Když se v polovině 80. let minulého století poprvé objevil termín biofilie, netušili mnozí lidé, co je tím přesně míněno. Přirozená náklonnost člověka k přírodě, snaha se jí co nejvíce přiblížit a v podstatě snaha o přežití vlastního druhu se zdály natolik banálními a zřejmými věcmi, že vypadalo jako zbytečné vytvářet pro něco takového nový termín.

Další unikátní stavby:
Dům, který se sám sestaví během několika minut, se stal realitou
Ve Finsku vyrostla knihovna budoucnosti
Studentka navrhla dřevěný mrakodrap pro Brno
Unikátní domek na stromě má tvar šišky
Vrcholně elegantní dům vyrůstá přímo z vody
Unikátní dům ve tvaru válce nadchne v každém směru

A opravdu, se slovem biofilie se člověk v běžném životě dodnes příliš často nesetkává. Jeho obsah se ovšem čím dál častěji projevuje v praxi. Zvláště té architektonické.

Tvar pláště z latí je přesně navržen tak, aby stínil před pohledy z vnějšku, ale aby zbytečně nezastiňoval interiér.

Tvar pláště z latí je přesně navržen tak, aby stínil před pohledy zvnějšku, ale aby zbytečně nezastiňoval interiér.

FOTO: Francisco Nogueira

Dům se díky svému zevnějšku stal rázem místní ikonou.

Dům se díky svému zevnějšku stal rázem místní ikonou.

FOTO: Francisco Nogueira

Právě v duchu myšlenek biofilie byl navržena amsterdamská rezidence. O lásce k přírodě má hovořit nejenom výrazný dřevěný plášť, jenž z domu činí přirozený orientační bod v okolí a v jistém smyslu místní ikonu.

Architekti při vytváření návrhu stavby studovali pohyb slunce a směr jeho záření po celý rok, aby sestavili zastínění přesně v takových proporcích, aby propouštělo co nejvíce slunečního světla dovnitř, ale zároveň maximálně chránilo soukromí obyvatel.

Nový dům zaujme už na první pohled neobvykle vyhlížející fasádou.

Nový dům zaujme už na první pohled neobvykle vyhlížející fasádou.

FOTO: Francisco Nogueira

Jak upozorňuje zakladatel studia Giacomo Garziano, velice důležitou roli při návrhu hrálo i to, jaký výhled se naskytne obyvatelům bytů. Plášť tak tvoří umně navržený rám, který z každého pohledu okny na město či vodu učiní příjemný zážitek.

Výhledy z oken jsou díky fasádě rovněž nevšední.

Výhledy z oken jsou díky fasádě rovněž nevšední.

FOTO: Juliana Gomézová

Hra dřeva, světla a stínu.

Hra dřeva, světla a stínu

FOTO: Michael Sieber

Zajímavostí interiéru je pak tvarování jednotlivých stěn. Ty jsou na mnoha místech zaoblené, namísto toho, aby vytvářely ostré rohy. I to je znakem příklonu k přírodě, která pravé úhly využívá jen sporadicky.

„Prostory jsou velice provázané a organické a rozevírají se před vámi tak, jak procházíte domem,” vysvětluje Giacomo Garziano.

Pohledy v různých částech bytu se před divákem postupně odkrývají. Dominantou obývacích pokojů jsou velké modré sedací soupravy.

Pohledy v různých částech bytu se před divákem postupně odkrývají. Dominantou obývacích pokojů jsou velké modré sedací soupravy.

FOTO: Michael Sieber

Obývací pokoj je propojen s jídelnou, kuchyň je v obou bytech samostatná.

Obývací pokoj je propojen s jídelnou, kuchyň je v obou bytech samostatná.

FOTO: Francisco Nogueira

Kuchyň je ukryta v centrálním dřevěném boxu.

Kuchyň je ukryta v centrálním dřevěném boxu.

FOTO: Michael Sieber

V bytě jsou bohatě využity oblé tvary namísto strohých pravých úhlů a ostrých hran.

V bytě jsou bohatě využity oblé tvary namísto strohých pravých úhlů a ostrých hran.

FOTO: Michael Sieber

Dům byl kompletně prefabrikovaný. Jako hlavní materiály architekti použili dřevo červeného cedru, borovice a ocel. V tomto ohledu se nikterak netají svou inspirací v loďařském oboru, který má v místě pochopitelnou tradici.

Ostatně samotný název domu Freebooter (v holandském originále vrijbuiter) je odvozen od někdejších postav nizozemského námořnictví a spojuje v sobě slova volný a kořist. Někdejší vrijbuiteři nebyli ovšem, jak vysvětlují nizozemští architekti, klasickými piráty, ale spíše dobrodruhy, kteří se vydávali hledat nová dobrodružství a území.

Dispozice domu

Dům postavený na ploše 257 m² má čtyři podlaží. Ta si mezi sebou rozdělily dva byty, jež mají velice podobný půdorys.

Spodní podlaží bytu slouží jako denní zóna, je zde samostatná kuchyň a jídelna propojená s obývacím pokojem. V horním podlaží je pak ložnice a dvojice pokojů. Zde je také samostatná toaleta a koupelna.

Dům byl prefabrikovaný, autoři se při jeho návrhu inspirovali v loďařském průmyslu. I proto je v domech tak bohatě zastoupeno dřevo.

Dům byl prefabrikovaný, autoři se při jeho návrhu inspirovali v loďařském průmyslu. I proto je v domech tak bohatě zastoupeno dřevo.

FOTO: Michael Sieber

Architekti studovali pohyb slunce na daném místě po celý rok, aby mohli navrhnout efektivně fungující zastínění.

Architekti studovali pohyb slunce na daném místě po celý rok, aby mohli navrhnout efektivně fungující zastínění.

FOTO: Michael Sieber

Horní byt má stejně jako ten spodní samostatnou kuchyni v samém středu, i zde je jídelna spojená s obývacím pokojem.

Část boxu kuchyně ovšem v tomto bytě zabírá samostatná toaleta a prostor za schodištěm je použitelný jako druhý, menší obývací pokoj či pracovna.

Horní byt má místo předzahrádky terasu na úrovni ložnice, tedy na střeše nad svým obývákem.

Horní byt má místo předzahrádky terasu na úrovni ložnice, tedy na střeše nad svým obývákem.

FOTO: Michael Sieber

Nejvyšší podlaží slouží jako klidová zóna druhého z bytů, zde je hlavní ložnice a jeden pokoj, obojí se dělí o koupelnu, v níž je druhá toaleta.

Zatímco spodní byt má k dispozici malou předzahrádku, horní byt má na úrovni ložnice terasu, která se rozkládá na střeše nad obývacím pokojem.

Dispozice spodního bytu (odleva): sklep, přízemí, první patro.

Dispozice spodního bytu (zleva): sklep, přízemí, první patro

FOTO: GG-Loop (2x)

Dispozice horního bytu (odleva): druhé patro, třetí patro, střecha.

Dispozice horního bytu (zleva): druhé patro, třetí patro, střecha

Může se vám hodit na Seznamu: