Hlavní obsah

V náročných podmínkách uprchlického tábora pěstují zeleninu na staré matraci

Novinky, Jana Nesvadbová

Jeden z největších uprchlických táborů na světě leží v Jordánsku a nese jméno Zátarí. Počet jeho obyvatel činí téměř 76 tisíc lidí, přes 40 tisíc z nich jsou děti. Takové množství osob nutně potřebuje spoustu potravin. V nouzových podmínkách se tu proto rozbíhá hydroponické pěstování plodin, jež se nespoléhá na místní nepoužitelnou půdu, ale pouze na skromné množství vody.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Syrští uprchlíci pěstují plodiny ve staré matraciVideo: Reuters

 
Článek

Jako pevné médium, které skýtá oporu kořenům rajčat, okurek a dalších rostlin, dobře poslouží i stará matrace.

Absence úrodné půdy si v pouštním táboře Zátarí v Jordánsku, kde se shromažďují převážně uprchlíci z nedaleké Sýrie, vyžádala moderní přístup při získávání zdravé a čerstvé potraviny. Společně s odborníky ze Shefieldské univerzity a Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) se proto místní lidé pustili do hydroponického farmaření.

Největší předností této metody je možnost pěstování rostlin bez nutnosti sázet je do půdy. (Ta je v pouštních podmínkách tábora stejně nepoužitelná.) Jako opora pro kořeny rostlinek slouží porézní materiál, veškeré živiny přicházejí z vody, která cirkuluje systémem trubek. Redaktoři agentury Reuters v reportáži zachytili Syřany, vyrábějící pěstební kapsle z plastových kelímků, do nichž vkládají kousky molitanu ze staré matrace a do nich umisťují semínka a sazeničky. Každý kelímek pak vloží do připraveného otvoru v potrubí, jímž proudí voda.

„Umožňuje nám to být soběstačnými. A také to šetří vodu. Tento zemědělský projekt lze realizovat všude tam, kde je přelidněno, nebo nouze o prostor,” říká Hassan Jildeh, uprchlík, jenž v táboře žije už od roku 2012.

Egyptští farmáři nepotřebují pole. Zeleninu pěstují na střechách domů

Tipy a trendy

Podle údajů UNHCR hydroponický systém hospodaření uspoří 70 až 80 procent vody v porovnání s tradičními metodami. Proto se tolik hodí do prostředí uprchlických táborů, a to zejména v zemích, jako Jordánsko. V současnosti prošlo školením hydroponického zemědělství na 1500 Syřanů. Mnozí z nich se rozhodli novou metodu vyzkoušet.

Patří k nim Ahmad Zoubi, jenž v táboře žije se ženou s šesti dětmi. Možnost hospodaření si obzvláště pochvaluje, protože ve své domovině býval zemědělcem. Návrat k původní profesi vítá s nadšením. „Trávit čas mezi rostlinami a pečovat o zeleninu, je něco úplně jiného než práce na stavbě,” říká. Chválí i čistotu hydroponie v porovnání s tradičním zemědělstvím. „Žádné bláto, žádný prach. Jen voda. Přijdeme čistí a čistí také odcházíme,” rozplývá se, zatímco zastřihuje keřík rajčete.

Anketa

Láká vás vyzkoušet hydroponii?
Ano, opravdu o ní uvažuji.
46,6 %
Už tak některé rostliny pěstuji.
9,1 %
Ani moc ne.
13,9 %
Ne, přijde mi to celé divné.
30,4 %
Celkem hlasovalo 1421 čtenářů.

Víte, co je hydroponie?

Hydroponie je způsob pěstování rostlin bez půdy v živném roztoku. Oporu pro kořeny poskytuje substrát, nejčastěji se používá expandovaný jíl – keramzit.

Pěstovat lze tímto způsobem zeleninu, ale samozřejmě také například okrasné květiny. Voda v systému cirkuluje, je třeba ji filtrovat a doplňovat o živiny. Výhodou je rychlejší růst rostlin a s tím spojená dřívější sklizeň. (nes)

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám