Hlavní obsah

Studentka navrhla dřevěný mrakodrap pro Brno. Má sloužit i jako stanice pro hyperloop

Novinky, Jana Nesvadbová

Dřevěný mrakodrap obrostlý zelení a sloužící jako dopravní uzel pro hyperloop a vysokorychlostní vlaky by mohl vyrůst podle návrhu mladé studentky architektury Kristýny Uhrové na jihu Brna. Projekt vytvořila jako svou semestrální práci společně s absolventem stejné školy, Vysokého učení technického (VUT) v Brně, Martinem Dlabajou. Jejich návrh zaujal zástupce moravské metropole natolik, že se dohodli s americkou firmou HTT na zkoumání možností jeho realizace.

BEZ KOMENTÁŘE: Hyperloop Station BrnoVideo: Kristýna Uhrová a Martin Dlabaja

 
Článek

Projekt, jenž jako by vypadl z knížek sci-fi, mladá adeptka architektury představuje jako vizi dopravního uzlu vybudovaného za padesát let. Snaží se jím efektivně řešit dopravní situaci na jihu Brna.

Foto: Kristýna Uhrová a Martin Dlabaja

Stavba, která v sobě ukrývá dopravní uzel, ale i spoustu dalších prostorů, mj. i byty, je navržena jako mrakodrap. Dřevěný se stěnami porostlými zelení.

„Zaměřila jsem se na návrh stanice pro dopravní prostředky nejvyšší rychlosti, původně to mělo být pro vysokorychlostní železnici. Tím, že jsme ale přemýšleli minimálně padesát let dopředu, rozhodla jsem se navázat na jednu z nejnovějších technologií, což je právě hyperloop,“ říká Kristýna Uhrová.

Foto: Kristýna Uhrová a Martin Dlabaja

V případě, že by se město Brno rozhodlo uzel v navrhované podobě realizovat, získalo by novou ikonu, jež by dost možná rychle zastínila i samotný Špilberk.

Co je hyperloop
Hyperloop je koncept hromadné dopravy navržený kalifornským vizionářem a podnikatelem Elonem Muskem. Jeho podstatou je přeprava osob v přetlakových kapslích o velikosti většího vlakového kupé podtlakovými tunely. Kapsle v nich mají pohánět lineární indukční motory a vzduchové kompresory. Rychlost takové dopravy by měla přesahovat 1000 km/h.Dle projektu by se tak například cesta hyperloopem z Brna do Prahy zkrátila na 20 minut.
Foto: Kristýna Uhrová a Martin Dlabaja

Dřevěná stavba je plánovaná k postavení na místě, kde končí zástavba a začíná příroda. Proto v sobě sdružuje prvky obou elementů.

Nejenom dopravní uzel

Autorka návrhu, jemuž se hodlá dále a ještě podrobněji věnovat i ve své diplomové práci, ve svém projektu vychází ze stejného předpokladu jako velká světová architektonická studia – že se velká města budou v blízké budoucnosti rozvíjet právě v místech dopravních uzlů.

Foto: Kristýna Uhrová a Martin Dlabaja

Stanice hyperloopu by se mohla stát důležitým dopravním uzlem města Brna.

I její mrakodrap je navržen jako budova se smíšenou funkcí, tj. kromě dopravního uzlu nabídne prostory pro obchody, kanceláře i byty. Svůj mrakodrap přitom neumístila do brněnských Heršpic náhodou.

„Je tam řada mrakodrapů zakončených AZ Towerem, na druhé straně kolejí už je ale lužní les. Přišlo mi zajímavé udělat návrh, který vizuálně i technologicky propojí tyto dva prvky, civilizaci a přírodu. Proto je mrakodrap navržený ze dřeva a má pórovitou strukturu, aby jím mohla prorůstat zeleň a postupně v něm vznikly zahrady, které by vytvářely mikroklima. Uvnitř by se ale skrývaly ty nejnovější technologie,“ vysvětluje.

Dřevo se teprve testuje

Samotný nápad vystavět mrakodrap ze dřeva není ovšem zdaleka ještě „hotovou věcí“. Prakticky veškeré podobné projekty ve světě jsou teprve ve fázi příprav a chybí tudíž dostatečný počet takových budov pro posouzení jejich výhod a eventuálních slabin.

