Hlavní obsah
Pryšec statný (E. characias subsp. wulfenii) září uprostřed dvorku jako neonová světelná reklama. Foto: Adéla Mclintock, Právo

Jsou jedovaté a mají omezenou paletu barev. Tím výčet záporů končí. Ve všem ostatním pryšce neboli euforbie (Euphorbia) oslňují, překvapují a vůbec dělají radost nejen ostříleným zahradníkům, ale i těm, co se na zahrádce teprve otrkávají.

Pryšec statný (E. characias subsp. wulfenii) září uprostřed dvorku jako neonová světelná reklama. Foto: Adéla Mclintock, Právo
Pryšce - trvalky mnoha tváří

Roste vám na záhonu skočec obecný (Ricinus communis)? Nebo se doma kocháte strakatým krotonem (Codiaeum)? Pak už znáte některé představitele čeledi pryšcovitých Euphorbiaceae, kam pryšce také náleží.

Zatímco jedněm vyhovuje lesní chládek, druhým zase pouštní žár, dalším pro změnu vlhko. Ne všechny druhy mohou zůstat celoročně na zahradě. K domácím puťkám patří babiččina oblíbená trnová koruna (E. milii) či hvězda Vánoc pryšec sličný (E. pulcherrima).

S těmi, co přežijí zimu venku, můžeme kouzlit všude, kde se nám zlíbí.

Euforie s euforbií

Jsou to nepostradatelné výplňové trvalky a neúnavní průvodci květin, keřů i stromů. Mnohé z nich zavánějí exotikou a místo, kde rostou, získává v jejich podání náladu Středomoří.

Takový pryšec statný (E. characias subsp. wulfenii) je impozantní trvalka, podobající se spíš keři, z mediteránu přímo pochází. Postavte do její blízkosti křesílko, naaranžujte pár mušlí a dovolená ve vlastní zahradě může začít! Od dubna do června se na šedozeleně olistěných 140 centimetrových výhonech objevují ohromná válcovitá květenství.

O půlku nižší je odrůda Glacier Blue, jejíž takřka modré listy vypadají jako olemované jinovatkou. Aby stálezelený pryšec statný spolehlivě přezimoval, potřebuje plné slunce a substrát vylehčený štěrkem.

Hodí se k němu: mák, okrasný česnek, ruj vlasatá (Cotinus coggygria) Royal Purple, šeřík.

Temperament flamencových tanečnic připomíná pryšec Griffithův (E. griffithii) Dixter s měděně oranžovými braktejemi. Na uhrančivosti tomuto 70 až 90 cm vysokému kultivaru z Anglie dodává vínový nádech stonků a tmavozelených štíhlých listů. Podzim ho barví do červena. Důležitá je pro něj propustná půda, jedno jestli na slunci, či v mírném stínu.

Hodí se k němu: asfodelka žlutá (Asphodeline lutea), vrbina (Lysimachia) Firecracker, rodgerzie (Rodgersia podophylla) Rotlaub, řebčík královský (Fritillaria imperialis).

To pryšec mnohobarvý (E. epithymoides) se drží na uzdě a na slunných stanovištích se sušší až slabě vlhkou půdou vytváří úhledný zelený, v případě odrůdy Bonfire purpurový kopeček 40 cm vysoký a 60 cm široký, který v dubnu vypadá, jako by na něj usedlo hejno žluťásků. Nenáročná trvalka, ideální do skalek, rabátek, záhonových bordur a nádob, na zimu zatahuje.

Hodí se k němu: tulipán, šanta (Nepeta), skalkový flox (Phlox subulata), kosatec bradatý.

Na stejných místech najde uplatnění stálezelený pryšec Martinův (E. x martini) Tiny Tim. Má velkou toleranci vůči suchu a kompaktní vzrůst. Bochánky úzkých dlouhých listů mají 30 cm. Na jaře si jich ale pod záplavou drobounkých květenství s kaštanově červenými očky (medníky) sotva všimneme. V létě odstraníme odkvetlé lodyhy, jinak v dalším roce nepokvete. Po uchycení mu vystačí déšť.

Hodí se k němu: modřenec (Muscari), orlíček (Aquilegia), nízké kakosty (Geranium), dlužicha (Heuchera).

Dodatečnou zálivku ani zimní mokro nemá rád pryšec myrtovitý (E. myrsinites), milovník slunce. Co stonek, to spirála sukulentních, sivě namodralých listů s ostrou špičkou, které skromnou trvalku zdobí po celý rok. Daří se mu v písčité půdě nebo ve štěrku. Nevadí mu výheň na skalce či ve spárách dlaždic na patiu.

Hodí se k němu: sasanka lesní (Anemone sylvestris), mavuň (Centranthus ruber), rozchodníkovec (Hylotelephium), turan (Erigeron karvinskianus).

Náš domácí pryšec chvojka (E. cyparissias) má lístky tenké jako modřínové jehlice. Krom mokré půdy není nic, co by ho rozhodilo. Nízká výběžkatá trvalka se s chutí zazelená a na podzim zezlátne i v suchém stínu pod stromy.

V pozdním jaru nad vzdušným porostem vlají jemná žlutá květenství, někdy ale nekvete vůbec. Pokud se mu v zahradě zalíbí, zůstane v ní už na doživotí. Odrůdu Fens Ruby zdobí bronzový přeliv a kontrastní zlaté brakteje.

Hodí se k němu: pšeníčko rozkladité (Milium effusum) Aureum, montbrécie, svída sporná (Cornus controversa) Variegata, kapradí.

Co jsou brakteje?
Brakteje nebo listeny často tvoří nejnápadnější akcent celé rostliny. Pravé kvítky, které vyrůstají z paždí listenů, jsou nenápadné a otevírají se podle druhu od března do června. Zato brakteje jsou půvabné ještě dlouho po odkvětu. Jakmile začnou zavadat a ztrácet barvu, odstraňte je spolu s květními stonky.

Celoročně atraktivní je pryšec mandloňový (E. amygdaloides) Purpurea. Má matný odstín bordó. Od konce března se na něm rozsvěcují limetkově žlutá květenství. Dech beroucí kontrast ho předurčuje na přední místa v záhonech i do nádob. Svědčí mu polostín, klidně pod korunami opadavých dřevin. Snáší suchou i chudou půdu.

Hodí se k němu: kontryhel, bergénie, sedoulek (Ophiopogon planiscapus) Nigrescens, jemnolisté okrasné trávy.

Pozor na jed!

Mléčná bílá šťáva (latex), která při utržení nebo poranění prýští ze všech pryšců, je toxická! Při práci proto raději noste rukavice, nejezte, nepijte a dejte pozor na oči!

Zvířata se pryšcům vyhýbají, avšak housenky nočního motýla lišaje pryšcového jsou na nich doma.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků