Článek
Nejprve vytyčíme tvar (zátočiny a přepady), hloubku a šířku koryta. Na těchto parametrech závisí rychlost toku. Širším korytem poteče voda pomaleji a naopak. Na konci koryta vystavíme záchytnou jímku v podobě malého jezírka.
Měla by být dostatečně velká, aby v případě zastavení čerpadla pojala veškerou oběhovou vodu. Z této jímky se bude voda čerpadlem pohánět k umělému prameni. Tato část její cesty však zůstane skryta vedle koryta potoka. Umělý pramen podle fantazie stylizujeme do podoby studánky, kamenného koryta nebo i kašny s výtokem vody.
Hloubka potůčku
Postačí kolem dvaceti pěti centimetrů, optimální šířka je alespoň půlmetrová. Voda se může na několika místech zastavit v odpočívacích tůňkách, které umožní pěstování rostlin stojatých vod, jako jsou lekníny. Efektní jsou také malé ostrůvky.
Potok s kaskádami
Koryto pro potůček se stejně jako jezírko nejsnadněji vystýlá trvanlivou fólií, jejíž okraje zasunete do mírně vyzdvižených břehů – musí sahat dostatečně vysoko, aby voda neunikala. Na fólii položte vrstvu hrubého říčního písku - pod ni můžete přidat ještě vrstvičkou zeminy pro rostliny. Lze tak vybudovat koryto potoka kaskádovitého i meandrujícího, volně a klidně plynoucího i divoce zurčícího.
Ten však vyžaduje svažitější terén se sklonem kolem patnácti procent. Kaskádovitý potok je také mnohem náročnější na stavbu, je nejprve třeba vybudovat opěrné zídky a okolí potoku zpevnit a izolovat. To je již práce pro stavební firmu spolupracující se zahradním architektem.
Pomalu tekoucí potůček uklidňuje. Proto do jeho toku umístíme několik vyčnívajících oblázků, které rozvlní hladinu a zvýrazní třpyt pohybující se vody. Pokud máme na zahradě skalku či jednotlivé kameny, měly by být podobné i v potůčku.
Přitahuje pozornost opticky i akusticky. Měl by směřovat ze zúžených částí zahrady, do jejích širších a otevřenějších partií. Platí pravidlo: čím menší zahrada, tím menší a nižší vodopád. V průměrně velké zahradě je minimální velikost 0,2 m a maximální 1,5 m. Pokud to jde, umístíme ho do výše pohledu očí.
- Potůček může zahradu fyzicky a opticky propojit nebo rozdělit. Předem si ujasněte, jak velký potůček zahrada unese, zda má být samostatný nebo napojený na jedno či více jezírek.
- Kromě své okrasné funkce může plnit i funkci čistící, kdy pomáhá dočišťovat jezírko nebo tzv. samočisticí bazén.
- Zákruty potůčku by se měly stáčet k domu či k té části zahrady, kde budeme trávit většinu času.
- Při budování vodoteče musíte zohlednit i technické faktory, jako je přívod energie, umístění osvětlení, lávek a mostků. Vodní plochy potůčku i s tůňkami by neměla zaujímat více nežli třetinu zahrady.
- Jestliže chcete, aby potůček zapadal do kontextu zahrady, měli byste vybudovat podél jeho toku pěšinku, která navodí pocit kontaktu s vodou.
Volba čerpadla
Nakolik bude voda v potůčku slyšet, závisí na výkonu čerpadla a na reliéfu vodoteče. Pro zajištění průtoku potůčků a vodních kaskád jsou vhodná ponorná čerpadla, která se instalují pod vodní hladinu. Dopravují větší objem vody o menším tlaku a nevadí jim ani drobnější kalové nečistoty. Dopravní výška ponorných čerpadel využívaných v zahradách se pohybuje od 4 do 20 m vodního sloupce a měla by zvládnout nejméně padesát litrů vody za minutu.
Zelené břehy
V tůňkách a na březích klidnějších meandrů lze pěstovat stejné rostliny, jako u zahradních jezírek. Na olemování břehů potůčku se hodí vlhkomilné půdopokryvné trvalky, jako je vrbina penízková, pomněnka zakrslá či trsnatá, bíle kvetoucí bahníček vzplývavý, žlutě kvetoucí mechovec a řada dalších druhů, včetně mechů a vlhkomilných trav. Břehy potůčku lze zdůraznit výsadbou několika keřů buxusu, skalníku, miniaturních jehličnanů a rododendronů.