Foto: Kristýna Uhrová a Martin Dlabaja

Technologie hyperloopu předpokládá přepravu osob v kapslích o velikosti většího vlakového kupé pohybujících se tunelem rychlostí přes 1000 km/hod.

Studentka ovšem tak jako tak nepočítá s tradičním typem konstrukce. „Nyní se staví z dvourozměrných prvků – desky a stěny. Také cihly a betonové kvádry jsou lité do čtverce. My jsme ale namísto rigidních struktur chtěli jiný přístup, a proto jsme pracovali s takzvanými minimálními povrchy. V prostoru se vytyčí pevné body, které určují střed objemu požadovaného prostoru, a kolem nich se utvoří povrch, který je spojený tou nejmenší možnou plochou v prostoru. Teoreticky se tím ušetří hodně materiálu, protože se dává jen tam, kde je potřeba. Je to ale navázáno na rozvoj nových technologií, jako je 3D tisk,“ vysvětluje absolvent VUT Martin Dlabaja, který s Uhrovou na návrhu spolupracoval.

Brno projevilo o hyperloop zájem

Jakkoli se může projekt hyperloopového hubu zdát smělý, představitelé Brna o tento typ dopravy na počátku roku projevili skutečně zájem. Právě možnostem hyperloopu totiž byla věnována odborná konference v brněnské hvězdárně, jíž se mj. zúčastnili i zástupci americké společnosti Hyperloop Transportation Technologies (HTT).

Na závěr konference tehdejší primátor města Brna Petr Vokřál a generální ředitel společnosti HTT podepsali dokument o společné vůli navázat hlubší spolupráci.

Foto: Kristýna Uhrová a Martin Dlabaja

Návrh stavby se neopírá o klasické lineární útvary. Konstrukce by měla být ve všech ohledech velmi inovativní.

„Prioritou v rámci spolupráce se společností HTT bude aktivně zapojit zdejší výzkumnou a vývojovou komunitu. Cílem je propojení místních brněnských firem, startupů, univerzit či vědeckých center, které mohou pro tuto technologii dále vytvářet nová chytrá řešení. I v případě, že by se projekt vyvinul jinak, město Brno by mohlo uplatnit nové technologie v jiných oblastech,“ řekl tehdy při dané příležitosti náměstek primátora města Brna pro oblast Smart city Jaroslav Kacer.

Foto: Kristýna Uhrová a Martin Dlabaja

Dle současných předpokladů by kostru domu tvořily prvky propojující v přímém směru jen ta místa, která je skutečně třeba propojit. Odpadly by proto zbytečné plochy a s nimi i materiál.

Zda bude město Brno skutečně dále zkoumat možnosti uplatnění hyperloopu, není skoro po roce a především po komunálních volbách stále jisté.

„Studie proveditelnosti prozatím zadána nebyla. Záleží nyní na novém vedení města, jak se v dané věci rozhodne,“ sdělila Novinkám tisková mluvčí brněnského magistrátu Kateřina Gardoňová.

Foto: Kristýna Uhrová a Martin Dlabaja

Návrh dopravního uzlu, který by mohl vyrůst na jihu Brna, v Heršpicích.

Hledáme nejhezčí rodinné vánoční stromečky

Ozdobený stromeček je možné o Vánocích nalézt snad v každé české rodině. Když se na Štědrý večer rozzáří, rozlije se po celé domácnosti tajemná atmosféra, na niž se těší nejenom děti, ale i dospělí.

Jak vypadá ten váš? Je designově dovedený k dokonalosti? Anebo na něj věšíte tradičně památeční ozdoby po babičce? Zdobíte stromeček v pokoji, anebo jej máte venku, na zahradě? 

Na adresu bydleni@novinky.cz nám do 20.12.2018 pošlete fotografii (orientovanou na šířku) s vaším vánočním stromečkem a připojte pár zajímavých informací o něm. Přehlídku těch nejhezčích vám přineseme v článku o Vánocích v rubrice Bydlení.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám