Hlavní obsah
Josef Zotter se vydává do Peru za kakaem osobně. Foto: Zotter Chocolate

Hřbitov chutí i dámské kalhotky. Rakouský Willy Wonka se nebojí experimentovat

V podstatě první věc, kterou spatříte po příjezdu k čokoládovně v rakouském Riegersburgu, je provokující socha čurajícího chlapečka a fotografie majitele podniku, na níž je kompletně ušpiněný od čokolády. Už to naznačuje, že uvnitř „továrny na dobrou náladu“ zažijete velmi nevšední odpoledne, na které však budete vzpomínat se širokým úsměvem na tváři.

Josef Zotter se vydává do Peru za kakaem osobně. Foto: Zotter Chocolate
Hřbitov chutí i dámské kalhotky. Rakouský Willy Wonka se nebojí experimentovat

Ta spojitost se zkrátka nabízí už od prvních vteřin návštěvy rakouské čokoládovny. Majitel tak trochu podivín s osobitým smyslem pro humor, všude spousta zběsile pobíhajících dětí, vůně kakaa a podivnosti, nad kterými zůstává rozum stát. Ne, řeč tentokrát není o filmovém Willy Wonkovi, nýbrž o Josefu Zotterovi – muži, jenž z vašeho běžného odpoledne udělá podivuhodný zážitek.

O čokoládové fontány v Riegersburgu není nouze.

Foto: Zotter Chocolate

Čokoládovna Zotter leží doslova mezi kukuřičnými poli v srdci rakouského Štýrska. Obklopena je farmou, kde je kromě nejrůznějších zvířat k vidění například i hřbitov chutí či restaurace, ale pěkně popořadě.

Vcházím do budovy a okamžitě mě omámí hutná vůně kakaa. Vzhledem k tomu, že jsem zrovna po obědě, napadá mě, že trocha sladkého by se hodila. V tu chvíli si však nedokážu představit, co mě v následujících třech hodinách čeká.

Dámské kalhotky v kině

Po krátkém čekání ve frontě usedám do pytle s kakaem v kinosálu, kde se promítá úvodní film s názvem Kakao statt kokain (Kakao místo kokainu), který má symbolizovat zejména změnu obživy obyvatel jihoamerických států. Zatímco kdysi byla hlavním zdrojem peněz výroba a prodej drog, dnes prý „frčí“ kakaové boby.

Dříve, než začne samotné promítání, si nemůžu nevšimnout dámského spodního prádla na reproduktorech. Význam barevných kalhotek zůstává zahalen tajemstvím, ale to zkrátka zřejmě patří k povaze osmapadesátiletého Josefa Zottera, jenž ve zhruba dvaceti minutách divákům představuje rodinný podnik, ve kterém kromě něj pracují i jeho žena a děti.

Hřbitov chutí je jeden z výstřelků Josefa Zottera.

Foto: Jakub Štěpánek, Novinky

Zotter založil čokoládovnu v roce 1999. Za dobu existence podniku se svérázný chlapík rozhodně nebál experimentovat. Výsledkem byly mnohdy bizarní příchuti, které se někdy na trhu uchytily, jindy už to tak slavné nebylo. A protože výstřední majitel na svoje nápady nechce zapomenout, rozhodl se vytvořit nedaleko továrny hřbitov. Každá příchuť, která se neujala, dostala vlastní náhrobek. V blízkosti čokoládovny tak odpočívá v pokoji banánové kari, šiitake nebo třeba guarana s citrónovou trávou.

Veganské čokolády? Ano!

Když se po východu z kina dostávám do řady zájemců, kteří už nedočkavě přešlapují u vchodu do útrob továrny, kde probíhá exkurze s ochutnávkou více než dvou stovek vzorků čokolády, jako první dostávám do ruky porcelánovou lžíci a cesta čokoládovým královstvím může začít. Od ochutnávky samotných kakaových bobů se vydávám do oddělení příchutí. Postupně ochutnávám karamel či nespočet ovocných ochucovadel.

Vzhledem k tomu, že Zotter si potrpí na ekologické podnikání, není divu, že se v nabídce objevuje mnoho veganských čokolád. Zřízeno bylo dokonce interní výzkumné středisko, kde se vyvíjely právě alternativy k živočišným produktům. Na scénu tak přišly pohanka, proso, sójové boby a výsledkem jsou čokolády na rostlinné bázi.

Když procházím továrnou dál a dál, začínám si všímat jedné věci. Moje nálada se rapidně zlepšuje, cukr proudí tělem, energie mám na rozdávání, ale tělo se někde u padesátého vzorku čokolády začíná důrazně ozývat proti sladké invazi v břiše. Zastávka u zubařského křesla, které je vystaveno v plné parádě snad jako prevence, mi tak přichází vhod, stejně jako „zubní dezinfekce” v podobě alkoholového likéru.

Kakao místo kokainu. To je název průvodního filmu.

Foto: Jakub Štěpánek, Novinky

Od fontán s tekoucími nugáty mířím okolo podivně tančících robotů, kteří jako by se předváděli návštěvníkům. Prakticky ihned v nich spatřuji modernější Umpa-lumpy z Wonkovy továrny.

Jakožto milovník oříšků se dostávám do extáze v jedné z posledních místností, kam nás průvodkyně bere. V otočných mísách jsou nejrůznější druhy obalovaných oříšků. Jsou ještě teplé a na dálku voní skořicí. Návštěvník pochopitelně může sníst, co se do něj vejde. Jsem v nebi, pomyslím si.

Pohlédněte jídlu do očí

Všechno krásné má svůj konec, hodlám se však pozastavit ještě nad jednou věcí. Už v průvodním filmu jsem byl připravován na to, že po cestě továrnou narazím na skutečně netradiční druhy čokolády. Ačkoliv to je pravda, pořád si říkám, že by šlo zajít ještě dál. Dozvídám se, že na vyžádání je možné ochutnat i hmyzí čokoládu. Od svého dobrodružného plánu v mžiku upouštím a sladkou chuť v ústech si spravuji připravenou kyselou okurkou.

Podívej se jídlu do očí...

Foto: Zotter Chocolate

Pokud ještě někdo zvládne po exkurzi procházku farmou, může kromě zmíněného hřbitova zahnat sladkou chuť v místní restauraci. A není překvapením, že koncept se opět trochu vymyká zavedeným pořádkům. Kromě několika veganských jídel je v nabídce i maso. Dáte si však jehněčí burger poté, co jste byl vyzván, abyste se „jídlu” nejdříve na farmě podíval do očí? Náhoda, nebo promyšlený plán Josefa Zottera? U něj člověk nikdy neví.

Může se vám hodit na Zboží.cz:
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků