Proto než vyrazíte na cestu, vyplatí připomenout si některé ošemetné situace a vědět, jak jim předcházet. Jedete-li na vodu se psem poprvé, s předstihem se přesvědčte, jaký má vztah ke koupání a jak se bude chovat na lodi. Pokud váš čtyřnohý přítel ještě nepoznal vodní slasti, pak při hře na mělčině zacházejte stále víc do hloubky, až bude muset začít plavat. To však ještě neznamená, že je v tom dobrý. Přesvědčil se o tom i jeden odborník, který tvrdil, že každý normální pes je plavec.

A tak hodil knírači, jehož měl dva týdny, aport do rybníka. Zvíře se za ním vrhlo, ale po pár metrech začalo ztrácet rychlost a zadek se mu stále víc nořil pod vodu. Když už pes sotva lapal po dechu, stačil páníček jen zout boty a skočit pro něj šipku. O schopnostech svého hafajícího přítele se přesvědčte v létě a postupně mu prodlužujte délku plavby alespoň na 50 metrů. Řešením může být psí plovací vesta, ale tu nemívají zvířata ráda.

Někteří psi, jako tento kříženec erdelteriéra, jsou zkušenými námořníky.

Někteří psi, jako tento kříženec erdelteriéra, jsou zkušenými námořníky.

FOTO: Josef Růžička, Právo

Zvykání na vodu

Pokračujte přípravou psa na plavbu kánoí či raftem. Vypůjčte si loďku, nejlépe pramici, a udělejte s ním vyjížďku po klidné vodě. Po nástupu zjistíte, jak se cítí bez pevné půdy pod nohama. Starší nevycvičený nebo nezkušený a ještě i bázlivý pes se bude snažit uniknout na břeh. Nebraňte mu a po připoutání lodě u mola ho po dobrém lákejte zpět. Věří-li vám, přijde - zvlášť, když mu nabídnete pamlsek. Nejprve mu jej dejte na břehu u lodi, pak na jejím okraji, až skončíte na zádi. Když s vámi párkrát nastoupí a vystoupí, už se bát nebude.

Bez zhoupnutí se odrazte, ale psa neuklidňujte. Konejšení by si mohl spojit s nepřirozenou situací a mohl by se bát ještě víc. Když zjistí, že mírné houpání lodi je pro vás normální, získá jistotu a postupně začne mít z plavby radost. Nakonec zakormidlujte do míst, kde jsou kachny nebo plavou klacky, abyste se ujistili, že ani vášnivý aportér za nimi neskočí. Má-li tuto tendenci, rázným povelem mu dejte najevo, že to nesmí dělat.

Když zvíře z lodi vypadne, musí se mu rychle pomoci, jinak hrozí zranění v peřeji.

Když zvíře z lodi vypadne, musí se mu rychle pomoci, jinak hrozí zranění v peřeji.

FOTO: Josef Růžička, Právo

Riziko peřejí

Zčeřená voda některé psy uzemní u dna, jiní se chtějí vrhat po špičkách vln. Ty druhé je nutné přísným povelem usadit, jinak s nimi skončíte ve vlnách. Je proto rozumné sjet se psem nejprve klidnější tok, třeba Jizeru. Později s ním už zvládnete i peřeje na Sázavě z Týnce do Pikovic. Pokud se domníváte, že loď může převrhnout jen německý ovčák, máte pravdu. Uvidí-li ale i malý pes na břehu zajíce nebo ve vodě ondatru, stane se z něj lovec a za chvíli můžete společně lapat po dechu v peřeji.

Jednodušší jen zdánlivě

Jinak bude vypadat příprava vašeho miláčka na kajutovou loď na moři. Plachetnici pohání vítr a to bývá spojeno s většími vlnami a náklonem trupu, tedy i vyšším rizikem pádu zvířete do vody. Proto psa veďte k naprosté poslušnosti, a nejste-li si jisti jeho správnými reakcemi, měl by zůstat v podpalubí. Zpočátku tam buďte s ním, aby se přesvědčil, že mu v naklánějící se kajutě nic nehrozí. Zajistěte také nádobí i další předměty, aby při střídání náklonu nerachotily či na něj nespadly.

Někdy bývá pro psa těžké zůstat v uzavřeném prostoru kymácející se lodi, neboť nezkušené zvíře nepochopí, co se vlastně děje. Proto je vhodné nechat mu otevřenými dvířky do podpalubí vizuální kontakt s lidmi na palubě. Chcete-li mít zvíře na palubě, pojistěte si je přivázáním za postroj, psí plovací vestou nebo sítí kolem trupu lodi. Spadne-li do moře, stále ho někdo musí sledovat. Než se loď otočí, snadno by se ve vlnách ztratil.

Labrador je skvělý plavec a spolehlivý člen posádky.

Labrador je skvělý plavec a spolehlivý člen posádky.

FOTO: Josef Růžička, Právo

Jiný rytmus

Vodáci se shodují, že se psem je větší zábava, člověk získá víc kontaktu s dalšími lidmi, ale přibudou starosti a lehce se změní rytmus plavby. Umožněte mu proto o přestávkách výběh, aby se unavil a vyprázdnil, bude pak klidnější. To platí při plavbě na řekách a kanálech. Na moři je nutné smířit se s tím, že zvířeti necháte na lodi klidnější místo k vykonání potřeby, nejlépe na její špičce. Po vyprázdnění ho pochvalte, bude místo využívat i nadále.

Pak už stačí dva kbelíky dezinfikující slané vody a problém je vyřešen. Posádka by také měla schválit psa na palubě ještě před plavbou. Po delší době v úzkém kolektivu mohou vyvstat problémy, proto si další nepřidělávejte jeho nedohodnutým pobytem. Zbývá ještě dodat, že ne každý pes snáší kymácení lodě. Vyplatí se mít po ruce uklidňující prostředek doporučený zvěrolékařem.