Palmýra leží asi dvě stě kilometrů severovýchodně od Damašku. Perla pouště, jak se jí také přezdívalo, patřila k místům s nejzachovalejšími antickými památkami na světě a od roku 1980 byla zapsaná na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Cenné památky v roce 2015 poničil Islámský stát.

Za oběť mu padl nejprve reliéf lva v chrámu arabské předislámské bohyně Al-Lát. V létě téhož roku odpálil chrámy bohů Baal-Šamína a Bela, zbořil tři věžové muslimské hrobky a nakonec i triumfální oblouk. Další škody napáchal v prosinci následujícího roku, kdy se do již osvobozené Palmýry vrátil, poškodil část amfiteátru, kde vraždil své odpůrce, a vyvrátil sloupy tetrapylonu.

I trosky palmýrských památek ohromují svou monumentálností.

I trosky palmýrských památek ohromují svou monumentálností.

FOTO: Alex Švamberk, Právo

Škody jsou obrovské

Obrázky poničené Palmýry obletěly svět, ale na druhé straně se objevily zprávy, že škody nejsou tak dramatické, jak se původně myslelo, a že město by už v příštím roce mohlo být přístupné turistům. Na zářijovém mezinárodním veletrhu v Damašku syrské ministerstvo turistiky propagovalo zemi jako turistickou destinaci a při té příležitosti umožnilo navštívit nejznámější památky.

Skutečný rozsah škod výčet ani záběry zprostředkovat nedokážou. Ve střeše palmýrského muzea i rok a půl po jeho definitivním osvobození zeje ohromná díra. Na podlaze se válejí rozlámané sochy, ze stěn muzea nenávratně zmizely reliéfy a mozaiky. Všechny sochy včetně těch nejmenších mají uražené hlavy nebo alespoň rozbité obličeje, protože islám zakazuje zpodobňovat tvář.

Z Belova chrámu, palmýrské nejcennější architektonické památky staré dva tisíce let, zbyly jen dva sloupy vysoké patnáct metrů. Z budovy zůstala halda trosek, přičemž mnohé vápencové kvádry výbuch rozmetal na malé kusy. Sice se opakovaně objevovaly zprávy, že bude chrám rekonstruován, ale při pohledu na něj si to lze jen obtížně představit.

Škody utrpěly i další památky. Povalené jsou sloupy tetrapylonu, které leží jeden přes druhý, stržený je vítězný oblouk a na scéně divadla je nutné překračovat vyvrácené kameny. Místy jsou zdi a sloupy popsané arabskými nápisy. Nejde jen o obvyklý vandalismus, většinou jde o výhrůžku bojovníků Islámského státu, že se vrátí. Zničena byla také část z pěti set hrobek.

Jen málo zbylo z nejcennější palmýrské památky, Belova chrámu.

Jen málo zbylo z nejcennější palmýrské památky, Belova chrámu.

FOTO: Profimedia.cz

Památky se obnovují, ale pomalu

Ředitel památek z ministerstva kultury Maamún Abdal Karim sice několikrát opakoval, že chrámy budou opět obnoveny, ale zatím tomu nic nenasvědčuje. Památkáři jsou momentálně vytíženi pouhou záchranou památek, rekonstrukce chrámů není aktuální. Opravuje se jen hlediště amfiteátru.

„Začíná se s oblouky, protože jejich části pořád leží na místě, amfiteátrem a tetrapylonem. Asi zabere čas, než se znovu postaví chrámy, protože ty jsou zcela zničené. Některé kameny zůstaly, ale některé jsou rozbité, potřebujeme získat kámen ze stejného místa, odkud pocházely ty, z nichž se původně stavělo,“ popsal postup práce ředitel Palmýrského muzea Chálil Harírí.

„Nejde jen o antické památky. Do Belova chrámu nechodili jen turisté, místní se tam přicházeli modlit. Uvnitř byl křesťanský chrám s ikonami, kvůli nimž tam mířili křesťané. Ale modlili se tam i muslimové. Je to místo několika náboženství,“ vysvětluje Chálil Harírí význam obnovy chrámu.

Ředitel palmýrského muzea Harírí u soch připravených k restauraci v Praze.

Ředitel palmýrského muzea Harírí u soch připravených k restauraci v Praze.

FOTO: Alex Švamberk, Právo

Probíhá i oprava menších artefaktů. „Některé jsme převezli sem do Damašku, kde se restaurují, ale tak, aby bylo jasné, co není původní. To se malinko liší barvou,“ ukazuje Harírí v restaurátorské dílně výsledky práce. U každé sochy, jejíž chybějící části byly doplněny, leží fotografie, aby bylo vidět, jak vypadala předtím, než džihádisté rozbili její obličej.

Několik soch také restaurují v Praze. „Už máme některé sochy zabalené, některé jsou už dokonce odeslané. Máme fotografie originálu, které s nimi posíláme. Po dokončení restauračních prací budou sochy vystaveny v Praze,“ dodal ředitel muzea. Na restauraci se podílejí i další země v čele s Ruskem. „Byla tu italská výprava. Vzala si na zkoušku dvě sochy na restaurování. Už skončili a výsledek je fantastický,“ dodal ředitel.

Prázdné město

I když se v srpnu objevovaly zprávy, že Palmýru bude možné navštívit už příští rok, Harírí optimismus mírní: „Chtěli bychom se otevřít turistům, jak to jen bude možné, ale na to je potřeba mít fungující síť hotelů a restaurací, zajištěnou infrastrukturu. Napřed je nutné, aby se do města vrátili jeho obyvatelé, kteří město znovu obnoví. Ale nejprve je nutné, aby oblast byla bezpečná, a v poušti jsou stále hrozby.“

Turisté si na návštěvu Palmýry ještě chvíli počkají.

FOTO: Profimedia.cz

To bylo patrné z ochranných opatření. I do antického města nás z muzea doprovázela skupina syrských vojáků. Z kolonády nebylo možné fotografovat zbytky Baal-Šamínova chrámu, protože tím směrem se u muzea nachází ruská základna. Před muzeem prošla skupina ruských vojáků mířících na hlídku. Na sobě měli protistřepinové vesty a přilby, i když odpolední slunce nemilosrdně pražilo.