Článek
Svítící oblaka nejvýrazněji zdobí nebe za soumraku a svítání ve vyšších zeměpisných šířkách, ale při vhodných podmínkách mohou být na severním obzoru dobře viditelné i z našeho území.
Dechberoucí letní scenérii má na svědomí sluneční záření, které nasvítí ledové krystalky. V nízkých nadmořských výškách již panuje tma, ale ve vyšších vrstvách atmosféry stále svítí slunce.
Noční svítící oblaka byla viditelná i z centra Prahy
Svítící oblaka začínají zářit až v době, kdy běžná oblačnost potemní. Díky stejnému efektu vidíme jasně nasvícená letadla na jinak už tmavé večerní obloze.
Svým vzhledem lehké stříbřité závoje s vláknitou strukturou vzdáleně připomínají obvyklou vysokou oblačnost, ale zatímco běžné druhy oblaků sahají do výšky maximálně 20 km, pás svítících oblaků vzniká na ledových krystalcích ve výšce kolem 80 km nad zemí.
Silný vítr tyto ledové krystalky přenáší na velké vzdálenosti, díky čemuž se oblačnost rychle proměňuje a nabývá různých podob ve tvaru vln nebo pavučinek.
Mechanismus vzniku nočních svítících oblaků (NLC)
Ke vzniku nočních svítících oblaků jsou důležité dva klíčové faktory. Teplota v dané vrstvě musí být hluboko pod bodem mrazu a v mezopauze se musí nacházet pevné částice vhodné pro růst a nabalování ledových krystalků. Pro tento účel slouží primárně aerosoly z mimozemského meteorického prachu a sopečného popela.
V 80 kilometrech nad zemí obvykle panuje velmi nízká vzdušná vlhkost, a aby došlo ke kondenzaci, tedy tvorbě ledových krystalků, musí teplota klesnout obvykle pod -120 °C. K těmto podmínkám dochází paradoxně právě v období od druhé poloviny května do poloviny srpna. Vrchol výskytu NLC je okolo 20. června, což je období letního slunovratu. V létě ve vysokých vrstvách atmosféry vzduch stoupá a ochlazuje se, v zimě naopak dochází k poklesu vzduchových hmot a jejich oteplování, a proto k rozvoji NLC v zimním půlroce nejsou vhodné podmínky.
Stane se z nočních svítících oblaků běžný jev?
Vědci zjistili, že se NLC objevují v posledních letech stále častěji a jižněji, než tomu bylo v dřívějších dobách. Důvodem četnějšího výskytu můžou být nejen klimatické změny, ale také časté vypouštění kosmických raket.
Rakety při startu spálí obrovské množství paliva ve velmi krátké době. Kromě výfukových plynů se uvolňuje i vodní pára, která se postupně hromadí v horních vrstvách atmosféry. Částečky sazí navíc slouží jako kondenzační jádra pro vznik ledových krystalků.
Důkazem by mohl být například výskyt velmi výrazných svítících oblaků nad Floridou po startu rakety Falcon-9 společnosti SpaceX v listopadu 2024. Spekulace o souvislosti četnějšího výskytu NLC se startem raket nicméně nebyla doposud oficiálně potvrzena.
Příležitost k dalšímu pozorování se nám za příznivého počasí může naskytnout až do půlky července.
Svítící oblaka lze spatřit krátce po západu slunce mezi 22:00 až 23:00 nad severozápadním obzorem a následně před svítáním mezi 3:00 až 4:00 nad severovýchodem.
Tyto vizuálně efektní úkazy lze pozorovat ve správný čas po celé Evropě.
Noční svítící oblaka se dala pozorovat i v Litvě v oblasti Vilniusu.
