Hlavní obsah
Na divokou zahradu plnou kvetoucích rostlin a bzučícího života je pro mnohé lidi mnohem příjemnější pohled než na sterilní trávník. Foto: Profimedia.cz

Nemáte čas na zahradničení? Nevadí, proměňte svou zahradu v divočinu

Pokud nemáte dostatek času na to, abyste po zahradě běhali pravidelně se sekačkou, motyčkami a hrabičkami každý den, je to vlastně i dobře. Můžete ji totiž proměnit v tzv. divokou zahradu. Ta vyžaduje mnohem méně péče a okolní přírodě prospěje rozhodně lépe než sterilní golfový trávník, který si téměř s manikúrními nůžkami v ruce piplají v sousedství.

Na divokou zahradu plnou kvetoucích rostlin a bzučícího života je pro mnohé lidi mnohem příjemnější pohled než na sterilní trávník. Foto: Profimedia.cz
Nemáte čas na zahradničení? Nevadí, proměňte svou zahradu v divočinu

Trend zakládání divokých zahrad se zvolna ujímá vlády nejenom v Česku, ale ve spoustě zemí Evropy nebo USA. I tam přicházejí na to, že v zahradničení, stejně jako při mnoha jiných činnostech, platí, že méně je někdy více.

Odbornice na zahradničení Jenny Steelová shrnula své poznatky pro web deníku The Guardian do několika základních bodů.

Zapomeňte na pesticidy

Základem pro založení divoké zahrady je ekologický přístup. Je to snazší, než bychom si mysleli - stačí nechat přírodu, aby odvedla většinu práce za nás.

„Pokud používáte pesticidy a spreje, odstraňujete důležitý zdroj potravy, zejména pro ptáky, kteří se živí malými bezobratlými živočichy,” varuje Steelová a také hned nabízí radu, jak na to jinak. Na slimáky doporučuje stražit pivní pasti. Stačí nalít trochu piva do malé nádobky položené na zemi a slimáci do ní sami nalezou.

Aktivní pomoc pak příroda nabízí například v boji proti nejrůznějším rostlinným škůdcům, jako jsou mšice. Ty dokážou zničit keříky růží během jediné sezony. Stačí vhodně umístěné krmítko poblíž růžového záhonu a přilákat tak do zahrady ptáky. Například sýkory modřinky si na mšicích velmi rády smlsnou.

Jezírko nemusí být jen na okrasu

Máme-li možnost, měli bychom si v zahradě vytvořit alespoň malé jezírko, radí odbornice. Využijí ho nejenom nejrůznější opylovači jako včely a čmeláci, ale také již zmiňovaní ptáci. Ti se potřebují někde nejenom napít, ale také vykoupat. V jezírku se jistě brzy zabydlí také žáby, které sníží množství obtížného hmyzu.

Jinými slovy, jak jednoduše říká Steelová, v přírodě vždy něco požírá něco. Stačí toho jen správně využít. Nemáme-li možnost založit malé jezírko, můžeme nabídnout drobným živočichům vodu alespoň v pítku. I ta mohou plnit nejenom praktický, ale i estetický účel.

Nejsou to možná fešáci, ale jsou to spojenci

Mnoho druhů užitečného hmyzu má tu smůlu, že neoplývá právě lákavým vzhledem. Hmyz obecně má ale zásadní vliv na udržení a fungování zahradního ekosystému.

Na rozdíl od propagátorů hmyzovníků Jenny Steelová razí heslo, že jejich budování je ztrátou času a mnohdy i peněz.

Namísto toho doporučuje mnohem snazší a elegantnější řešení: „Najděte si na zahradě nějaké místo pod keři a vytvořte tam hromádku z vlhkých větviček, kůry a klacíků. Bude to skvělé místo pro brouky a další bezobratlé.”

Divoce rostoucí trávník bez zásahů je mýtus

Steelová také upozorňuje na další často šířený omyl. Totiž, že divoká zahrada vznikne prostě tím, že ponecháme trávník volně růst a pro jeho zpětné oživení bohatě postačí, když jej přestaneme sekat. „Tak tomu ale bohužel není,” říká.

Většina nově vysetých, zejména příměstských trávníků je tvořena směsí travin, které jsou možná odolné a trvanlivé, ale živočichům toho příliš nenabídnou.

Namísto toho odbornice proto radí osít část zahrady směsí složenou nejenom z rozličných druhů travních semen, ale také semen lučního kvítí. Právě to přiláká tolik potřebný hmyz.

„Ponechat trávník, aby rostl sám bez jakéhokoli zásahu, je mýtus. Zahrada potřebuje péči, protože pokud ji nedostane, skončíte jen s kopřivami,” varuje.

Jinými slovy, zcela ponechat zahradu, aby se postarala sama o sebe, nemůžeme. Nežádoucí plevel, který by vytěsnil slabší, ale mnohem užitečnější druhy rostlin a zbavil naši zahradu rozmanitosti, je třeba likvidovat stále. To za nás příroda neudělá.

Nabídněte potravu a živočichové dorazí sami

To, co na zahradě pěstujeme, má pro její fungování zásadní význam. Zapomenout bychom při výběru rostlin neměli například na bylinky. Majoránku například ocení četné druhy hmyzu, a ovšem i my, v kuchyni.

Tolik v současnosti žádané motýly pak nalákáme spoustou barevně kvetoucích květin. Osvědčené jsou například komule Davidovy, jimž se někdy říká motýlí keře. V zahradnictvích lze pak objevit i speciální směsi semen rostlin, které mají motýli v oblibě.

Studiem ke spokojenější zahradě

Nejlepším způsobem, jak své zahradě můžeme pomoci, je vlastní vzdělávání se. Steelová, jež je autorkou hned několika publikací, doporučuje všem, kdo to myslí s divokou zahradou vážně, především najít si nejdříve čas a něco si o nich přečíst. Budou totiž pak mnohem lépe chápat jednotlivé vztahy, které v takové zahradě fungují, a pochody, které se v ní odehrávají.

„Čím více si toho zjistíte o divokých druzích živočichů a rostlin, které vaši zahradu obývají, tím více nad nimi budete žasnout. Je to totiž opravdová nádhera, když ráno přijdete na zahradu a zjistíte, kdo všechno tam už je.”

Napište nám

Postavili jste dům, rekonstruovali byt nebo máte hezkou zahradu a rádi byste se pochlubili?

Napište nám do redakce na adresu: bydleni@novinky.cz.

 

yknivoNumanzeSaNyknalC

Související články

Výběr článků