mít vodák? Určitě kvalitní a dobře padnoucí plovací vestu, od určité obtížnosti i helmu a také vhodné oblečení na vodu. To oblečení by mělo chránit před prochladnutím. Důležité jsou i boty. Vhodné nejsou žabky ani holínky, ani boty na suchý zip, ale kotníčkové šněrovací boty s pevnou patou i špičkou. Mohou mít i díru, voda z bot pak rychleji odtéká, ale důležité je, aby bota pevně držela na noze a ve vodě nesklouzla. Pak hrozí poranění.Jaké jsou zásady bezpečnosti na vodě?Lepší je jezdit v partě. Nutné je vědět, kolik lodí a vodáků se na vodu společně vydává, a tento počet průběžně kontrolovat. Na obtížná místa – jezy, peřeje a další – se jít nejprve podívat, nejezdit nikam naslepo, a pokud vyvstanou sebemenší pochybnosti, je lepší překážku přenést a neriskovat zdraví sjížděním. Před vyplutím je dobré si sehnat co nejvíce dostupných informací o řece a kontrolovat aktuální stavy vody. Zvýšený průtok může přinést i zvýšení obtížnosti sjezdu toku.Čeho by se měli vyvarovat začínající vodáci?Alkoholu, a to všichni, nejen začátečníci, přehnaného sebevědomí, pocitu, že když jsem sjel jeden jez, tak sjedu všechno. Na řece platí zásada – v jaké vodě chci jezdit, v takové bych měl umět plavat. Tím plaváním se rozumí plavání v tekoucí vodě, které je odlišné od plavání na rybníku nebo v bazénu. Vyžaduje větší zručnost. Kromě lodí se na řekách stále více objevují rafty. Jak je to s jejich bezpečností?Rafty jsou stabilnější nežli kánoe, ale vzbuzují falešný pocit bezpečí. Většinou když se převrátí, tak pět a někdy i více lidí plave v obtížném místě, ve kterém obvykle plavat neumí. A to pak je problém.

První pomoc může zachránit život

K základům vodáckých znalostí by mělo patřit i poskytnutí první pomoci. „S poskytnutím první pomoci je nutné začít okamžitě po vytažení tonoucího z vody. Pomoc je třeba bez přerušení poskytovat až do příjezdu záchranářů,“ vysvětluje ředitel Středočeské záchranné služby MUDr. Martin Houdek.

Prvním krokem v záchraně je urychlené zkontrolování stavu tonoucího – tedy zjištění, zda je při vědomí a dýchá. Pokud nereaguje na hlasové podněty a nedýchá normálně, je třeba začít s oživováním. „V tuto chvíli je nutné zavolat na linku rychlé záchranné pomoci 155, co nejpřesněji dispečerce popsat průběh události, stav postiženého a místo neštěstí. Pokud přítomní nevědí, jak mají pomoc poskytnout, dispečerka je schopna až do doby příjezdu záchranářů navigovat v tom, jak postupovat,“ upřesňuje lékař.

Přestože se v současné době doporučuje poskytnutí první pomoci bez umělého dýchání, pouze s masáží srdce, u oživování tonoucího je tomu jinak. „U tonoucího, který byl nějakou dobu pod vodu, není pravděpodobné, že v organismu zůstalo alespoň minimální množství kyslíku, tak jak je tomu u lidí v bezvědomí na suchu. Dýchání z plic do plic je u tonoucích bezpodmínečné,“ dodává doktor Houdek.

Jak poznáte nebezpečný jez
Je označen v kilometráži řeky.
Může na něj být včas upozorněno výstražnými značkami, které jsou podél řeky.
Místo nebezpečného jezu často na břehu lemují křížky a pomníčky utonulých.
Pro lodě je nebezpečný každý jez, jehož vývarová linie je vzdálenější, než je délka poloviny lodě (proud, který by měl loď vytáhnout, by působil na příliš krátkou část lodě, větší část lodě by naopak strhla vracející se voda do válce).
Varovným znamením je vývařiště, pod kterým voda mizí úplně tiše bez hukotu, zpěněná voda ve vývařišti značí silný spodní proud, nebezpečné je, když se za přepadem netvoří žádné vlny.
Pokud ve vývařišti rotuje spousta větví, klád nebo PET lahví, znamená to, že válec a jeho spodní proud je velmi silný.
Nebezpečný je každý jez, který neumožní pomoc z břehu.
Pozor je třeba dát na všechny jezy, ve kterých jsou zbytky traverz, betonové jehlany, velké kameny, kmeny popadaných stromů a další předměty, které mohou být příčinou úrazu.
Pozor, i nízké stupně (řádově okolo 0,5 m) mohou být životu nebezpečné. Důležitá není výška, ale to, co se děje pod přepadem.
www.nebezpecnejezy.cz

Rizikové jezy:

Sázava
Říční km 108,7, název jezu: Horka, obec: Horka II-Buda
Říční km 75,5, název jezu: Český Šternberk, obec: Český Šternberk
Říční km 54,7, název jezu: Sázava-Černé Budy, obec: Sázava
Říční km 16,2, název jezu: Kaňov, obec: Krhanice
Lužnice
Říční km 126,7, název jezu: Suchdol nad Lužnicí-Tušť, obec: Suchdol nad Lužnicí
Říční km 116,8, název jezu: Pilař, obec: Majdalena
Říční km 108,8, název jezu: Rozvodí, obec: Majdalena, samota u Bernhartů
Říční km 90,5, název jezu: Tájek, obec: Lužnice
Říční km 85,4, název jezu: Klec, obec: Klec
Říční km 81,2, název jezu: Vlkov-U Nohavů, obec: Vlkov
Říční km 74,8, název jezu: Veselí, obec: Veselí nad Lužnicí
Říční km 69,3, název jezu: Dráchov, obec: Dráchov
Říční km 67,2, název jezu: Čejnov, obec: Čeraz
Říční km 45,7, název jezu: Soukeník, obec: Planá nad Lužnicí
Říční km 39, název jezu: Lázně Čelkovice, obec: Tábor
Říční km 7,1, název jezu: Červený mlýn, obec: Nuzice
Nežárka
Říční km 23,9, název jezu: Jemčina, obec: Jemčina
Říční km 11,5, název jezu: Metel, obec: Hamr
Říční km 1,1, název: Veselí, obec: Veselí nad Lužnicí
Otava
Říční km 73,1, název jezu: Rosenauer, obec: Horažďovice
Říční km 72,4, název jezu: Mrskoš, obec: Horažďovice
Říční km 70,8, název jezu: Svaté Pole, obec: Horažďovice, Svaté Pole
Říční km 54,8, název jezu: Pětikolský, obec: Strakonice
Říční km 53,9, název jezu: Na Křemelce, obec: Strakonice
Morava
Říční km 329,8, název jezu: Hanušovice, obec: Hanušovice
Říční km 320,4, název jezu: Bohdíkov, obec: Ruda nad Moravou
Říční km 312,1, název jezu: jez Olšany I. (Papírenský jez), obec: Olšany
Říční km 237,1, název jezu: Řepčínský jez, obec: Olomouc-Řepčín
Říční km 233,6, název jezu: U plynárny, obec: Olomouc
Říční km 233,5, název jezu: Plynárna – obtokový kanál, obec: Olomouc u plynárny – obtokový kanál
Moravice
Říční km 84,3, název jezu: obec Velká Štáhle
Říční km 28,1, název jezu: vyrovnávací nádrž Podhradí, obec: Vítkov-Podhradí
Říční km 7,8, název jezu: Branka u Opavy, obec: Branka u Opavy
Říční km 4,1, název jezu: Starý splav v Kylešovicích, obec: Opava-Kylešovice

Jak pomoci tonoucím

Záchranné pomůcky

K základnímu vybavení vodácké výpravy, která se chystá na obtížnější řeky nebo na řeky s jezy, by měly patřit záchranné prostředky. Které to mohou být?

Házecí pytlík (tzv. házečka) – patří k osobním záchranným prostředkům, nejlepší je, když ji má někdo z výpravy přichycenou karabinou na vestě, kde je připravená k okamžité pomoci. Házečku, která má lano dlouhé 25 m, je možné hodit do vzdálenosti 18 m.

Záchranný kruh – nevýhodou je, že je poměrně těžký, při házení je třeba dát pozor, aby kruh tonoucího neporanil. S kruhem je možné hodit asi 15 m.

Záchranná podkova – je lehčí, než jsou kruhy, z tohoto pohledu je tedy bezpečnější. Hodit se dá až na vzdálenost 15 m.

Záchranný míč – jeho výhodou je, že se dá i kopnout, čímž se jeho dolet zvýší až na 30 m. Při kopání musí být umístěn v obalu a přivázán k lanu. K záchraně je možné použít i nouzové prostředky – například bezpečnostní vestu, přivázanou na koníčkovací šňůru, dlouhou větev atd.

Trénovat můžete v kurzech

V současné době existují komerční kurzy pořádané vodáckými společnostmi, kde je možné se leccos z vodáckého umu od lektorů naučit. Pro vážnější zájemce je variantou vstup do některých oddílů Českého svazu kanoistiky a vodácké turistiky (ČSK VT) a naučit se zdolávání nebezpečných situací na řece v rámci oddílového výcviku.

Kdo s vodáctvím začíná, měl by nejprve začít cvičit jednotlivé záběry na klidné vodě, pak přejít na proudící tok, později trénovat i sjezd na kanálech a zkoušet postupně obtížnější stupně toků. Část informací je možné čerpat z odborné vodácké literatury.

Důležité je nebát se zeptat zkušenějších vodáků, jak se určité situace na řece řeší, a cvičit pod jejich dohledem. Kurzy záchrany nebo specializované kurzy, např. záchrana z nebezpečného jezu, můžete navštívit u Vodácké školy záchrany.

www.raft.cz

www.raft.cz www.vodackaskolazachrany.cz

http://pujcovna.reky.cz

Jak podávat umělé dýchání

1. Zakloňte zachraňovanému hlavu – jednou rukou tlačte na čelo a druhou táhněte bradu směrem nahoru.

2. Proveďte pět úvodních dechů z plic do plic. V případě obnovení pravidelného dostatečného dýchání, přesuňte zachraňovaného do stabilizované polohy na bok a volejte 155.

3. Pokud nedojde k obnovení dýchání, volejte 155 a začněte postiženému stlačovat hrudník a provádějte dýchání z plic do plic v poměru 30 kompresí (s plným uvolněním hrudníku mezi kompresemi) ku 2 vdechům. Rychlost stlačování je 100–120 kompresí za minutu do hloubky 4–6 cm (pouze orientační).

Podobný postup je i v případě poskytnuté pomoci u dětí. Stlačení hrudníku se v tomto případě doporučuje asi do 1/3 jeho hloubky, frekvence masáže srdce je 100–120 kompresí za minutu. Pokud jsou dva školení zachránci, kteří se mohou střídat, lze použít poměr stlačení hrudníku a umělých dechů 15:2.

Jestliže byl tonoucí nějakou dobu pod hladinou a po laické resuscitaci dojde k obnovení dýchání a vědomí, je i v tomto případě nutné následné lékařské vyšetření v nemocnici. Jen tak je možné předejít možným zdravotním komplikacím, které mohou vést ke smrti i po předchozí záchraně. 

Reklama

Související články

Co všechno zabalit, když jedeme pod stan

Chcete prožít dobrodružné a levné prázdniny? Zapomeňte na drahé hotely i penziony a vydejte se s dětmi pod stan. Jedno, zda se vydáte po horách nebo na vodu,...

Výběr článků

Načítám